Velká chvála na radě zazněla na vzdělávací pořady České televize, čehož využil radní Šarapatka a vzkázal některým radním, že i tato velmi chválená část je součástí práce ředitele Dvořáka, takže by se měli stydět, že mu navrhovali nulovou odměnu. To však byla jen předzvěst toho, co přišlo.
Ve stížnostech zazněly dvě od Hany Lipovské. Jedna se týkala Lidic a Lipovská krátce shrnula, že se v Reportérech ČT nemluvilo o údajném udání, ale ono údajné udání bylo prezentováno jako potvrzené, což považuje za problém, a chtěla, aby Rada ČT přes generálního ředitele zajistila omluvu divákům ČT, dceři ženy obviněné z udavačství a občanům Lidic.
„Jediný skutečně závazný, který je téměř nezpochybnitelný, na rozdíl od onoho policejního deníku, o kterém se v onom pořadu mluví, je dokument z 2. června roku 1942, který nikde nehovoří o paní Doležalové jako o udavačce, ale je tam přičiněna vlevo dole tužkou poznámka: Udání učinila stará Káclová. Zde dodávám, že paní Doležalová pocházela z rodu Káclů, je-li mi známo, nicméně tento dokument, který je jediný opravdu právní, tedy méně zpochybnitelný než dokumenty následující, tento mluví pouze o ‚staré Káclové‘, nikoliv paní Doležalové,“ prezentovala Lipovská archivní materiál, který si nechala zaslat.
A věnovala se i vysílání pořadu Reportéři ČT Historie na přání. V něm podle Lipovské zaznělo, že se jednalo o údajné udání, jenže podle radní nebylo v původním pořadu o údajnosti ani zmínky. Tedy že se jí nejedná o posuzování toho, k čemu v Lidicích došlo, či nedošlo, ale že pořad popisuje předchozí díl úplně jinak, než jaký ve skutečnosti byl.
„Jak první reportáž, tak reportáž druhá tvrdí, že jméno židovské ženy Štěpánky Mikešové bylo vymazáno z historie, v Lidicích desítky let zapomenuto, a dokonce, parafrázuji, že nebyla vůle po tom pátrat,“ uvedla radní a dodala, že v roce 2005 vyšel článek lidického učitele, který hovořil s Marií Šupíkovou (dcerou Doležalové), jež ho informovala o židovské historii. „Ten článek končí větou: Budu velmi vděčný za jakoukoliv zmínku o tomto tématu, zejména o paní Mikešové,“ vyvracela Lipovská, že by se jednalo o téma, na které by někdo chtěl zapomenout. A vyčítala i další detaily jak reportáži, tak historiku Kynclovi.
Fotogalerie: - Lidické děti
„Jinými slovy, ta druhá reportáž ve snaze zahladit chyby reportáže první významně ty chyby prohlubuje,“ mínila ekonomka a shledala, že pokud byla první reportáž Reportérů ČT tragédií, tato byla fraškou, a doufala, že nyní se podaří usnesením dosáhnout omluvení za ČT.
Po vystoupení Lipovské se ozval přítomný antikomunistický aktivista Jan Šinágl, že musí zasáhnout, ale předseda Rady ČT to nechtěl připustit se slovy: „To opravdu ne.“ A následovalo bušení do stolu, které slova aktivisty přehlušilo. „Pane Šinágle, já jsem vás dnes už jednou žádal, abyste vystoupil v místě tomu určeném,“ vyzýval ho a dodal, že „to je trošku dětinské“. Není však jasné, zda myslel bušení o sůl nebo Šináglova slova.
Předseda apeloval, zda by nešlo projednávání stížnosti odložit, aby si mohli členové rady prostudovat materiály, protože zprávu od Lipovské dostali jen jeden den před jednáním, což Lipovská již na začátku vysvětlila tím, že čekala na dokument z archivu. A namítla, že se záležitost řeší už půl roku, vyjádřili už se skoro všichni včetně Marka Wollnera, tedy že další odklad není namístě.
