Loutkáře máte v Rusku, soptila Leyenová. Sype se jí prý i vlastní frakce

Tatínek Ursuly von der Leyenové Ernst Albrecht ustál za čtrnáct let ve funkci předsedy vlády spolkové země Dolní Sasko tolik pokusů o odvolání, že si v rámci CDU vybudoval pověst nesesaditelného titána. Současně jej ale četné skandály, zejména splavné proplouvání mezi světy byznysu a politiky, připravily o kandidaturu na kancléře spolkového.

Dcera, která se mu narodila v Belgii v době kdy působil při evropském společenství, čelila hlasování a vyslovení nedůvěry coby předsedkyně Evropské komise tento týden. Důvodem byl skandál s nákupem vakcín Pfizer, jejichž cenu měla s jeho ředitelem domlouvat osobně po esemeskách, o které se zajímala policie, ale prý už byly smazány.

Návrh podal rumunský europoslanec Gheorghe Piperea, zástupce pravicové Aliance rumunské jednoty, jejíž předseda George Simion v květnu těsně prohrál druhé kolo prezidentských voleb. V Evropském parlamentu sedící ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, společně s českou ODS, která se k těmto spojencům ale příliš nehlásí.

Anketa

Věříte, že příčinou (jednou z příčin) výpadku elektřiny byly obnovitelné zdroje?

Věřím, že byly

93%

Věřím, že nebyly

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 11704 lidí

To nejspíš poznamenalo odůvodnění návrhu, ve kterém se kromě skandálu s nákupem vakcín objevila i obvinění ze zasahování unijních institucí do vnitrostátní politiky, včetně voleb v Rumunsku, které proběhly po intervenci tajných služeb a Ústavního soudu až na druhý pokus.

Jenže od roku 1999, kdy kvůli finančnímu skandálu odstoupila komise lucemburského bankéře Jacquese Santera, šlo o čtvrté hlasování o nedůvěře. A všechna tři předcházející dopadla jednoznačně negativním výsledkem.

V roce 2004 komise Itala Romana Prodiho ustála hlasování kvůli možnému zneužívání rozpočtových prostředků. O rok později čelil předseda José Manuel Barroso obvinění ze střetu zájmů kvůli štědré státní podpoře pro řeckého podnikatele, u něhož dovolenkoval na jachtě, ale odstoupení podpořilo jen 35 poslanců. A v roce 2014 Jean-Claude Juncker uhájil poměrem 461:101 funkci při skandálu LuxLeaks, ve které šlo o daňové výjimky pro spřátelené firmy.

Podle pravidel europarlamentu je navíc k úspěchu hlasování o nedůvěře třeba dvoutřetinová většina.

Proto byli mnozí skeptičtí i nyní. Alexandr Vondra se nechal o kolegovi z frakce slyšet, že „naši Rumuni mají IQ tykve“. „My k tomu budeme mít ještě v ECR jednání, protože je to hloupý signál a podkopává snahu rozebrat ten Green Deal,“ uvedl před hlasováním.

Leyenová: Vy, ruské loutky

V pondělí proběhla vystoupení zástupců všech frakcí, která nepřinesla překvapení, a rovněž obhajoba Ursuly von der Leyenové, která se do iniciátorů hlasování pustila velmi zostra. Vycházeli prý z „nejstarší extremistické příručky“ a jejich návrh je „další primitivní pokus vrazit klín mezi naše instituce, mezi proevropské a prodemokratické síly v tomto parlamentu. To nesmíme nikdy dopustit – a také nikdy nedopustíme“.

„Vstoupili jsme do věku boje mezi demokracií a neliberalismem. Vidíme alarmující hrozbu ze strany extremistických stran, které chtějí polarizovat naši společnost dezinformacemi,“ varovala za neklidu v publiku. Mezi tyto dezinformace podle ní patří i spekulace ohledně nákupu vakcín.

„Neexistuje žádný důkaz, že by měli nějaké odpovědi, ale existuje dostatek důkazů o tom, že mnoho z nich je podporováno našimi nepřáteli a jejich loutkáři v Rusku nebo jinde,“ doplnila zvýšený hlas gestem směrem k lavicím poslance Piperea a dalších pravicových frakcí.

„Nehrajme ty hry extremistů, postavme se za Evropu a přinesme evropským občanům, co chtějí,“ obrátila se pak k liberálům, socialistům a Zeleným, kteří se podílejí na její „středové baště proti extremismu“, jak sama vloni pojmenovala svou parlamentní koalici.

I zde má přitom problémy. Socialisté a Zelení jí vyčítali, že se svými lidovci příliš ustupuje „extremistům“, jak se v těchto frakcích běžně říká poslancům frakcí suverenistů (česká SPD) a Patriotů (Babišovo ANO). Kolem nich byl ve Štrasburku vystaven „sanitární kordon“, který se projevil ignorancí jejich síly při volbách parlamentních orgánů. Zejména v případě Patriotů, třetí nejsilnější frakce, to podle některých bylo na pováženou.

