Lidé mají strach, protože od hranic přicházeji migranti, zaznělo v předvolební debatě na severu Čech. A hned je tu řešení: Kdyby dal každý Čech pětistovku na uprchlíky…

František Gábor (TOP 09), Jana Hnyková z Úsvitu, Zuzana Kocumová za Změnu pro Liberecký kraj, Stanislav Mackovík za KSČM, či dosavadní hejtman Martin Půta za Starosty pro Liberecký kraj stanuli ve studiu České televize a spustili debatu. Spolu s nimi k voličům promluvili také občanský demokrat Dan Ramzer a sociální demokrat Pavel Svoboda. Nechyběly ani lídryně hnutí ANO Jitka Volfová a Lidie Vajnerová z Budoucnosti pro Liberecký kraj.

Zdravotnictví? Skončilo to tragicky, udeřil komunista. A úder se mu vrátil

V Libereckém kraji mají lidé za to, že se za poslední čtyři roky situace v regionu zlepšila. Zvláště spokojeni jsou především vzdělanější lidé s příjmem okolo 30 tisíc korun či nad ně. Nespokojeni jsou naopak lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Komunista Stanislav Mackovík varoval, že se v Libereckém kraji nežije až tak růžově. V problémech je prý místní zdravotnictví. „První dva roky ve zdravotnictví skončily tragicky a celé to skončilo odvoláním radní za zdravotnictví paní Kocumové,“ rýpl si Mackovík.

Ta mu to poměrně rychle vrátila, když poukázala na to, že býval ředitelem Zdravotnické záchrané služby, ale z tohoto postu byl odvolán, protože zde zaměstnával některé spolustraníky. „A také černé duše, tedy lidi, které na záchranné službě nikdo neviděl,“ udeřila Kocumová.

Mackovík neváhal a ihned se ohradil „Já musím reagovat, protože Změna žije do velké míry ze lží,“ vrátil slovní ránu komunistický politik. Své odvolání z postu ředitele považoval za účelové. Kocumová si však trvala na svém.

Půta je prý rád, že jsou mnozí lidé v kraji spokojení, ale uznává, že je nutno starat se mj. o starší občany. Ocenil i skutečnost, že v kraji kandiduje do politiky tolik žen. V tu chvíli odstoupil od svého předvolebního stolečku ve studiu a předal svým sokyním květinu. „Já to neberu jako úplatek, beru to jako uznání,“ zdůraznil. Po chvíli doplnil, že např. v českolipské nemocnici narostly platy v poslední době až o deset procent, takže kraj dělá, co může.

Pane Gábore, mluvíte strašně dlouho

„Liberecký kraj dostal před dvěma týdny anticenu za stav silnic a toto bychom my chtěli změnit,“ prozradila Hnyková.

Ramzer konstatoval, že jako politik slibuje občanům, že by se snažil nehádat se tak, jak jsme to ve studiu před chvíli slyšeli u Zuzany Kocumové a Stanislava Mackovíka. Volal především po vzniku fakultní nemocnice v kraji, která by sloužila ke vzdělávání lékařů. Je si sice vědom toho, že je to běh na dlouhou trať, ale je to běh nezbytný, pokud politici stojí o to, aby lékaři v kraji zůstali. Ve stejném duchu se vyjádřila i Jitka Volfová, jež uvedla, že ANO se zaměří nejen na zdravotnictví, ale také na dopravu. „Samozřejmě jde o plánování investic, všechno je o penězích a my chceme hledat i úspory. Chceme se zaměřit na lepší hospodaření s majetkem,“ zdůraznila Volfová.

Gábor z TOP 09 také hovořil o odpovědném hospodaření. „Jsem přesvědčen, že peněz je v našem rozpočtu dostatek, jen je třeba s těmito prostředky odpovědně hospodařit,“ apeloval na své kolegy. Co to znamená? Musíme investovat do projektů, které přinesou prospěch v budoucnosti. „Je smutnou skutečností, že čelíme mnohým nebezpečím. V oblasti bezpečnosti bychom chtěli do kraje přinést standardy z Izraele,“ doplnil. Mluvil poměrně dlouho, např. také o zdražování vody, podpoře aktivních záloh v armádě a tak podobně. „Pane Gábore a nestačily by ty priority už? Já mám pocit, že mluvíte strašně dlouho,“ utnula politika z TOP 09 moderátorka.

