Na akci dorazilo několik desítek lidí. Mluvilo se například o české státnosti, suverenitě státu, vstupu do EU, NATO i „obranné smlouvě“ s USA. Ale také o prezidentovi a právu veta. „Otevřel poslední Pandořinu skříňku,“ padlo. Pro ParlamentníListy.cz pak zazněly i vzpomínky na Pražské povstání.

Docent Lubomír Pána na úvod připomněl 105. výročí vzniku Československé republiky. „Musíme si ale bohužel přiznat, že se jedná o narození republiky, která se této připomínky ve své původní podobě nedočkala. Připomínáme si tedy zemi, která dnes už není na mapě ve své původní podobě. Přesto je opodstatněné toto výročí slavit,“ uvedl a dodal. „Rok 2018 byl rokem nového uspořádání Evropy. Nikdo si tehdy nechtěl připustit, že mír a relativní prosperita poválečné Evropy jsou jen dočasné. V případě naší drahé vlasti byl vznik samostatného suverénního a společného státu našich bratrských národů vnímán jako dovršení úsilí národní a sociální emancipace. I když my lidé se srdcem vlevo dobře víme, že skutečná národní a demokratická revoluce nás teprve ještě čekala a čeká.“

Rozbití státu, aniž by lidé měli možnost říct, zda chtějí

„Českou státnost si samozřejmě připomínáme především v souvislosti s rokem 1918, konkrétně s 28. říjnem a vznikem samostatného Československa. Byť česká státnost, respektive pokusy o ni sahají mnohem a mnohem hlouběji do historie. Já se ale budu věnovat událostem 20. století a budu upozorňovat na paradox české státnosti,“ uvedla na úvod a hned pokračovala.