Komise vznikla na základě zákona o protikomunistickém odboji z roku 2011. Rozhoduje mimo jiné o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, kterým nevyhovělo Ministerstvo obrany. „Agenda upravená tímto zákonem se postupně utlumuje a lze reálně předpokládat, že v řádu několika let bude nápad věcí předložených Etické komisi k rozhodnutí minimální,“ uvádí návrh.

Komise se skládá z devíti členů. Po dvou volí na pět let Sněmovna, Senát, vláda a Rada Ústavu pro studium totalitních režimů, jednoho jmenuje prezident. Materiál upozorňuje, že nominant prezidenta nyní chybí. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) začátkem loňského roku odmítl spolupodepsat návrh Miloše Zemana, aby se členem komise stal Karel Srp. Sobotka to zdůvodnil tím, že podle veřejně dostupných informací Srp dlouhodobě a opakovaně donášel Státní bezpečnosti (StB).

Kvůli nízkému počtu případů ztratí podle materiálu existence komise jako zvláštního orgánu opodstatnění. „Její zachování by bylo výrazně nehospodárné,“ stojí v návrhu. Navrhuje proto, aby byla funkční období všech členů komise upravena tak, že končí 2. května 2022. Následujícího dne by měly pravomoci komise přejít na ministra obrany. Podle nynější úpravy bude funkční období stávajících členů komise končit postupně od listopadu 2021 do května 2022.

Psali jsme:

Ministr Kněžínek: ÚS potvrdil ústavnost právní úpravy zakotvující sníženou odměnu exekutorů

Ministr Kněžínek: Za poslední tři roky vláda projednávala 55 protikorupčních materiálů, současná vláda bude v nastoleném trendu pokračovat

Vydání Zdeňka Ondráčka policii? V ČT k tomu jasně promluvil ministr spravedlnosti

Přidělování případů či novely zákonů. O tom jednal ministr spravedlnosti s předsedy soudů

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.