Vědec a popularizátor vědy Daniel Kortus přistupuje ke komunikaci o stavu planety s určitou obezřetností. V rozhovoru pro podcast U Kulatého stolu vysvětlil, proč se záměrně vyhýbá označení „klimatická krize“ a dává přednost neutrálnějšímu výrazu „klimatická změna“. Hlavním důvodem je snaha o efektivnější komunikaci napříč společností bez zbytečného vyvolávání defenzivních reakcí.

Kortus vnímá jazyk jako nástroj, který může mít na veřejnost velký vliv. Uznává, že slovo „krize“ v sobě nese silný náboj a dokáže upozornit na vážnost situace, zároveň však má odvrácenou stranu. Používání tohoto výrazu může být pro část populace kontraproduktivní, protože vyvolává pocit, že jde pouze o další pokus o zastrašování.

„Spousta lidí, kteří jsou někde na pomezí, si může říct: ‚Další, co nás všechny straší.‘,“ vysvětlil vědec.

Právě kvůli obavě z polarizace společnosti se snaží volit klidnější terminologii. Uvědomuje si, že klimatická změna je vážná věc, a proto výraz „krize“ není fakticky od věci, ale z pragmatických důvodů se raději drží mírnějšího označení. Cílem je udržet otevřenou debatu a neztrácet lidi, kteří by mohli být kvůli příliš radikální rétorice předem odrazeni. „Já sám radši používám výraz klimatická změna, abych nepolarizoval společnost, i když si uvědomuji, že to je vážná věc,“ shrnul Kortus.