Někteří sem řadí i frakci Evropští konzervativci a reformisté, ve které sedí třeba česká ODS, ale také polské Právo a spravedlnost. Hlavní tváří frakce je italská premiérka Meloniová, jejíž pomoc von der Leyenová už několikrát potřebovala, ale její levicoví partneři to nevidí rádi.

Leyenová se před hlasováním obracela právě k těmto frakcím a slibovala ústupky. Krátce před hlasováním komise představila nový a ještě ambicióznější plán dekarbonizace. Socialistům slíbila zachování Evropského sociálního fondu a rovněž to, že podpoří distribucí unijních prostředků regiony, s cílem „zabránit autokratickým vládám v omezování peněz pro politické oponenty na regionální úrovni“.

Ačkoliv se nepředpokládal pád eurokomise, mluvilo se o tom, že by některé ze stran koalice mohly hlasování využít, aby Leyenové vyslaly signál. Klíčová je zejména podpora socialistické frakce, která tradičně tvoří v europarlamentu s lidovci velké koalice a podle volebních výsledků si střídají předsedu.

Čtvrteční hlasování bylo sice „úspěšnější“, než ta předcházející, potřebnému kvóru se ale ani nepřiblížilo. Pro nedůvěru Komisi hlasovalo ze 720 europoslanců 175, proti 360 a 18 se zdrželo. Ostatní se hlasování nezúčastnili, což dopředu avizovala třeba česká ODS.

„Nemohu podpořit hlasování o nedůvěře bez jasné představy o dalším postupu. Ti, kdo tento krok iniciují, nenabízejí žádný konkrétní plán, co by mělo následovat,“ říkal europoslanec Ondřej Krutílek.

Jednoznačně pro návrh se vyslovili poslanci Patriotů, což jsou všichni z kandidátky ANO, plus Filip Turek a Nikola Bartůšek. „ Mé rozhodnutí je hlasovat pro vyslovení nedůvěry Evropské komisi, a to zejména kvůli podezření na korupční jednání její předsedkyně,“ uvedla zástupkyně Šlachtovy Přísahy.

Pro hlasovali též Ivan David a Kateřina Konečná s Ondřejem Dostálem. „Vedle otřesných politik se komise chová zcela netransparentně, když odmítá zveřejnit zprávy své předsedkyně s CEO Pfizeru a to bez řádného zdůvodnění, jak ostatně shledal i unijní Tribunál,“ říkala dopředu předsedkyně KSČM.

Dostál: Přežila, ale všichni jsme viděli jak

Po hlasování Kateřina Konečná pro ParlamentníListy.cz uvedla: „Hlasovala jsem proti Ursule von der Leyen - stejně jako před rokem i před 6 lety, kdy byla tato hrobařka EU instalována do funkce“. Až bude příště vláda mluvit o tom, jak bojuje proti bruselským nesmyslům, stačí se podle ní podívat na čtvrteční hlasovací sjetinu.

„Black Deal, migrační pakt, válečnická politika - to je vše, čemu my říkáme STAČILO!,“ vzkazuje Kateřina Konečná.

„Návrh na nedůvěru byl výplodem politického amatérismu, s nímž jsme nechtěli mít nic společného a proto jsme se jako ODS - společně se stranou premiérky Meloniové - hlasování nezúčastnili,“ nesouhlasí Alexandr Vondra.

„Návrh byl totiž od počátku odsouzen k neúspěchu a ve výsledku naopak komisi i její šéfku bohužel posílil a zelené ideology zbytečně vrátil do hry,“ říká europoslanec ODS pro ParlamentníListy.cz.

Ondřej Dostál si rozhodně nemyslí, že Ursula von der Leyenová vzešla z hlasování posílena. „Dnešní hlasování o nedůvěře sice přežila, ale dostala silnou ránu pod čáru ponoru. Podpořilo ji jen 360 hlasů ze 720, 175 poslanců hlasovalo proti a další se rozhodli nezúčastnit. Kauzu covidových vakcín ,Pfizergate' se jí nepodařilo zamést pod koberec, naopak arogancí a útoky na poslance si získala další nepřátele,“ říká pro ParlamentníListy.cz poslanec Stačilo!.

Hlasování podle něj zřejmě ukázalo nejednotu mezi „vládními“ frakcemi. „Soudy o Pfizergate pokračují a rozkol v otázkách Green Dealu či zadlužování EU narůstá, nejspíš nebylo poslední,“ domnívá se.

