Posselt úvodem rozhovoru, jenž se natáčel v Mariánských Lázních, uvedl, že se zde cítí jako doma. „I když musím říct, že jsem Panevropan, takže se cítím dobře kdekoliv v Evropě,“ míní s tím, že skutečně doma se cítí v Česku, Bavorsku a Rakousku. „To je kultura, ve které jsem vyrostl,“ dodal.
Posselt se mimo jiné v předchozích rozhovorech netajil tím, že jej jeho rodiče vychovávali velmi antinacionalisticky, protože jim nacionalismus zničil život, na což se Smetana neopomněla zeptat. „Máte obavy z toho, že nacionalismus opět zachvátí Evropu?“ zeptala se.
„Samozřejmě si dělám starosti a proti nacionalismu aktivně bojuju. Dělal jsem to celý život a dělám to i teď. Nacionalismus je momentálně v různých zemích celkem ostrý, ale zároveň nás to nutí proti tomu něco dělat,“ podotkl s tím, že ještě před pár lety si většina mladých lidí myslela, že být Evropan je fajn, ale také, že je to samozřejmostí, pro kterou není potřeba nic dělat. „Teď najednou demonstrují ve více než sto evropských městech,“ dodal. Nacionalismus je podle něj odpornou formou egoismu, jež škodí především nám samotným.
„Lidé si všimli, že Evropa něco stojí, že ji lidé po válce vybudovali jako odpověď na válku a nacionalismus a že ji mladí lidé musí znovu objevovat a dál rozvíjet,“ řekl a zmínil důležitost prezidentských voleb ve Francii. „Pokud by vyhrála Le Penová, tak by to Evropu zničilo,“ řekl. „To už by nebyla žádná Evropa. Ta žena je plná fašismu,“ rozčílil se nad Marine Le Penovou, již považuje za nacistku, kterou financuje ruský prezident Vladimir Putin. Le Mélenchona, jenž vypadl v prvním kole, pak nazval stalinistou, trockistou a komunistou.
Vyjádřil se také k tomu, zda se Německo dokázalo vyrovnat se svou temnou minulostí. „Nikoliv. Myslím, že toho máme ještě hodně před sebou. Udělali jsme toho hodně,“ míní. Zejména mladí lidé by však podle něj měli být neustále konfrontováni s otázkou, co je to diktatura, co je to nacionalismus. V Rakousku jsou na tom podle něj však ještě hůř. „Rakousko se na tom nacionalismu podílelo, ale po válce tam ze sebe lidé dělali oběti, které někdo přepadl. Sebereflexe je v Rakousku mnohem slabší,“ dodal.
A co Češi? „V tomhle jsou si podle mě Rakušané, Češi a Sudetoněmci velmi, velmi podobní. Ve všech třech případech jim to vyrovnávání se s minulostí moc nejde. Máme takovou mentalitu, kdy bychom nejradši všechno hodili pod stůl pod záminkou, že minulost je minulost,“ řekl. „Já ale věřím, že když člověk tu minulost nezpracuje, tak si sám škodí,“ řekl.
- Video najdete ZDE
Závěrem pak došlo i na otázku, co vlastně sudetští Němci dnes očekávají od České republiky. Sudetoněmecké sdružení se přitom před rokem podle Smetany vzdalo jakéhokoli navrácení domoviny stejně tak jako jakékoli restituce nebo odškodnění. „To slovo očekávají‘ se mi nelíbí. Nic si nepřeju. Chci na něčem pracovat. Chci se svými českými přáteli a spolupracovníky ze sdružení pracovat na tom, abychom byli dobrými partnery. Abychom odrazili jakoukoli formu nacionalismu a diskriminace,“ řekl rázně. A dodal, že je nutné také mladým lidem jasně vysvětlit, že se již nesmí opakovat historie. Zároveň však také uvedl, že ani on, ani sudetoněmecké sdružení se nemůže ničeho vzdát.
„Vlastnické právo má jen konkrétní jedinec. Ten se ho může vzdát. A pokud budou lidé chtít jít k soudu... Ani v česko-německé deklaraci se nikdo ničeho nevzdává. Akorát v ní oba státy uznávají, že to druhá strana může chápat jinak,“ vysvětlil s tím, že oni jako sdružení se však definitivně těchto cílů vzdali.
„Vzdali jste se i Benešových dekretů?“ zeptala se pak Smetana Posselta. „Chci, aby bylo jasno v tom, že ještě existuje problém, který se musí vyřešit,“ řekl. Proč hlasoval před lety proti vstupu Česka do Unie? Šlo prý o gesto. A rozhovořil se právě o kolektivním odsunu. „Nepátralo se po tom, kdo se provinil, místo toho se za provinilou označila celá skupina a na základě toho se jako celek odsunula a odvedla. Podle mě je správné tohle stanovisko přehodnotit a to také Česká republika momentálně dělá, za což jsem vděčný,“ řekl. „Myslíme si ale, že téma vracení vlasti ve smyslu teritoriální změny patří do minulosti,“ dodal.
A vyjádřil se také ke svým dřívějším slovům, více než 30 let starým, kdy československého prezidenta Edvarda Beneše nazval jednou z nejzlejších duší v zanikající střední Evropě. Beneše také přirovnal k nacistickému vůdci Hitlerovi a ruskému Stalinovi. „S tím Edvardem Benešem bych to dnes viděl rozdílně. Ale nevidím to jinak. V tom je ten rozdíl. Jestli rozdílně, nebo jinak. Myslím si, že došlo ke kolektivnímu odsunu a zbavení práv sudetských Němců, a to prostě souvisí se jménem Edvard Beneš. On byl na ten odsun pyšný, založil na něm svoji volební kampaň během prvních československých voleb proti komunistům a dalším. Hlásil se k tomu, že ten odsun vymyslel,“ dodal s tím, že z jeho pohledu kolektivní odsun nebyl správný.
Sudetoněmecké téma je pak podle něj stále citlivé, ale volby se kvůli němu již podle Posselta neprohrávají. „Jsme na dobré cestě,“ míní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
