Končíme s překrucováním historie, vyhlásil Hřib. A poděkoval za osvobození Ukrajincům

08.05.2020 19:05

75 let od ukončení druhé světové války, tedy Den vítězství 8. května, se nesl ve znamení pietních aktů. Pražský primátor Zdeněk Hřib připomněl, že nesmíme zapomenout, že zásluhy na našem osvobození mají i Ukrajinci, Bělorusové a další národnosti, které bojovaly v Rudé armádě. „Je načase nazývat věci pravými jmény a skončit s překrucováním historie,“ uvedl dále.

Končíme s překrucováním historie, vyhlásil Hřib. A poděkoval za osvobození Ukrajincům
Foto: Hans Štembera
Popisek: Primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib

Dnes 8.5. slavíme 75 let od konce 2. světové války. Podle pražského primátora je potřeba zasazovat dějinné události do souvislostí. „Dnešní den nepřinesl velké části Evropy svobodu. Přesto, že nikdo neupírá zásluhy Sovětskému svazu na konci války, někdejší osvoboditel se brzy začal chovat jako dobyvatel,“ připomíná Hřib na facebookovém profilu.

Konec 2. světové války podle něho v Evropě nepřinesl svobodu velké části Evropy. „V naší zemi jsme záhy skončili v totalitě, tehdejší osvoboditel se začal chovat jako dobyvatel,“ řekl podle serveru iDnes.cz s tím, že nelze upírat Sovětskému svazu zásluhy na osvobození. Nicméně jedním dechem dodává, že právě Sovětský svaz byl také jedním ze strůjců 2. světové války, když s Německem napadl Polsko. Výročí konce 2. světové války je také ovlivněno aktuálně napjatými rusko-českými vztahy, kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva. 

Především ale upozornil na další národnosti, které stály u našeho osvobození. „Vzpomeňme dnes na naše národní hrdiny. Letce z Anglie a maršála Karla Janouška, účastníky květnového povstání a generála Karla Kutlvašra i náš prapor bojující u Tobruku a generála Karla Klapálka a další spoustu bezejmenných hrdinů. Nesmíme zapomenout také na to, že zásluhy na našem osvobození mají i Ukrajinci, Bělorusové a další národnosti, které bojovaly v Rudé armádě. Je načase nazývat věci pravými jmény a skončit s překrucováním historie,“ řekl dále.

Anketa

Věříte, že Kreml vyslal agenta, který měl odpravit starostu Prahy 6 Koláře?

hlasovalo: 36987 lidí

Do role Ukrajiny při konci 2. světové války dost nešťastně zabrousil za „ukrajinské krize“ i tehdejší  šéf polské diplomacie Grzegorz Schetyna. Ten se zapsal do dějin výrokem, že koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau osvobodili Ukrajinci. Výrok si vzápětí vysloužil vlnu kritiky, především ze strany politiků i historiků.

Polský ministr zahraničních věcí pronesl pro mnohé nepřijatelný výrok, když byl dotázán, jak je to s pozváním ruského prezidenta Vladimira Putina na oslavy 70. výročí osvobození koncentračního tábora Rudou armádou. „Nebylo by snad lepší říct, že to byl 1. ukrajinský front a osvobozovali Ukrajinci? Protože to byli právě Ukrajinci, kteří v těch lednových dnech otevírali bránu a osvobozovali tábor,“ řekl Grzegorz Schetyna. Vysvětloval to tak, že Osvětim přece osvobodili vojáci 1. Ukrajinského frontu, takže Ukrajinci.

Jak už bylo předesláno výše, neobešlo se to bez reakcí ani na české půdě. Vynikla mezi nimi reakce historika a pracovníka-specialisty Archivu hlavního města Prahy Petra Kreuze. „Od autora inkriminovaného výroku jde skutečně o neuvěřitelnou ignoranci a účelovou politickou manipulaci s historickými pojmy. Sovětské fronty totiž byly zpravidla nazývány podle míst, kde aktuálně operovaly, nikoli podle převažující národnosti svých příslušníků. Řekl bych, že ve všech sovětských frontech převažovali Rusové,“ uvedl Kreuz. A jak doplnil, 1. ukrajinský front byl vytvořen v říjnu 1943 přejmenováním dosavadního Voroněžského frontu.

„Samotnou Osvětim osvobodila 100. střelecká divize 106. střeleckého sboru 60. armády 1. ukrajinského frontu. Uvedená 100. střelecká divize nesla od července 1944 název Lvovská, avšak proto, že se rozhodujícím způsobem podílela na osvobození Lvova 27. 7. 1944. Byla složena v naprosté většině z vojáků pocházejících z oblasti Archangelska a Vologdy a z Komiské autonomní republiky, tedy ze severu Ruska. V personální skladbě této divize tedy drtivě převažovali Rusové (!),“ vysvětlil dále historik i ParlamentnímListům.cz s tím, že jistý percentuální podíl v ní měli příslušníci malého ugrofinského národa Komi.

„Podíl Ukrajinců v této divizi se pohyboval nanejvýš v řádu několika málo procent. Velitelem 100. divize byl v době osvobození Osvětimi generálmajor Fjodor Michajlovič Krasavin (1908-2002). Velitelem nadřízené 60. armády byl Pavel Alexejevič Kuročkin (1900-1989), rodák z vesnice u Vjazmy východně od Smolensku. Pan ministr Grzegorz Schetyna by si každopádně měl ověřit alespoň základní údaje. Pro vzdělanějšího jedince, jímž by snad polský ministr zahraničí měl být, je to otázka 10 minut,“ opřel se i Petr Kreuz svými argumenty do šéfa polské diplomacie. Podle něj při stavu a nutno říci, že i opravdu velmi solidní úrovni současného ruského vojensko-historického bádání, lze, bohudíky, opravdu poměrně snadno zjistit, jaká vojenská jednotka osvobodila Osvětim. I to, jaké bylo národnostně její přibližné složení.

