Podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI), současného předsedy dozorčí rady Thyssenkrupp a Voith Group a také bývalého člena představenstva společnosti Siemens Siegmunda Russwurma se německé podniky kvůli rozhodnutí země postupně opustit jadernou energii a uhlí a přejít na obnovitelné zdroje energie dostaly do dramatické nevýhody ve srovnání s ostatními průmyslovými zeměmi.
„Nikdo dnes nemůže s jistotou říci, jak budou naše dodávky energie vypadat za sedm let, a proto nikdo nemůže říct, jak vysoké ceny energie budou v Německu tehdy,“ řekl předseda Svazu německého průmyslu. „To je pro podniky, které se musí rozhodovat o investicích naprosto toxické.“
Russwurm si dále stěžoval, že francouzské podniky platí za elektřinu polovinu toho, co platí německé podniky.
Německo usiluje o klimatickou neutralitu do roku 2045. Změnou zákona německá spolková vláda zpřísnila cíle v oblasti ochrany klimatu a stanovila cíle neutralizace emisí skleníkových plynů. Ty se mají do roku 2030 snížit o 65 % ve srovnání s rokem 1990. Po roce 2050 chce německá vláda dosáhnout záporných emisí. To znamená, že Německo bude muset zachytit více skleníkových plynů v přírodních propadech, než kolik jich vypustí. Do roku 2030 má 80 procent elektřiny pocházet už jen z větrné a solární energie. Novela zákona o ochraně klimatu vstoupila v platnost 31. srpna 2021.
Přestože německá ekonomika přechod na novou energetiku zvládá, vláda dle názoru Russwurma nemůže firmám vysvětlit „co se stane, když nebude foukat vítr a svítit slunce“. To by pro Německo mělo zničující důsledky. Russwurm proto stoprocentní cíl vlády zpochybňuje.
„Naléhavě potřebujeme vyjasnit vytvoření spolehlivých rezervních kapacit a časový harmonogram,“ uvedl pro Financial Times, cituje Manager Magazin.
Vláda s kritikou předsedy Svazu německého průmyslu nesouhlasí. Akorát v pondělí se dohodla na přijetí strategie pro budoucí zásobování energií, jejímž cílem je vytvořit rámec pro investice ‚do moderních, vysoce flexibilních a ke klimatu šetrných elektráren“, informuje německá veřejnoprávní stanice MDR. Nové plynové elektrárny budou schopny spalovat vodík.
Spolkový kancléř Olaf Scholz, ministr hospodářství Robert Habeck a ministr financí Christian Lindner se dohodli na klíčových prvcích strategie výstavby elektráren a také na specifikaci dalších projektů, jak oznámila spolková vláda. Tyto nové elektrárny by měly zejména zaručit dodávky elektřiny šetrné ke klimatu i v době, kdy je málo slunce a větru.
Plány mají být koordinovány s Evropskou unií. V roce 2032 bude rozhodnuto, kdy budou elektrárny v letech 2035 až 2038 plně přeměněny na vodíkové. Je tedy možné předpokládat, že bezemisní energetiky do roku 2035 nebude dosáhnuto.
Russwurmova kritika německé vlády není zdaleka ojedinělá. Že německé podniky ve vládu Olafa Scholze (SPD) ztratily důvěru, prohlásil na konci ledna i prezident sdružení zaměstnavatelů Reiner Dulger: „Spolková vláda selhává na plné čáře.“
Podle Mezinárodního měnového fondu si navíc Německo vede ze všech světových ekonomik nejhůře a v roce 2023 klesl HDP Německo o 0,3 %. Vývoz se v prosinci loňského roku též propadl, a to o 4,6 procenta, informuje deník Bild.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Kroutilová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
mtajovsky
