Jste pro schválení česko-americké obranné dohody DCA?Anketa
„Zlato funguje jako likvidní komodita, která je součástí portfolií veřejných i privátních investorů. ‚Návrat‘ ČNB ke zlatu chápu jako snahu o strategickou diverzifikaci devizových rezerv, to znamená nemít pouze v rezervách akcie, dluhopisy a vklady v několika měnách, ale i právě malou část v této komoditě,“ vysvětluje s tím, že se role zlata v posledních letech příliš nemění. „Centrální banky, kterým rostou devizové rezervy, nakupují i zlato, aby neměly rezervy pouze v dolarech, eurech nebo jiných měnách. Možná se stalo zajímavějším, když po dlouhých letech stagnace jeho cena začala až po roce 2004 viditelně růst,“ míní Petr Dufek.
Vstřícnější postoj ke zlatu jako uchovateli hodnoty
Proč v prvním letošním čtvrtletí tak rostly české nákupy zlata, by nejlépe vysvětlila sama Česká národní banka, ale ta detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje. „Podle mě se jedná o kombinaci několika faktorů. Postoj guvernéra Aleše Michla a možná i části bankovní rady ČNB ke zlatu jako uchovateli hodnoty je daleko vstřícnější, než tomu bylo u předchozích členů bankovní rady. Dalším faktorem je podle mě snaha ČNB o větší diverzifikaci devizových rezerv. A v neposlední řadě se může částečně jednat i o reakci na globálně velmi vysokou inflaci v posledním cca roce a půl,“ říká pro ParlamentníListy.cz Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ.
Česká republika získala po zániku federace v lednu 1993 70 tun zlata. Jeho drtivou část, 56 tun, prodala ČNB za guvernéra Tošovského v roce 1998. V odpovědi na to, jaký smysl mělo takového množství zlata se zbavovat, odkazuje Petr Dufek na výroční zprávu ČNB: „V průběhu roku 1998 prodala Česká národní banka 55,78 tuny zlata. Tento prodej, který vynesl celkově 16,4 mld. Kč, byl realizován v březnu a září 1998 za světové ceny (tj. 327 USD, resp. 320 USD, za trojskou unci). O prodeji zlata bylo rozhodnuto po zvážení poklesu významu zlata jako rezervního aktiva, dále dlouhodobě klesající ceny zlata a nízkých výnosů z jeho držení.“
Inverzní korelace mezi zlatem a úrokovými sazbami
Tehdejší situaci detailněji popisuje Miroslav Novák. „Vztah ke zlatu byl v 90. letech jiný než v současnosti. Na zlato se v té době hledělo jako na do určité míry přežité aktivum, které nenese žádný úrok jako akcie či dluhopisy (dividenda, kupón), a naopak jsou s ním spojeny náklady s uskladněním. Ve druhé polovině 90. let navíc cena zlata klesala. A celkově období 1980 až 2000 zlatu nepřálo, když zkraje 80. let americký Fed výrazně zvýšil úrokové sazby. A korelace mezi zlatem a reálnými úrokovými sazbami je většinou inverzní, to jest růst sazeb neprospívá zlatu a naopak,“ konstatuje analytik společnosti AKCENTA CZ, specialisty na devizové operace.
Psali jsme:
To, že by nynější postup České národní banky, který ji řadí na páté místo mezi nejvíce nakupující centrální banky, mohl být vnímán i jako nedůvěra vůči dolaru a euru, si však nemyslí. „To už by bylo hodně spekulativní. Pokud by ČNB nedůvěřovala dolaru a euru, tak by byly nákupy zlata daleko masivnější. Postup ČNB beru především jako snahu o větší diverzifikaci devizových rezerv,“ podotýká Miroslav Novák.
Drahý kov se spotřebovává i na pamětní mince
„Tento krok chápu jako snahu o diverzifikaci portfolia devizových rezerv, nikoliv jako projev nedůvěry. Tak jako se svého času rozhodla Česká národní banka investovat do akcií, nyní se zajímá i o zlato. Je to logický krok i z toho důvodu, že ČNB prodává pamětní zlaté mince, na jejichž výrobu zlato spotřebovává,“ přidává další vysvětlení Petr Dufek, hlavní ekonom banky CREDITAS.
Když nakupuje zlato Česká národní banka, mohli by možná zbystřit a uvažovat o nákupu drahého kovu ti, které trápí, jak jim inflace ukusuje úspory. „Doporučovat nemohu. Zlato je časem prověřené aktivum, takže určitě neuškodí držet část portfolia ve zlatu. Jestli jedno procento, nebo až dvacet či ještě více, to už záleží na vlastním uvážení. Každopádně bych zmínil tři věci. Za prvé historicky celkem dobře platí, že pokud je dané aktivum mediálně tzv. v kurzu, což nyní na zlato celkem sedí, tak se dané aktivum často nachází na vrcholu či v jeho blízkosti,“ upozorňuje Miroslav Novák.
V dolarech vzrostla cena o dvacet, v korunách o sedm procent
Na paměti je však dobré mít i další faktory. „Za druhé si je nutné uvědomit, že je zlato kótováno v amerických dolarech a pohyby koruny vůči dolaru jsou poměrně velké – jenom za posledních půl roku koruna posílila vůči dolaru o necelých dvacet procent. Pokud vezmu v potaz vývoj zlata od konce loňského října do současnosti, tak cena zlata v amerických dolarech vzrostla lehce přes dvacet procent, ale v korunách jen cca o sedm procent. A za třetí, například akcie měly v posledních dvaceti letech nesrovnatelně lepší výkonnost – procentuální zhodnocení – než třeba zlato. Takže zlato trochu ano, ale hlavně s rozmyslem,“ nabádá analytik.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