Kdyby došlo k teroristickému útoku...

Následně kandidáti otevřeli téma uprchlické krize. „Je potřeba se na to zaměřovat. Je to spíše záležitost státu, ale my musíme odpovídajícím způsobem reagovat,“ zahájila tento diskusní blok Volfová z hnutí ANO. „Nelze odmítat uprchlíky, kteří mají z hlediska mezinárodního práva právo na mezinárodní ochranu, ale prvořadá musí být bezpečnost našich lidí,“ zdůraznila politička.

Půta jako dosavadní hejtman prozradil, že diskutuje s policií i s hasiči o každodenní situaci. „Já musím říct, že policie řadu opatření již podniká. Jen o nich tolik neinformuje veřejnost, protože by to pak tolik nefungovalo. Monitoring hranic probíhá několik měsíců,“ řekl hejtman. „Kdyby, nedej bože, došlo k útoku v nedalekém Sasku, tak kraj musí reagovat, musí vyhlásit třeba krátkodobě stav ohrožení,“ nastínil Půta.

Ramzer hovořil o tom, že by ODS v případě potřeby podpořila uzavření česko-německých hranic. Lidem pracujícím v Německu by se to možná nelíbilo, ale bezpečnost je podle Ramzera nadřazena komfortu.

Pavel Svoboda občanům také připomněl, že máme povinnost pomáhat válečným uprchlíkům. Na druhé straně tu máme nelegální migranty, ekonomické migranty, které bychom měli podle Dublinské dohody vracet do zemí, odkud přišli. Tady musí spolupracovat EU jako celek. „Je potřeba zrychlit azylová řízení,“ doplnil k situaci politik ČSSD.

V tu chvíli dostala slovo Hnyková a všem divákům připomněla, že vláda schválila přijetí tisíců migrantů v naší zemi. „A já bych se vrátila ještě k panu hejtmanovi. Jezdíme na kontaktní kampaň a mluvila jsem s lidmi z vašeho Hrádku nad Nisou, oni říkají, že mají strach, protože od nedalekých hranic přicházejí migranti. Naši občané prostě mají obavy. My nejsme žádnou spolkovou zemí Německa, nerozhoduje za nás ani paní kancléřka Merkelová, ani Brusel. Tato země je naše a my rozhodujeme, co s ní bude,“ rozohnila se politička Úsvitu.

Půta se okamžitě bránil, že je v Hrádku nad Nisou doma a hovoří se svými spoluobčany den co den, nejen při kontaktní kampani. Z těchto rozhovorů nemá pocit ohrožení, jaký ve studiu ČT navozovala Hnyková.

Své mohl k tématu říci i Gábor z TOP 09 a znovu zmínil Izrael. „Já se obrátím na stát Izrael a požádám je, aby nám pomohli v našem kraji. Oni mají bezpečnostní standardy, které si budují desítky let – a my část těchto bezpečnostních standardů můžeme převzít a aplikovat je v našem kraji.“

Zuzana Kocumová si neodpustila poznámku, že na úrovni kraje je třeba řešit problémy, které kraj skutečně může ovlivnit. „Existují jiné obavy, které nás trápí daleko víc. My se tady dlouho bavíme o tématu, na které máme naprosto marginální dosah. Trápí nás problémy v sociální oblasti. To jsou věci, které opravdu můžeme ovlivnit.“

Mackovík volal po tom, aby v Libereckém kraji vznikla nová policejní zásahová jednotka. V tuto chvíli je kraj odkázán na jednotku z Ústeckého kraje a pokud by v Libereckém kraji došlo třeba k teroristickému útoku, tak by mohlo trvat velmi dlouho, než by dorazila zásahová jednotka.

Paní Vajnerová apelovala především na média, aby o uprchlické krizi informovala odpovědně. Dnes se často migrační krizí straší a to dáma nepovažuje za správné. Strach obyvatel z uprchlické krize plyne podle jejího názoru právě z toho, že lidé nemají dost informací.

