Článek TN.cz s titulkem Vláda si chce posvítit na náhradní mateřství. Ve hře je novela zákona z 8. února 2026 informoval o tom, že vláda se chce nově výrazně zaměřit na oblast náhradního mateřství. Uváděl, že současná pravidla jsou nedostatečná a že připravovaná novela zákona má této oblasti dát pevnější rámec. Text vyzníval tak, že stát chce náhradní mateřství více regulovat, zavést přísnější pravidla a tresty a nově zpřísnit postup vůči náhradnímu mateřství jako takovému.

Server zároveň pracoval s tvrzením, že v české legislativě existuje pouze jediná zmínka o náhradním mateřství v občanském zákoníku, že některé ženy nebo skupiny žen tuto možnost využívají „na hraně zákona“ a že novela trestního zákoníku má reagovat i na případy, kdy jsou náhradní matky hledány například prostřednictvím sociálních sítí. Za zásadní změnu článek označil tvrzení, že soud má nově rozhodovat ještě předem o tom, zda se proces náhradního mateřství vůbec uskuteční. Z textu rovněž vyplývalo, že placené náhradní mateřství má být trestně postihováno a že za neoprávněné náhradní mateřství by mohly hrozit tresty odnětí svobody až na tři roky.

Ministerstvo spravedlnosti však upozorňuje, že takový výklad není správný. Ve své reakci zdůrazňuje, že předmětná novela se netýká regulace náhradního mateřství jako takového, ale výhradně trestného činu obchodování s lidmi. „Je nutné zdůraznit, že předmětná novela ‚pouze‘ výslovně zakotvuje formu vykořisťování spočívající v užití ženy nebo dívky k otěhotnění, aby jí bylo následně narozené dítě odejmuto nebo bylo přenecháno jiné osobě, jako jednu z forem vykořisťování, pro kterou jsou osoby obchodovány,“ uvedlo ministerstvo.

Novela míří na obchodování s lidmi, ne na náhradní mateřství

Podle resortu se novela vztahuje výhradně na situace, kdy je žena nebo dívka obětí, nikoli dobrovolným účastníkem. Jde zejména o případy, kdy je zásadně omezeno nebo zcela eliminováno svobodné rozhodnutí ženy, například násilím, pohrůžkou násilí, zneužitím závislosti nebo tísně, případně kdy jde o dívku mladší 18 let. Ministerstvo zároveň připomíná, že „toto jednání je již dnes možné podřadit pod trestný čin obchodování s lidmi, avšak pouze v rámci obecného znaku ‚jiné formy vykořisťování‘“.