Historik Michal Macháček, který se specializuje na období komunistické normalizace, se sice brání spekulacím o tom, zda v srpnu 1968 muselo nevyhnutelně dojít k sovětské invazi a k následné okupaci Československa, která skončila po více než dvaceti letech, ale když už by se do podobných spekulací měl opravdu pustit, dokázal si představit, za jakých okolností k okupaci dojít nemuselo. Do těchto úvah se pustil v pořadu Rozstřel serveru iDNES.cz.

Pokud by se československým komunistům podařilo přesvědčit své moskevské soudruhy, že situaci ukočírují, Pražské jaro by bylo zastaveno, ale možná trochu jinak, jakousi českou cestou, jak se to ostatně v 80. letech stalo v Polsku. Podle Macháčka bychom však neměli zapomínat, že Sověti po celá šedesátá léta tlačili na to, aby se do Československa dostaly sovětské jednotky, takže k přesunu armád by nakonec možná stejně došlo, jen by to nebylo cestou invaze.

Historik připomněl, že prezident Antonín Novotný přítomnost sovětských jednotek v Československu dlouho odmítal, a proto ho sovětský vůdce Leonid Brežněv nakonec hodil přes palubu. Doufal, že s novým generálním tajemníkem komunistů Alexandrem Dubčekem najde v této věci společnou řeč, vždyť Dubček vyrůstal v Sovětském svazu.

„Alexander Dubček byl především disciplinovaný komunistický funkcionář. Do toho roku 1968. Se silnými vazbami k Sovětskému svazu. On přece nešel proti Sovětskému svazu ani v tom roce 68. To nešla ani ta většinová vládnoucí garnitura v Československu. Oni pořád uznávali Sovětský svaz jako nejvyšší autoritu, oni nechtěli vystoupit z Varšavské smlouvy a stát se součástí Západu,“ zdůraznil Macháček.