Debatu o české politice lidských práv odstartoval první náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, když označil havlovský přístup k této otázce za chybný a škodlivý. Česká diplomacie následně uzavřela s komunistickou Čínou deklaraci, v níž ujistila, že nebude podporovat nezávislost Tibetu - autonomního území, které Čína násilně připojila v 50. letech minulého století a podle tibetské exilové vlády a nevládních organizací tam potlačuje práva původních obyvatel.
Prezident Zeman poté v říjnu při své návštěvě Číny v tamní televizi ubezpečil, že nepřijel Číňany poučovat o lidských právech. Hlava státu rovněž prosazuje spolupráci se surovinově bohatými středoasijskými zeměmi, jako jsou Ázerbájdžán nebo Kazachstán, jejichž vládci jsou také pravidelně na pranýři obhájců lidských práv. Pravicová opozice i nevládní organizace shodně tento přístup označily za výprodej české politiky lidských práv.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk