„Ze Švédů mám dojem, že si přejí být natolik slušní, až se obávají diskutovat o problémech spojených s přistěhovalectvím. Už jenom samotné pokládání otázek totiž považují za něco skutečně neslušného,“ uvedl úspěšný norský spisovatel v rozhovoru pro norský deník Aftenposten. Osobně kvituje existenci norské Strany pokroku, která se profiluje jako protipřistěhovalecká. „Nesouhlasím sice s jejich názory, ale pro politiku i společnost je fajn, že dokážou své názory otevřeně vyjádřit bez toho, aby byli démonizováni,“ řekl Knausgård, jenž se letos v květnu ostře ohradil proti tvrzení švédského premiéra Stefana Löfvena, jenž označil Švédské demokraty za neofašistickou stranu.

„Každý ví, že to není pravda. Ale to je vlastně jedno. Jelikož uvažují v této citlivé otázce odlišným způsobem, musejí být samozřejmě fašisti,“ napsal tehdy Knausgård. Podle jeho názoru závisí výsledky imigrace na tom, kolik úsilí budou věnovat Švédové v následném procesu integrace. „Nevíme nic o důsledcích přistěhovalectví, ale vše zjevně závisí na vynaloženém úsilí. Nejhorší, co by se mohlo stát, je vytvoření dalších ghett a uzavřené přistěhovalecké komunity. Jako se to stalo například ve Stockholmu, který je rozdělen na dvě části. Příslušníci bílé střední a vyšší třídy se shromažďují v centru a přistěhovalci a manuálně pracující třídy zase na předměstí,“ konstatoval úspěšný severský spisovatel.