Lidé sice v nedělním referendu uvedli, že nechtějí přistoupit na červnové návrhy věřitelů, nový řecký ministr financí však jde proti proudu a řecká vláda ve svých posledních návrzích vůči věřitelům nabídla výrazné zvýšení daní, změny v penzijním systému a škrty výdajů na obranu. Podle všeho mají opatření hodnotu deseti až třinácti miliard eur, za které chce země nové půjčky ve výši 53,5 miliard eur. 

Podle ekonoma Ery Jana Bureše je však ironií osudu, že ani tento návrh nakonec nemusí stačit. „Především proto, že čtrnáct dní zavřených bank výrazně zhoršilo vyhlídky řeckého hospodářství. Současně proto, že Řecko nežádá o dokončení běžícího programu, ale o zcela nový tříletý program. A v neposlední řadě i kvůli tomu, že důvěra v premiéra Tsiprase a jeho vládu je pod bodem mrazu. Věřitelé nevěří, že je současná vláda skutečně schopná dohodnuté reformy implementovat,“ uvedl pro server iDNES.cz ekonom.