„Každý poslanec dnes musel ,přiznat barvu'. U českých europoslanců prohrála Leyenová v poměru 11:6. Proti hlasovali Stačilo!, SPD, Přísaha a 6 ze 7 poslanců za ANO. Ursulu navzdory Pfizergate podpořili poslanci Pirátů, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL - a tři ódeesáci dnes pro jistotu nehlasovali,“ uzavírá Ondřej Dostál.

JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.

BPP
europoslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Tomáš Zdechovský pro ParlamentníListy.cz vysvětloval své hlasování proti návrhu takto: „Od začátku neměl tento nekoordinovaný návrh spíše krajně pravicových poslanců šanci na úspěch. Vždyť to nepodpořila ani většina poslanců z jeho vlastní frakce a jeho kolega Vondra jeho počínání dost zkritizoval, což samo o sobě o něčem vypovídá“.

Probíraný nákup vakcín sám nepovažuje za problém. „Žádná korupce se jí neprokázala. S mandátem od členských zemí vyjednávala proaktivně o zajištění obrovského počtu vakcín, které ochránily miliony obyvatel v EU. Zachovala se jako lídr, žádný problém v tomto nevidím. Celkem jasně se obhájila v pondělí na debatě s europoslanci a kritikům tak vzala vítr z plachet,“ soudí europoslanec Zdechovský.

„Odvolávat kvůli Pfizergatu komisi v tako turbulentní době, kdy čelíme z východu potenciální hrozbě Ruska a obchodní války s Čínou, a to samé ze Západu, kdy USA stále tlačí na zavedení cel, považuji za nezodpovědné. Mít neakceschopnou EU ve složité době by byla smrtelná rána a jen hlupák si to neuvědomuje,“ dodává.

Kvůli čemu ale své hlasování zvažoval, to je nový klimatický cíl, představený v minulém týdnu. „Naprosto špatný návrh, který jsme hlasitě zkritizovali. Neprojednala ho s námi, nepředložila dopadové studie do jednotlivých sektorů a spoléhá se na to, že se tohoto cíle dosáhne pomocí technologií, které dnes neexistují. Tomu neříkám pragmatismus a je to rozporu s mandátem, který od nás dostala,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz český lidovec.

V tomto týdnu ale podle něj předsedkyně Leyenová jeho frakci slíbila, že se návrh znovu projde a přepracují se jeho parametry.

Varování z koalice, i z vlastní strany

Sliby a garance ale předsedkyně Evropské komise v týdnu rozdávala na více stran.

Ačkoliv třeba analytik think tanku Europeum Viktor Daněk ujišťoval, že úspěšné hlasování předsedkyni Leyenovou posílí, podle mnohých je zjevné, že bývalá ministryně vlád Angely Merkelové podporu stále ztrácí.

Socialisté mluví o „úplně poslední šanci pro Leyenovou“ a liberálové chtějí jasný postoj zejména v greendealové agendě.

Mluvilo se rovněž o jejím rozkolu s šéfem jejího kabinetu, supervlivným bruselským úředníkem Björnem Seibertem, který se měl projevit odchodem klíčové poradkyně pro zahraniční politiku Elisabetty Belloniové.

A podpora německé političky patrně oslabuje i ve vlastní frakci, kde se aktivizuje Manfred Weber. Pro připomenutí - bavorský inženýr, který v bruselských kuloárech poslancuje už od roku 2004, byl před šesti lety „spitzenkandidátem“ lidovců s vyhlídkou na předsednictví v eurokomisi. Vyjednávání po volbách ale jeho nominaci znemožnilo a Angela Merkelová tehdy přišla s návrhem na svoji dosavadní ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou.

Právě Weber, který jako předseda lidoveckého poslaneckého klubu shání podporu pro návrhy komise, se má v poslední době čím dál více obracet „doprava“, zejména na Georgii Meloniovou. Což se Leyenové nelíbí, ale vlastní poslance nemůže ignorovat.

Jde zejména o návrhy týkající se změn v Green Dealu. S těmi podle všeho částečně sympatizuje i sám Weber, jehož domovská CSU je i v Berlíně hlavním propagátorem zmírnění zelené politiky. Bruselské Politico v týdnu znechuceně napsalo, že pan Weber si „udělal z ničení zelené politiky svůj sport“. A ve vztahu k Leyenové jej nazvalo anglickým „frenemy“, tedy žertovnou sloučeninou slov „kamarád“ a „nepřítel“.

I bruselští insideři ale připouštějí, že „sanitární kordon“ se celých pět let udržet nepodaří. Navíc mnozí uznávají, že zejména frakce Reformistů, kterou před lety spoluzakládal Jan Zahradil, působí v europarlamentu velmi „konstruktivně“ ve smyslu, že je schopna hrát obvyklé bruselské hry.

Je ale samozřejmě otázkou, jak vzájemné vztahy poznamená hlasování o nedůvěře z iniciativy rumunského reformisty, kterému předsedkyně Leyenová naložila do extremistů a ruských agentů.