Podobný návrh už mezitím vznikl také v Senátu. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (ANO) by se změna mohla týkat jednotek dosud nevyřešených vražd.

Moderní technologie mění vyšetřování

Jedním z hlavních argumentů pro změnu zákona je výrazný pokrok v oblasti forenzní analýzy. Kriminalisté dnes dokážou získat genetickou informaci i z velmi malého množství biologického materiálu nebo ze stop, které byly dříve prakticky nevyužitelné. Po izolaci a namnožení DNA mohou vzorky porovnávat s databázemi, kde mohou čekat i řadu let, než se objeví shoda, uvedla Česká televize.

Vedoucí odboru přírodovědných zkoumání Kriminalistického ústavu Policie ČR Roman Hradil upozornil, že technologie jsou stále citlivější. „To, co nebylo možné technicky prokazovat třeba před patnácti dvaceti lety, tak v současné době již jde,“ zaznělo také na podporu návrhu.

Podle kriminalistů se navíc může stát, že vzorek uložený v databázi přinese výsledek až po mnoha letech, kdy policie získá srovnávací materiál od stejného člověka v jiné kauze.

Dvě možnosti, jak změnit zákon

Koalice nyní zvažuje dvě varianty. První počítá s tím, že by se nepromlčitelnost vztahovala pouze na nejzávažnější formy vraždy, například předem plánované nebo případy s více oběťmi. Druhá možnost jde ještě dál a počítá se zrušením promlčecí doby u všech vražd.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc změnu hájí tím, že pachatel plánované vraždy by neměl uniknout odpovědnosti jen proto, že se čin podaří objasnit až po více než třiceti letech. „Pokud se někdo dopustí vraždy, nemá se zbavit strachu z odhalení ani po 31 letech,“ uvedl.

Podporu debatě vyjádřili také místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a místopředseda hnutí STAN Karel Dvořák. Podle nich existují státy, kde vražda nepodléhá promlčení vůbec, a podobná diskuse je podle nich na místě i v České republice.

Novela podporovaná ministerstvem zároveň počítá s nepromlčitelností i v případech, kdy ke smrti lidí došlo v souvislosti s terorismem nebo obecným ohrožením, například při metanolové aféře.

Nevyřešené případy čekají na nové důkazy

Přestože policie objasní většinu vražd, každý rok přibude několik případů, u nichž pachatel zůstává neznámý. Mezi nejznámější patří vraždy podnikatelů Antonína Běly a Františka Mrázka nebo případy Dity Hrabánkové a Kamily Fajtové.

Právě u podobných kauz by podle zastánců změny mohly sehrát klíčovou roli nové kriminalistické metody a analýza DNA. Díky nim by bylo možné otevřít i desítky let staré případy a případně postavit pachatele před soud bez ohledu na dobu, která od spáchání činu uplynula.

Psali jsme:

Ukrajinku z bombového útoku v Monaku našli zastřelenou

Gulyáš po útocích migrantů: Pasou nás jako stádo určené k porážce

Úřad vlády: Vláda schválila návrh, zpřísňující boj proti obchodování s lidmi

Regulace náhradního mateřství? Ne, obrana proti obchodu s lidmi, vysvětluje ministerstvo