„To je prostě neuvěřitelné. Jelikož neexistoval za druhé světové války žádný ‚ruský front‘, tak Rusové asi v té válce vůbec nebojovali,“ dodal tehdy ironicky dnešní ombudsman Stanislav Křeček.

Je to hanobení padlých sovětských vojáků, ozval se též publicista 

Anketa

Kdo je vám sympatičtější?

hlasovalo: 29610 lidí

Doslova za historickou bizarnost považuje výrok polského ministra i publicista Tomáš Haas. A tak si ani on nenechal své názory i důvody, které ho k tomu vedly, pro sebe. „Tento nesmysl neuvěřitelným způsobem hanobí stovky tisíc padlých sovětských vojáků, a proto je i neobyčejně pobuřující,“ okomentoval to Haas.

Dál pak pokračoval konkrétněji a bez servítek. „V osnovách nových dějin Evropy stojí, a pilní žáčkové jako Jaceňuk, polský ministr zahraničí a naši rusofobové nám říkají, že koncentrační tábory ve východním Polsku a i Terezíně a nakonec i Prahu osvobodili Ukrajinci,“ uvedl. Poznamenal pak, že po objevu, že osvoboditeli našeho hlavního města byli spřátelení Ukrajinci, by možná oficiální verze mohla trochu více připomínat příjezd Rudé armády, doposud bagatelizovaný s tím, že vlastně přijeli, až když bylo po všem.

Haas: Užiteční idioti, co vytvářejí nové dějiny Evropy, jsou úplně vedle

„Jen to má háček. Ti užiteční idioti, kteří nám čtou z nových dějin Evropy, jsou o hodně vedle,“ reagoval publicista na tento „nový“ historický výklad. Odmítá tak tvrzení, že Ukrajinci osvobodili Prahu proto, že do ní přijela vojska 1. ukrajinského frontu. „Všichni ale přitom asi předpokládají, že ukrajinský front byl složen z Ukrajinců, jenže to je naprostý nesmysl. Fronty, sdružující několik armád, nebyly v Sovětském svazu formovány na teritoriálním principu, ale objevovali se v nich vojáci všech národností. Nejvíc samozřejmě Rusové, prostě proto, že byli nejpočetnějším sovětským národem,“ konstatoval také Haas. A stejně jako uvedl Kreuz, připomněl historický fakt, že fronty byly pojmenovávány nejčastěji podle místa nasazení. Tak tomu bylo i v případě ukrajinského frontu. „Proto, že byl nasazen na Ukrajině, ze které se pak probil do Polska, kde osvobodil Osvětim, a v závěru tažení pak přijel do Prahy,“ vysvětlil Haas.

I Rusko se ohradilo – škoda, že se již vojáci Rudé armády nemohou bránit...

Jak se dalo čekat, brzy přišla i reakce z ruské strany. Náměstkyně ředitele informačního odboru ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova k tvrzení polského ministra zahraničí Grzegorze Schetyna reagovala velmi ostře. 

Podle ní se z nešťastného výroku ukazuje, že se zřejmě Jaceňukova a Schetynova pekelná logika shoduje. „Rusko podle všeho tedy nakonec napadlo klidné Německo a nezávislou Ukrajinu, ukrajinský front, který bojoval proti sovětské okupaci, osvobodil Osvětim, a nezáleží na tom, od koho,“ ocitoval Zacharovou server Prvnízprávy.cz.

Tím pádem by odpovědnost „za okupaci Německa“ (jak tvrdí ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk) muselo podle Zacharové nést ale nejen Rusko, ale též Gruzie a Ukrajina. „Co máme dál? Aha! Sovětská totalita, represe, gulagy, za něž se obviňovalo Rusko. Teď víme, že se všemi otázkami je třeba se obrátit do Tbilisi, dobře, i částečně k Suchumi,“ ironicky poznamenala žena z ruského MZV se zjevnou narážkou na gruzínského rodáka Josefa Vissarionoviče Džugašviliho, zvaného Stalin.

A v ráži, do které se dle uvedených výroků dostala, ještě připomněla na celém světě nenáviděnou sovětskou tajnou službu. „Pane Schetyno, nechcete se zodpovídat za Felixe Edmundoviče?“ otázala se Zacharovová s odkazem na Felixe Edmundoviče Dzeržinského, brutálního šéfa ČEKY a NKVD, který se ale narodil v polské šlechtické rodině.

Závěrem však i Zacharovová připomíná, že vojáci Rudé armády byli skutečně lidé různých národností. Proto nelze dělit vítězství na ruské, běloruské, arménské, ukrajinské, židovské, gruzínské, tatarské, osetské či jiné.

„Nikdo nemá právo manipulovat s památkou vojáků Rudé armády, s využitím toho, že většina z nich se již nemůže bránit a za tato slova jim dát přes hubu!“ rázně uzavřela vyjádření k tomuto tématu náměstkyně ředitele informačního odboru ruského ministerstva zahraničí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: sla

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

11:12 Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

Ceny pohonných hmot za poslední měsíc rostou a rostou. Pojďme se podívat, proč tomu tak je, zda se r…