„Závažnost energetické krize, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, je stále podceňována. I když doufáme v to nejlepší, musíme se nyní připravit na to nejhorší,“ napsal v textu pro Financial Times Michael Stoppard, ředitel společnosti Stoppard Energy, který dříve působil jako hlavní stratég pro globální trh se zemním plynem ve společnosti S&P Global.

Narušení provozu v Hormuzském průlivu, kterým prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu, mělo podle původních očekávání trvat jen krátce, ale ukazuje se, že obnovení energetických toků bude složitější.

Příkladem Stoppard uvádí největší LNG závod v Kataru, který byl po útocích uzavřen a jehož obnovení může dle katarského ministra energetika Saada al-Kaabiho trvat „týdny nebo měsíce“. Po tomto jeho výroku ovšem přišily další útoky a ministr byl nucen poupravit své vyjádření. Nyní opravu poškozených zařízení odhaduje na tři až pět let.

„Odhady analytiků ohledně délky přerušení se mění z dnů na týdny a měsíce. Dvouměsíční období obnovy již není nejhorším scénářem, ale scénářem nejlepším,“ popisuje Stoppard pro Financial Times.

Evropa se tak podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky a hlavně se poučit z chyb energetické krize z roku 2022. Stoppard připomíná, že tehdejší reakce byla často nekoordinovaná a v důsledku neefektivní.

Nahrazení ruského plynu se sice podařilo díky dovozu LNG, především z USA, ale vedlo k prudkému růstu cen.

Povinné doplňování evropských zásobníků před zimou situaci dále zhoršilo, protože obchodníci věděli, že Evropa musí plyn nakupovat za každou cenu. To jim umožnilo vyšponovat ceny ještě výš.

Ochrana spotřebitelů prostřednictvím rozsáhlých dotací sice pomohla domácnostem, ale zároveň udržela vysokou spotřebu a přispěla k tomu, že velkoobchodní ceny zůstaly vysoké.

Pokusy o zavedení cenových stropů na plyn navíc podle Stopparda ani nemohly fungovat, protože pokud by byly nižší než světové ceny, dodávky by směřovaly mimo Evropu.

„V praxi bylo ponecháno na tržních silách a cenách, aby regulovaly dodávky, a výsledná škoda pro evropský průmysl byla pravděpodobně větší, než by bylo optimální. Lepší reakcí by bylo nejprve stanovit, které sektory by měly být vyzvány k úsporám, se zaměřením na zmírnění poptávky tam, kde to bude nejméně bolestivé,“ píše Stoppard. Teprve to by dle jeho názoru mělo za následek snižování cen pro všechny.

V textu pro Financial Times Stoppard také vyzdvihuje nutnost zavedení informační kampaně, která by veřejnost motivovala k úsporám energie.

„Vlády nemohou přímo ovlivňovat mezinárodní ceny komodit. Jejich schopnost ovlivnit nabídku může být v krátkodobém horizontu rovněž omezená. Vlády však mohou mít vliv na řízení poptávky. To musí být ústředním bodem jakékoli reakce,“ tvrdí Stoppard.

Problém na straně poptávky

Na článek reagoval zvláštní vyslanec ruského prezidenta pro investice a hospodářskou spolupráci a generální ředitel Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitriev. Energetické problémy Evropy vnímá jako důsledek jejích strategických chyb, vyzval ji proto k výměně vedení.

„Říkal jsem to. Evropa si musí uvědomit své strategické energetické a geopolitické chyby, napravit je, vyměnit vedení EU a změnit svůj rusofobní přístup,“ uvedl Dmitriev a předpověděl, že Evropu „brzy zasáhne ničívá energetická katastrofa“.

„Jak už bylo mnohokrát vysvětleno, Evropa potřebuje Rusko, aby přežila,“ dodal.

S tím, že je problém i na poptávkové straně a nejen na straně nabídky energie, souhlasí i ekonomický web ZeroHedge. Pokles poptávky je zapříčiněn vysokými cenami i nedostatkem surovin. I kvůli tomu omezuje výrobu i petrochemický průmysl výrobu v Asii.

V Japonsku snižují produkci společnosti Mitsubishi Chemical a Mitsui Chemicals a Sumitomo Chemical zvažuje odklad spuštění závodu Keiyo Ethylene.

V Jižní Koreji omezují provoz výrobci ethylenu a vláda dočasně označila naftu za „položku hospodářské bezpečnosti“.

V Číně snížila společnost Sinopec výrobu rafinérií přibližně o 10 %. Podnik Shell-CNOOC uzavřel etylenový závod v Huizhou a Wanhua Chemical hlásí výpadky dodávek LPG.

I v Indonésii a na Tchaj-wanu pracují petrochemické firmy se sníženým výkonem. Indie navíc omezila dodávky LPG pro komerční sektor.

„Poptávka prudce klesá, a to buď proto, že ceny jsou příliš vysoké, nebo prostě proto, že nejsou k dispozici žádné suroviny. Nejprve v Asii,“ píše ZeroHedge.

Drahá nafta v Česku

Největší zdražení nafty v zemích Evropské unie zaznamenala Česká republika. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda na X upozornil, že podle dat Evropské komise v tuzemsku vzrostla cena nafty mezi 2. a 16. březnem o 26,2 %. Průměr zvýšení cen v Evropské unii je 19,7 %. Podle Kovandy to vyvolává otázku, zda jsou v Česku přiměřeně nastavené marže u pohonných hmot.

„Czechia, best in diesel,“ píše Kovanda.

Kromě nafty zde zdražuje i benzín, a to o 12,2 %, znovu zdražení nad průměrem zemí Evropské unie.

„Ve zdražení benzínu tak Česku náleží „až“ čtvrtá příčka v EU, po Švédsku, Španělsku a Polsku. Nafta je ovšem v rámci české ekonomiky mnohem důležitější než benzín, neboť její spotřeba představuje zhruba 75 procent spotřeby pohonných hmot,“ píše Kovanda.

Nejméně zdražily pohonné hmoty na Slovensku, v Chorvatsku a ve Slovinsku.

Psali jsme:

Zwyrtek Hamplová: Lidé mají opět věřit, protože si to někdo přeje?

Smrtící koktejl z Německa. Vondra mluví o doplnění sklenice

Nehorázné, ale vlastně zoufalé. Okamura o opozici

Noveský: Švédský profesor tvrdí, že současné měření hluku větrníků je největší lží