Hlaváček v rozhovoru pro zpravodajský server Jižní Čechy Teď, který vydávají Jihočeské týdeníky, s.r.o., uvádí, že azylanti jsou ve Freyungu ubytováni v bývalé klinice, která má kapacitu 550 míst. „Budova není oplocená, jsou jen natažené pásky, kam ubytovaní nesmí. Například do lesa. Jinak mají volný pohyb a chodí i do města,“ popisuje český kuchař.
V zařízení dle něj v současné době žije zhruba čtyři sta uprchlíků, převážně z Kosova a Albánie. Rodin je tam prý málo. „Z tohoto počtu lidí je tam asi jen patnáct rodin, jinak jsou to většinou mladí chlapi a pár hodně starých mužů,“ říká Hlaváček.
Na pořádek v zařízení dohlíží najatá německá bezpečnostní agentura, ve které jsou ale zaměstnáni především cizinci. „Když třeba Afganistán bojoval s Američany, tak bojovníka vzali s sebou a on pro ně teď pracuje, aby do Německa dostal celou rodinu. Pracuje pro ně také Chorvat, ale Němců je tam zaměstnaných málo,“ uvádí Hlaváček s tím, že ochrana je opravdu třeba. „Bezpečnostní agentura nás varovala, abychom nevyvolávali žádné konflikty, protože ti lidé jsou schopni zaútočit a je jim to jedno. Během práce a výdeje jídla jsme za neprůstřelným sklem. Je tam štěrbina, kterou jim jídlo podáváme,“ vysvětluje český kuchař.
Šílený nepořádek, špína, krádeže
Uprchlíci dle něj nemají žádný režim. Musí přijít jen na snídani, oběd a večeři. Hlaváček v této souvislosti podotýká, že azylanti se teprve teď začínají trochu mít k tomu, aby po sobě uklízeli. „Tam byl šílený nepořádek. Až teď je začali nahánět, aby uklízeli. Ráno musí po sobě zamést nádvoří a jsou z toho hotoví, že to po nich někdo vyžaduje. To nikdy asi nemuseli dělat. Žijí úplně v jiném životním stylu než Evropané. To byste museli vidět na vlastní oči. Nikdy nebyli zvyklí pracovat, a pokud ano, hned za to chtějí výhody,“ vypráví Hlaváček.
„Přišel jsem v únoru a někdy v dubnu je zahnali, aby si konečně umyli sprchy a záchody. Oni třeba nezaznamenali, že se odpad hází do odpadkových košů, všechno hází z oken. Máme tam velké kontejnery na odpad, a když se do něj někdo netrefí, nechá rozsypaný pytel na zemi,“ dodává s tím, že vždycky tak šest až osm lidí z těch pěti set uklidí a ti potom přijdou k okýnku a řeknou, že hodinu pracovali, tak vyžadují víc masa nebo větší porci.
Ač uprchlíci dostávají několik set eur jako kapesné, kradou – dospělí i děti. „Dítě jde už poněkolikáté pro chleba, tak je pošleme pryč, že už nemají nárok, tak alespoň ukradne kelímek, míchátko na čaj, cokoli je po ruce. Něco prostě musí odnést. A dospělé ženy, které chodí s dětmi pro oběd, spustí řev, počítají děti a využijí zmatku, aby ukradly jeden oběd navíc,“ říká Hlaváček.
Alláh to nevidí
Chudáci prý uprchlíci rozhodně nejsou. „Mají zlato, obrovské zlaté prsteny, několik zlatých řetězů a i malé děti mají iPhony. To vidíme, jak chodí po nádvoří a hodinu drží aparát a telefonují. Vybavení jsou velmi dobře, to nejsou chudáci. Někteří možná ano, ale většina z nich chudá není. Jdou si pro jídlo a telefonují nebo poslouchají muziku. Ale čekal jsem, že je uvidím modlit se, a to jsem tedy nikdy neviděl,“ uvádí Hlaváček.
V kuchyni se dle něj přizpůsobují tomu, že uprchlíci jsou muslimové a tak se nevaří z vepřového masa. Sami uprchlíci to však s dodržováním náboženských pravidel nepřehánějí. „Zavřou okna a řeknou, že Alláh sem nevidí, a je to vyřešené,“ popisuje Hlaváček vlažný přístup muslimů k víře.
Mají se lépe než němečtí důchodci a neváží si toho
Uprchlíci dle českého kuchaře nejsou za pomoc, kterou jim poskytují Němci vůbec vděční. „Musím říct, že vděční za pomoc rozhodně nejsou. Když to vidím, tak mě někdy bere takový vztek, že si říkám, že si seženu práci v normální hospodě. Když vidím, jak děláme sbírky na naše nemocné děti a rodiče pak za to děkují, a pak máte srovnání s chováním azylantů, tak je to skutečně k zlosti. Nechci, aby to takhle dopadlo i u nás,“ zdůrazňuje Hlaváček.
Obyvatelé Freyungu byli zprvu nadšeni, že budou mít kšeft. Teď už ale prý vystřízlivěli, protože jim migranti kradou, dělají nepořádek, pořád je honí policie, válí se jim po zahradách a všude už museli nasadit kamery.
Provoz zařízení platí město. Hlaváček podotýká, že Bavorsko je hodně bohatá země, ale Němci se prý kolikrát nemají tak dobře jako utečenci. „Oni mají všechno zadarmo, jídlo, ubytování a místní důchodkyně si to nemohou dovolit. Město jim nedá ani korunu a z důchodů si mohou dovolit jedno až dvě jídla denně. Vdovy v Německu žijí kolikrát na hranici bídy. Měli by se tam rychle vzpamatovat a něco s tím dělat, dokud nebude pozdě,“ bije kuchař na poplach.
autor: luš