Nejprve se ale věnovala případu Ondřeje Havlína, někdejšího soudce, který byl odsouzen za korupční jednání. Jako soudce si byl Havlín dobře vědom toho, že porušuje zákon, když ovlivňoval případy s dopravními přestupky. Byl to sice vysokoškolsky vzdělaný člověk a mohl si spočítat, že se na něj přijde, ale podle Bradáčové v tom dosažené vzdělání nehraje roli. Dlouhodobě se ukazuje, že se korupčního jednání dopouštějí i vysokoškolsky vzdělané osoby, ty pracující v justici nevyjímaje. „Justice musí mít samoočistné mechanismy a ukazuje se, že je má,“ konstatovala Bradáčová.
Do jisté míry má Bradáčová pro Rathovy kroky pochopení
Korupční skutky jsou tím, co spojuje kauzu exsoudce Havlína a exposlance Ratha. Obě kauzy ale pojí i jiná věc, a to dobrá práce policie, která dokázala najít dost důkazů. Pokud jde o kauzu exhejtmana Ratha, Bradáčovou překvapil způsob vedení obhajoby. Nešlo totiž jen o obhajobu člověka před soudem, ale souběžně probíhala i veřejná mediální obhajoba před občany. „A ta mediální obhajoba překryla obhajobu před soudem,“ podivovala se dáma.
Do jisté míry má Bradáčová pro Rathovy kroky pochopení, obhajoval se jako někdejší politik před svými voliči. Je dost možné, že se k podobnému postupu uchýlí i další politici, kteří snad někdy budou souzeni, případně odsouzeni. Je potom už na občanech, aby se rozhodli, zda budou věřit nezávislé justici nebo obžalovaným. Z úst Bradáčové také zaznělo, že nebyla poradkyní ministra spravedlnosti, když „kvasila Rathova kauza“, což tvrdil exhejtman v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV.
V rovině státní zástupkyně konstatovala, že trestní řád potřebuje určité změny, ale je třeba je dělat komplexně. Přidala také jeden příklad, obžalovaní by podle jejího názoru měli mít za povinnost zúčastnit se vyhlášení rozsudku.
autor: mp