Ke slovu se znovu dostal také hejtman Půta, jenž řekl jasně a nahlas, kolik uprchlíků bylo zachyceno např. v již zmíněném Hrádku nad Nisou. „To jsou za posledního půl roku 2 lidé, kteří měli status čekatelů na rozhodnutí o azylu a dostali se do Česka, protože nastoupili do špatného vlaku,“ prozradil hejtman. „Kvóty jsou mrtvé téma. A pokud se bavíme o přijetí asi tří tisíc lidí, tak si připomeňme, že jsme se v 90. letech dokázali postarat o desítky tisíc běženců. Pokud zmiňované tři tisíce vydělíme počtem krajů, tak bych se konečného čísla vůbec nebál. Na druhé straně trvám na tom, že se musí vše odehrát na základě dobrovolnosti,“ zdůrazňoval Půta. Občany také okamžitě uklidňoval, že se nic „nechystá za jejich zády“.

Hnyková však trvala na tom, že islámští migranti představují hrozbu. „Podívejte se do Francie nebo do Belgie, podívejte se, co se tam děje,“ obracela se na své kolegy kandidátka Úsvitu. Kocumová doplnila, že se o válečné uprchlíky musíme postarat. „Ale dosud tady nezaznělo, že by to mělo být jen po nezbytně dlouhou dobu, až se situace v zemích postižených válkou uklidní, tak bychom se také měli starat o to, aby se ti uprchlíci vrátili domů. Věřím, že je to i v jejich vlastním zájmu,“ řekla Kocumová. Pokud někoho hostíme na našem území, měl by se podle političky chovat podle našich pravidel.

Nakonec přidala Lidie Vajnerová jeden konkrétní návrh na řešení uprchlické krize. „Když každý Čech dá pětistovku na to, aby uprchlíci mohli zůstat v uprchlických táborech blízko zemí konfliktu, lépe se jim tam žilo a neutíkali odtamtud, tak si myslím, že vybereme dost peněz,“ uzavřela téma.

Změna slibovala a slibovala, ale kde jsou výsledky v boji s korupcí?

Ve druhé polovině diskuse došlo i na téma korupce. Sluší se připomenout, že hejtman Martin Půta čelí už 22 měsíců obvinění z korupce, ale jeho případ se za tuto dlouhou dobu nepohnul. Sám Půta, ale spolu s ním i jeho kolegové ve studiu trvali na tom, že člověk musí být považován za nevinného, dokud soud nevyřkne jiný pravomocný verdikt.

Diváci mohli následně sledovat přestřelku několika politiků proti Změně, která se v předchozích krajských volbách prezentovala jako hlavní protikorupční síla. „A jaké jsou reálné výsledky?“ ptala se paní Vajnerová. Kocumová okamžitě konstatovala, že za dva roky, co Změna seděla ve vedení kraje, nedošlo k žádné korupční kauze. Ke slovu se dostal i sociální demokrat Svoboda, jenž Změnu obvinil, že se tak trochu pasovala do pozice soudů. „Já bych vás upozornil, abyste ty kauzy otevírali, ale z vás se tak trochu stali žalobci i soudci a to už by mělo být na jiných,“ žádal Svoboda.

Jana Hnyková z Úsvitu si neodpustila poznámku, že v Ralsku stojí velká solární elektrárna. Čeští občané na tuto elektrárnu doplácejí miliardy. Pokud by toho nebylo, hned by kraj měl víc peněz na zdravotnictví, na dopravu a další nezbytné plány kraje. Nakonec tedy došlo na ekonomiku kraje, ale stranou pozornosti hostů ve studiu nezůstala ani otázka napojení jednotlivých stran na nějaké podnikatele. Komunista Mackovík, hejtman Půta či sociální demokrat Svoboda konstatovali, že jejich strany nejsou napojeny na žádné šedé eminence v zákulisí, ale jak Půta, tak Svoboda obratem doplnili, že spolupráce s podnikateli je pro kraj nezbytná. V Libereckém kraji přece podnikatelé odvedli kus dobré práce. Podle Vajnerové právě podnikatelé vědí, jaké pracovníky mohou potřebovat za deset let, takže je třeba naslouchat jejich názorům.

Kocumová si na závěr neodpustila ironickou poznámku, že ve studiu málokterý politik přizná, že je napojen na nějakou šedou podnikatelskou eminenci. Realita je pak ale jiná, když nejeden politik cestoval s předsedou fotbalového svazu ČR Miroslavem Peltou do Nizozemska na utkání slavného Ajaxu.