Křeček opět hovořil o Romech. Chce, aby se říkala pravda

21.09.2022 14:25

Ombudsman Stanislav Křeček tvrdí, že problém vyloučených lokalit se nikdy nevyřeší, pokud se o něm nezačne mluvit otevřeně. „Když to někdo chce pojmenovat pravdivě, je označen za rasistu, za xenofoba,“ říká Křeček, o nějž se kvůli jeho výrokům o Romech zajímá i Evropská komise.

Křeček opět hovořil o Romech. Chce, aby se říkala pravda
Foto: Repro ČT
Popisek: Ombudsman Stanislav Křeček

Anketa

Jak budete volit v komunálních volbách?

hlasovalo: 11074 lidí
Křeček měl nedávno seminář pro starosty českých obcí v Poslanecké sněmovně k vyloučeným lokalitám. Tam se mimo jiné řešilo, co je to vlastně ta vyloučená lokalita. „To je otázka, kterou si klademe. Já tu odpověď hledám třicet let, stále se to proměňuje a nevíme, zda je to problém financí, jestli to zmizí, když se tam nalijí peníze, nebo je to jen část obce se špatnou pověstí nebo je za tím něco jiného. Stále o tom mluvíme, ale posun tady není a spíše se nám zdá, že počet míst, které označujeme jako vyloučené, roste, aniž to politiky nějak moc zajímá,“ uvedl Křeček pro Český rozhlas Radiožurnál.

„Žijí tam lidé, kteří nejsou bohatí, to je jasné, ale nedá se říci, že všude, kde jsou chudí lidé, se jedná o vyloučenou lokalitu, chudí bydlí i v jiných částech měst. Jsou to lokality, kde lidé příliš nedbají na své okolí, považují veřejný prostor za součást svého bydlení a tak dále. Je to celý komplex problémů, i stavebních, protože tam jsou ve špatném stavu i ty nemovitosti. Rozhodně se nedají popsat vyloučené lokality jednou větou,“ snažil se ombudsman o popsání problému.

Společnost tuto problematiku řešit prý musí, je to její morální povinnost. „Pro mě osobně je to morální problém, že společnost dopustí, aby děti vyrůstaly v takových podmínkách,“ prohlásil Křeček s tím, že na problém vyloučených lokalit se váže i problém tzv. nepřizpůsobivých. „Stejně tak si klademe otázku, kdo jsou nepřizpůsobiví lidé, zda nechtějí žít mezi ostatními lidmi, nebo za to může lokalita, kde bydlí. Ani tady si vlastně neumíme správně pojmenovat, kdo jsou nepřizpůsobiví a kdo jsou vyloučení a proč,“ přemýšlel Křeček a pustil se na tenký led otázek etnicity, za které byl v souvislosti s Romy nedávno podroben kritice.

Podle Křečka je nutné se ptát, zda je problém vyloučených lokalit u nás problém jenom Romů, nebo není. „Na to je potřeba se zaměřit, pokud by to byl problém etnicity. Pokud to není problém etnicity, tak je otázka, čí je to vlastně problém. Je to otázka chudoby? Bude stačit třeba opravit ty budovy? O to už se řada obcí snaží, ale je problém, že se jen ti lidé přesunou jinam a ty budovy se opraví, ale ten problém bude trvat jinde,“ pokračoval Křeček.

Tak či tak, o tuto věc by se podle něj měl postarat stát. „Podle mě je to problém státu, neměly by to řešit obce nebo neziskové organizace. Lidé mají právo na bydlení, ačkoliv se neúčastní na životu obce. Musí se o to postarat stát v rámci sociálního bydlení,“ uvedl Křeček.

Největší problém, proč se situaci nedaří řešit, je podle něj ten, že se věci nenazývají pravými jmény. „Když to někdo chce pojmenovat pravdivě, je označen za rasistu, za xenofoba. Ten problém není popisován v reálných mezích. Když se ta situace zhoršuje, tak to vede k politickým důsledkům jako třeba ve Švédsku a ten problém může nastat i u nás. Protože my se stále staráme o lidi ve vyloučených lokalitách, ale kdo se postará o lidi v sousedství těchto lokalit, kteří trpí třeba hlukem, zkaženým životním prostředím a podobně. To je vážný problém, na který když upozorníme, jsme označení za rasisty, a to otevřenou diskusi znemožňuje,“ dodal Křeček.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jma

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…