Podle šéfa BIS Ruská federace žádný konec války neplánuje: „Kdyby ho chtěla, tak tu válku vůbec nezahájila. Kdyby ho chtěla, tak souhlasí s mírovými jednáními. Kdyby ho chtěla, tak brutálně nevraždí, záměrně necílí na civilisty, na ženy, děti, nevinné, bezbranné občany Ukrajiny,“ uvedl Koudelka.
Dodal, že stejný scénář by Rusko uplatnilo i vůči nám: „Na Ukrajině se bojuje za svobodu i naši. Dávají nám čas, abychom se připravili na možnou ruskou agresi.“
Koudelka zdůraznil, že Česká republika proto musí být připravená. „Rusko rozumí pouze síle a Česká republika musí být silná nejenom z hlediska moderních zbraní a armády, ale také ukázat odhodlanost svobodu bránit,“ řekl.
Ruský režim podle jeho slov dlouhodobě usiluje o oslabení české společnosti: „Rusko cílí na rozbití soudržnosti a podkopání důvěry veřejnosti v instituce, stát, právo a mezinárodní zakotvení Česka.“
Rusko zároveň označil za největší bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Protože celou oblast střední a východní Evropy stále považuje za sféru svého vlivu a nehodlá se jí vzdát.
Šéf BIS se ve svém projevu věnoval i komunikaci bezpečnostních služeb směrem k občanům. „Veřejnost má nárok a právo vědět, jakým hrozbám čelíme a za co jsou vydány velké prostředky ze státního rozpočtu,“ zdůraznil.
Ocenil také význam médií, ale upozornil i na rizika manipulace. „Novináři jsou podle mě jedním z pilířů demokracie, ale má to jednu podmínku – aby ti novináři říkali pravdu. Protože když pravdu neříkají, tak se stávají užitečnými idioty nebo přímo nástroji těch, kteří chtějí naši zemi rozbíjet a oslabovat,“ dodal Michal Koudelka.
Na konferenci se připomněla i nedávno vydaná výroční zpráva BIS za rok 2024. Podle ní se podařilo zastavit několik pokusů o sabotážní akce.
Počet sabotážních útoků na kritickou infrastrukturu v Evropě se od roku 2023 téměř ztrojnásobil, řekl na konferenci Vnitřní bezpečnost a odolnost státu ve Sněmovně vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti Ministerstva vnitra Jan Paďourek.
Sabotážní útoky proti evropské infrastruktuře nabývají stále pestřejších forem. Od teroristických či žhářských útoků přes poškozování podmořských kabelů, rušení GPS signálu po organizaci provokací vůči menšinám s cílem vyvolat násilné konflikty, vyjmenoval Paďourek.
Podle něj se Česká republika nesmí spoléhat jen na reaktivní obranu. Tváří v tvář těmto hrozbám je nezbytné budovat proaktivní odolnost.
„Rozhodne naše připravenost nejen technická a institucionální, ale samozřejmě i občanská a lidská,“ uvedl, že odolnost vůči útokům není jen o silových složkách a bezpečnostních opatřeních.
Investice do odolnosti a bezpečnosti podle Paďourka v současnosti nejsou volbou, ale nutností. „Bezpečnost je naší sdílenou odpovědností. Sdílená bezpečnost pak stojí na třech pilířích – bezpečném státu, odolné společnosti a připraveném jednotlivci,“ dodal.
Zmínil i solidaritu Čechů po vypuknutí ruské agrese, ale zároveň upozornil na únavu veřejnosti a očekávání rychlého míru. „To je pochopitelné, musíme ale jasně říci, že příměří není konec války, je to jen pauza, během níž hrozby rostou. Historie nás totiž velmi důrazně varuje – válka příměřím nekončí. Rusko ani po příměří nepřestane usilovat o svůj vliv, nepřestane působit proti nám, protože nás stále vidí jako součást své sféry vlivu,“ zdůraznil Paďourek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s tvrzením, že Rusko je pro Česko největší bezpečnostní hrozbou?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
pik
