Lotyšský parlament ve čtvrtek schválil odstoupení od Istanbulské úmluvy, mezinárodní dohody Rady Evropy z roku 2011. Lotyšsko se tak stává prvním státem Evropské unie, který od úmluvy odstupuje, a to pouze dva roky po její ratifikaci v listopadu 2023.
Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?Anketa
V lotyšském parlamentu se odehrálo 13hodinové zasedání, které skončilo hlasováním 56 pro, 32 proti, dva poslanci se zdrželi.
Pro odstoupení hlasovaly především opoziční strany, ale klíčovou roli sehrál Svaz zelených a zemědělců (ZZS), koaliční partner vlády premiérky Eviky Siliňové. Premiérka Siliňová, která úmluvu v roce 2023 ratifikovala, se postavila proti rozhodnutí a označila ho za devastující úder pro postavení Lotyšska v EU.
Po hlasování v parlamentu se očekává, že prezident Edgars Rinkévičs příslušný zákon přezkoumá. Může ho vetovat, vrátit parlamentu nebo vyhlásit referendum. Podporovatelé zrušení, jako poslanec ZZS Gunars Gutris, argumentují, že lotyšské zákony již dostatečně chrání oběti a úmluva je jen ideologickým nástrojem.
Před parlamentem v Rize se ve středu shromáždilo přes pět tisíc demonstrantů. Účastníci nesli transparenty s hesly jako „Zastavte útok na ženy!“ a premiérka Siliňová se k nim přidala, aby vyjádřila podporu úmluvě.
Prevence domácího násilí, nebo prosazování genderové ideologie?
Istanbulská úmluva, oficiálně Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí vůči ženám a domácímu násilí, byla přijata v Istanbulu v roce 2011. Jejím deklarovaným cílem má být vytvořit komplexní rámec pro prevenci domácího a genderově podmíněného násilí, zajistit ochranu obětí, stíhání pachatelů a koordinaci politik na národní i mezinárodní úrovni. Podle svých zastánců má úmluva posílit stávající mechanismy boje proti násilí, které se projevuje nejen fyzicky, ale i psychicky.
Kritici však tvrdí, že za formálním záměrem ochrany žen se skrývá ideologický projekt prosazující genderovou ideologii.
Namísto biologického pohlaví úmluva zavádí pojem „gender“ jako sociální konstrukt, což otevírá cestu k tomu, aby se každý mohl libovolně rozhodnout, jakou genderovou identitu bude mít, a tím narušuje tradiční chápání rodiny a sociálních rolí. Může tedy vést k riskantním sociálním experimentům. Obzvláště ostře je kritizována povinnost vzdělávat děti od předškolního věku o neexistenci pevných genderových stereotypů, což odborníci označují za skrytou sexualizaci a indoktrinaci nejmladších generací. Dalším významným bodem kritiky je posílení role neziskových organizací, které díky úmluvě získávají stálé financování a pravomoc monitorovat stát včetně možnosti podávat žaloby. Podle právníků a konzervativních politiků tak úmluva nepřináší žádnou skutečnou přidanou hodnotu k ochraně obětí – české i lotyšské zákony již domácí násilí trestají dostatečně – ale slouží jako nástroj oslabování národní suverenity a prosazování progresivní agendy pod záminkou lidských práv.
Ratifikaci zařízli senátoři
Debata o Istanbulské úmluvě pokračuje také v České republice, která úmluvu podepsala v roce 2016, ratifikace však uvízla v Senátu. Ústavně-právní výbor Senátu smlouvu označil za ideologickou a nadbytečnou. Pro ratifikaci hlasovalo 34 ze 71 přítomných senátorů, přičemž k úspěšnému schválení bylo potřeba 36 hlasů. K ratifikaci tedy chyběly dva hlasy.
Před přijetím Istanbulské úmluvy varovala poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL).
Smlouva je podle ní založena na genderové ideologii a český právní řád ji nepotřebuje. Navíc úmluva skýtá několik nebezpečí, jako je povinnost úřadů respektovat jakoukoliv genderovou identitu člověka. Další problémovou věcí je, že podle úmluvy má každý nelegální uprchlík právo na azyl, pokud se cítí ohrožený ve své zemi na základě své genderové identity.
Výhrady vyjádřil také právník Robert Kotzian. Účelem dohody podle něj není chránit ženy před násilím. Ve skutečnosti jde o genderistický ideologický a převýchovný nástroj a cestu politických neziskovek k nebývalé moci a stabilnímu financování.
Je zlem, jehož účelem není nic menšího než likvidace rodiny, tradičního soužití mužů a žen.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Měla by Česká republika stejně jako Lotyšsko odstoupit od Istanbulské úmluvy?
autor: Naďa Borská
Puhýš s jedním kmínem