Pak následoval radní Šarapatka, který byl podle svých slov šokován „nehorázností“ své kolegyně a řekl jí, že by měla být sama k sobě poctivá, protože tuto hodnotu se zavázala bránit v radě, ale i k divákům a kolegům. „Vy v této chvíli řešíte neustále kauzu, která se úzce dotýká institutu, a nevím jak se to všechno jmenuje, paní Bobošíkové, ve kterém vy jste členkou správní rady, ale tím to nekončí. Vy jste také, paní doktorko Lipovská, podle otevřeného dopisu, který jste spolu posílali, tuším, prezidentovi, poslancům a politikům, který se týká státního rozpočtu, tuším, tak jste podepsaná jako analytička. Já samozřejmě nevím, jestli pracujete zadarmo jako analytička pro paní Bobošíkou a upřímně, mě to nezajímá. Ale vyplývá mi z toho jediné. Vy nejste jenom členka správní rady. Vy jste také analytička toho institutu. Že paní Bobošíková v rámci své pozice v Lidicích, kde je předsedkyní Českého svazu bojovníků za svobodu, v této kauze je přímo zainteresovaná, to vás, nezlobte se, opravdu diskvalifikuje z diskuse, jakkoliv byste měla nebo chtěla v ní být objektivní,“ mínil Zdeněk Šarapatka.
Psali jsme:
Dále namítal, že právě Bobošíková z tématu udělala politikum a že Wollner už na tyto výtky již reagoval. A připomenul i text Petra Zídka z LN. „Já myslím, že Lidové noviny nemůže nikdo podezírat z velké lásky k ČT, jako součást holdingu Andreje Babiše,“ dodal a připomenul slova místopředsedy Váni, že co historik, to názor, a argumentoval, že na radě nemohou rozhodovat, který z nich má pravdu.
„Že to vyvěsíte na Facebooku, to si dělejte, co chcete. Ale vy pošlete materiál, a mimochodem ty materiály se liší na tom Facebooku, kde už suverénně předjímáte vinu a trest. Vy v tom usnesení naprosto suverénně... vy nejste ani historik, máte možná po ruce nějaká fakta, nějaké kopie, stejně tak ta prostistrana v tom pořadu má řadu dalších argumentů, které vy vůbec nerespektujete, ale vy nemáte pozici, že byste mohla určovat vinu a trest tady rovnou. A žádat na generálním řediteli, vy jste členka Rady ČT a nemáte co žádat... vy chcete ‚profesionalizovat tým‘, když to přeložíme do češtiny, vy v podstatě zabíháte do personálií toho formátu. A takové oprávnění jako členka rady nemáte,“ peskoval svou kolegyni.
A také zmínil, že Rada ČT se zabývá stížnostmi koncesionářů z dobré vůle bývalého předsedy Uhdeho. Ale v zákoně to není. Rada se má prý zabývat jen stížnostmi na generálního ředitele, a až bude stížnost na něho, tak se jí budou zabývat. „A já budu prosazovat velmi důrazně, a je to vaše vina, paní kolegyně, protože vy politizujete stížnosti, jste v přímém střetu zájmů s lidmi, kteří překrucují fakta nebo překrucují výklady historiků, aniž historiky jsou. Já mluvím o panu Eduardu Stehlíkovi. Ten je v některém z těch textů, to si přečtěte sami, jaká je jeho motivace k tvrzení, které dává. Ale pokud to tak bude probíhat dál, tak žádám, abychom se jako Rada ČT striktně drželi zákona, abychom ustoupili od vyřizování stížností televizních koncesionářů, protože nám zákon, pokud nebude schválena nová legislativa, tuto pravomoc neukládá,“ pálil Šarapatka dál a tvrdil, že Lipovská nemá právo své usnesení nazývat stížností, nemá co rozhodovat o vině a trestu. A žádal, aby se Lipovská řešení této kauzy zdržela, protože je údajně v přímém střetu zájmů.
Jenže pak přišel na řadu místopředseda Rady ČT Váňa, který vysvětlil, že sice co historik, to názor, ale v reportáži právě zazněl názor jen jednoho historika. „Na to jsem upozorňoval. To je z hlediska zpracování tématu chyba jako prase od toho novináře. Zadruhé, i ten historik není bez polemik, i on pracoval velice účelově, nevím, čím motivován, nechci se do toho pouštět,“ varoval s tím, že žurnalistika by se neměla dělat na jednom názoru historika. Zvláště když jde o tzv. živé dějiny, tedy účastníci či jejich potomci jsou ještě živí.
Fotogalerie: - Pieta v Lidicích
Doplnil, že na první reportáž sepsal analýzu, ale etický panel rozhodl bez ohledu na ni. A viděl i tu druhou. A ta mu přišla „účelová“, i když se zdráhal z opatrnosti toto slovo použít. Doplnil, že je dalek politikaření. Ale kdyby byl demagog, tak by řekl, že vlnu politizování vyvolala „a priori blbě zpracovaná reportáž“. Podle něj z obou hledisek, profesionality novináře i historika, byla první reportáž fiaskem. „Trvám si na tom, s tím tehdejším závěrem jsem nesouhlasil, ale byl jsem jeden,“ poznamenal a vysvětlil, že právě reaguje na Šarapatku, který uváděl jeho slova „co historik, to názor“. „A tady byl pouze jeden názor. A to je špatně,“ shrnul.
Hana Lipovská pak držela plamenný projev, ve kerém prohlásila, že v tématu Lidic by měl mít střet zájmů každý, a kdo sáhne na Lidice, tak se ocitá ve střetu zájmů s každým občanem. „Nechat volně plynout útok na Lidice, to nepřipadá v úvahu,“ prohlásila a dodala: „Pane doktore, vy jste mluvil, teďka budu mluvit já.“
Pravila, že problém nepolitizuje, ani si neosobuje historický výklad nebo rozhodvání o vině či nevině. Ale stejně tak o vině nemají rozhodovat Reportéři ČT. „O čem já mluvím a budu mluvit, je, že tady byla lidická žena, jejíž dcera ve vysokém věku žije v Lidicích, souzena a odsouzena bez soudu jednoduše zfušovaným novinářským procesem,“ dodala. Narážela také na Zídkův text, ve kterém se jí líbila pasáž, že dnešní spor o Lidice je spor o rukopisy. Tedy pro historiky je to živná půda.
„Jako člověk ve střetu zájmů říkám, ano, tady se stala chyba. Možná byla motivovaná politicky, možná jen horlivostí, možná jenom blbostí. Prostě se stala chyba, jako když já jsem napsala, že ta reportáž byla 10. 6. 2020 a ona byla 10. 6. 2019. Chybu uděláme všichni, já jsem jeden z nejvíce omylných, si troufnu říct, protože si své omyly uvědomuju. Ale když udělám chybu, tak se také omluvím. A Česká televize se celý rok a měsíc a pár dnů brání té omluvě. Tak já říkám, přijměme usnesení, smažme to a shoďme to na věky věků ze stolu, že se zkrátka omlouváme. Tohle je ta politická motivace, pane doktore? Jestli ano, tak to je naprosto nový rozměr termínu politický,“ adresovala Šarapatku.
Psali jsme:
Šarapatka pak prohlásil, že nechce vést polemiku až do rána, a dodal, že z toho tímto proslovem politiku udělala. Fráze o střetu zájmů jako občan prý zná nazpaměť a poslouchat je nechce. Její projev byl prý skvělé představení. Ale podle Šarapatky by se sama „z etických důvodů“ měla vyloučit z projednávání stížnosti.
A upozorňoval, že tímto dělají pro změnu gaunera z četníka, který zápis učinil. Obrátil se na Lipovskou a Váňu: „Co chcete jako dosáhnout? Teď mi řekněte, co tady boucháte do stolu, vy chcete gumovat historii? Ano, Česká republika byla plná udavačů. Byla. A nikdo jistě neviní tu paní, která žije, ať je jí to líto, nebo ne. Vždyť ona za svoji matku nemůže, tak jako řada z nás, rodiče, dědečkové, nevíme, koho všeho jsme měli ve své historii.“ Obvinil dotyčné, že nabádají ke gumování historie, a usnesení, které Lipovská navrhla, by bylo politickým usnesením.
Argumentoval, že věc se podle historiků stala, a na Váňou zmíněný úzus o živé historii nereflektoval a o tom, že by se o něčem nemluvilo, aby nebyli poškozeni ještě žijící, nechtěl slyšet. A pohrozil, že pokud se takto budou řešit stížnosti, tak prý sám vyvolá diskusi, aby se řešily pouze stížnosti na generálního ředitele.
Ale Váňa si také ještě řekl své, ať mu Šarapatka nepodsouvá, že chce svádět na někoho vinu, protože to ho jako historika nadzvedá. A že by mu stačilo, kdyby v ČT zaznělo, že na věc jsou různé názory a jaké jsou. A na závěr Hana Lipovská požádala, aby bylo v záznamu uvedeno, bez ohledu na to, zda rada její usnesení o omluvě přijme, nebo ne, že se sama omluvila Marii Šupíkové a dalším, a pokud se chtějí omluvit i další radní, jen to vítá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
