Podle Stehlíka bychom si památku Lidic měli připomínat jako českou vesnici s bohatou historií, která se stala obětí obludného zločinu. "V obecném povědomí dosud žijí Lidice jako hornická ves, avšak tou nikdy nebyly. Když už bychom řešili zaměstnání většiny mužů, šlo o vesnici hutníků. Hovořilo se o nich také jako o chudé vesnici, ale přitom v ní bylo několik velkých statků a některé rody, třeba Rákosovi, na nich hospodařili přes 300 let. Mluví se také o 'komunistické vesnici', přitom za první republiky bylo v KSČ asi jen osm lidí. Pokud bychom se pokoušeli zdokumentovat politickou příslušnost lidických, zjistili bychom, že před druhou světovou válkou byli v obci nejsilnější členové sociální demokracie," popsal mimo jiné Stehlík.
Podle jeho slov, aby si lidé uvědomili dosah tohoto zrůdného nacistického zločinu, musí o vesnici něco vědět a musí ji začít mít rádi. "Vědět, kde kdo bydlel, znát tváře jejích obyvatel. Teprve poté člověku dojde, co za hrůzu se v roce 1942 odehrálo. Snažil jsem se proto z ' betonového kvádru' s nápisem Lidice zase udělat tu obyčejnou českou vesnici," uvedl.
"V posledních několika týdnech před mým nástupem opět začali někteří lidé Lidice necitlivě zatahovat do politiky, tam ale památka na jejich utrpení nepatří. Obětí politiky se již staly několikrát a myslím si, že už si vytrpěly dost," dodal Stehlík.
Následně hovořil i o tom, kdy a jak byly Lidice obětí propagandy. "Poprvé se Lidice staly obětí propagandy, tehdy té nacistické, bezprostředně po svém vypálení. Tento otřesný zločin byl následně mistrně využit československou exilovou politickou reprezentací, které se podařilo případ Lidic velice úspěšně použít při jednání o oduznání mnichovské dohody. Lidice se staly celosvětovým pojmem, rodiče svým dcerám dávali jméno Lidice, přejmenovávaly se po nich obce. Ne nadarmo tehdy náš ministr zahraničí Jan Masaryk řekl, že Lidice měly v boji za naše osvobození cenu minimálně 20 divizí. Tak zásadní jejich přínos byl. A Lidice zůstaly celosvětově známým pojmem dodnes," popsal Stehlík a uvedl, že po roce 1948 byly bohužel Lidice zneužity komunistickou propagandou a táhne se to s nimi dodnes. Podle jeho slov je nutné vrátit do lidických dějin konkrétní lidi a vyprávět jejich příběhy bez jakékoliv ideologie.
"Děti rozumí tragickému příběhu Lidic nejlépe. Berou je tak, jak bychom je měli brát my všichni. Jako obyčejnou českou vesnici, která se stala obětí zrůdného zločinu. Proto na ni nesmíme nikdy zapomenout. Návštěva pietního území v Lidicích a Ležákách by měla být samozřejmostí. Člověk, který se narodil v České republice, by tam měl alespoň jednou za život přijet a položit tam květinu," uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
