Líbí se vám kampaň, ve které SPOLU staví Babiše vedle Putina?Anketa
Text je psán ekonomem, který doporučuje nastávající recesi na trhu ignorovat s tím, že pokud omezíte sledování zpráv a některé špatné zprávy si přehodnotíte tak, že se budou zdát jako dobré, máte vyhráno. Udělá vás to totiž šťastnými a v tom je ten zakopaný pes.
„Neštěstí, které doprovází recesi, je skutečné, a pokud to cítíte, nejste iracionální. Vaše instinkty vám mohou říkat, abyste s těmito špatnými pocity bojovali tím, že se na problém zaměříte soustředěně a své záležitosti budete pečlivě spravovat. Ale to ve skutečnosti není nejlepší způsob, jak zmírnit své utrpení. Chcete-li překonat nadcházející recesi s nedotčeným štěstím, budete muset přijít na to, jak jí věnovat méně pozornosti, než vám říká váš mozek,“ píše se v článku.
To, že pocit štěstí hraje zásadní roli i při investování, dokazuje studií amerických ekonomů, kteří našli důkazy, že vyšší vyjádřené štěstí v tweetech odpovídá výnosům akcií, pravděpodobně proto, že šťastnější investoři mají tendenci akcie kupovat, místo aby je prodávali.
„Pokud štěstí zvyšuje výnosy akcií a výnosy akcií zvyšují štěstí, smyčka zpětné vazby by mohla snadno rozdmýchat bublinu,“ jsou přesvědčeni vědci.
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Daniel Kahneman dokonce vyzkoumal v rámci své Prospektové teorie, že špatné ekonomické časy mají větší vliv na náladu než dobré časy a ztráty mají tendenci lidi více srážet dolů, než je jejich zisky sunou nahoru. To znamená, že byste museli získat 15 až 25 USD, abyste neutralizovali duševní bolest ze ztráty 10 USD. To prý vysvětluje, proč si stěžujeme, když cena benzínu stoupne a jsme málo nadšení, když klesá.
Ekonom Richard Thaler tuto myšlenku podle The Atlantic ještě rozpracoval svým konceptem „averze ke krátkozrakým ztrátám“, který předpokládá, že když se obáváme ztrát, máme tendenci se na ně hodně soustředit, čímž problém v naší mysli zvětšujeme.
Finanční potíže podle průzkumu vedou k začarovanému kruhu neštěstí: Recese plodí bídu, která způsobuje ekonomické špatné časy.
Jak z toho ven? Vědci doporučují dodržovat tři základní pravidla:
1. Zastavte kontrolu – nesledujte své finance denně nebo dokonce týdně. Udělejte si pravidlo, že se budete dívat maximálně jednou za měsíc (nebo jednou za čtvrtletí).
2. Vypněte zprávy – konzumace zpráv a komentářů o ekonomice se může stát nutkavou a nepomůže; ani odborníci nevědí, co se bude dít, píše se v článku. Snižte spotřebu zpráv na 45 minut nebo méně, jednou denně. Žádné podvádění.
3. Pamatujte, že nejste sami – je snadné se ve svém neštěstí cítit úplně sám a obviňovat se z ekonomicky špatných rozhodnutí. Je ale třeba pamatovat na to, že sdílená bolest se stává menší a pocit, že neštěstí postihlo i další lidi, prý pomáhá.
Článek ale nekončí pesimisticky.
„Pokud vás zajímá, zda se trhy zotaví, odpověď je téměř jistě ano,“ píše se v závěru a autor ještě dodává, že od druhé světové války do roku 2021 akciový trh přežil devět poklesů současného rozsahu (20 až 40 procent) a tři ještě větší.
„Trhy se vždy vzpamatovaly a pokaždé zase začaly růst.“
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: MaA
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
