Kybernetických útoků přibývá. Namísto plošných napadení se častěji objevují útoky cílené. Vloni v prosinci se terčem stala například benešovská nemocnice. Počítačový systém napadl ransomware, tedy software, který šifruje data a očekává výkupné. Provoz nemocnice ochromil na tři týdny. Benešovská nemocnice však nebyla jediná, která se s tímto musela potýkat. Loni NÚKIB zaznamenal celkem 217 kybernetických útoků. Většina z nich měla formu spamu, phishingu nebo podvodných e-mailů. V roce 2016 přitom zaznamenal NÚKIB 298 útoků na české instituce, organizace a firmy. O rok později jich bylo nahlášeno 248. V roce 2018 řešili pracovníci úřadu 164 incidentů. 

„Vysledovat, odkud útoky jdou a kdo za nimi stojí, je většinou velmi obtížné. Je to tím, že většinou se jedná o celý řetězec akcí, které nastaly v minulosti, nějakým způsobem je do toho zapojeno více skupin, více lidí. Často i v různých zemích. A vlastně technicky je nemožné se dotrasovat zpátky k tomu původnímu člověku, který za tím vším stojí,“ poznamenal Vlček. 

Vícero útoků pak bylo letos na jaře, a to právě na zdravotnická zařízení. Je možné to dávat do souvislosti s vyhlašováním nouzového stavu a s tím, co prožíváme kolem nemoci covid-19? „Určitě to má souvislost s covidem, minimálně některé. Těžko říct, dokud nemáte rozklíčovaný ten útok, tak to nemůžete říct s jistotou, ale ten obrovský nárůst těch kyberincidentů v průběhu toho covidu, to si myslím, že není náhoda. Do značné míry je to dáno tím, že se zvýšil provoz, na kyberprostor a na práci v kyberprostoru jsou odkázány instituce, které to dřív nedělaly, takže se musí učit to dělat bezpečně. A samozřejmě to poskytuje větší příležitosti těm útočníkům,“ nechal se slyšet Řehka.