Vědec a popularizátor vědy Daniel Kortus přistupuje ke komunikaci o stavu planety s určitou obezřetností. V rozhovoru pro podcast U Kulatého stolu vysvětlil, proč se záměrně vyhýbá označení „klimatická krize“ a dává přednost neutrálnějšímu výrazu „klimatická změna“. Hlavním důvodem je snaha o efektivnější komunikaci napříč společností bez zbytečného vyvolávání defenzivních reakcí.
Kortus vnímá jazyk jako nástroj, který může mít na veřejnost velký vliv. Uznává, že slovo „krize“ v sobě nese silný náboj a dokáže upozornit na vážnost situace, zároveň však má odvrácenou stranu. Používání tohoto výrazu může být pro část populace kontraproduktivní, protože vyvolává pocit, že jde pouze o další pokus o zastrašování.
„Spousta lidí, kteří jsou někde na pomezí, si může říct: ‚Další, co nás všechny straší.‘,“ vysvětlil vědec.
Právě kvůli obavě z polarizace společnosti se snaží volit klidnější terminologii. Uvědomuje si, že klimatická změna je vážná věc, a proto výraz „krize“ není fakticky od věci, ale z pragmatických důvodů se raději drží mírnějšího označení. Cílem je udržet otevřenou debatu a neztrácet lidi, kteří by mohli být kvůli příliš radikální rétorice předem odrazeni. „Já sám radši používám výraz klimatická změna, abych nepolarizoval společnost, i když si uvědomuji, že to je vážná věc,“ shrnul Kortus.
Macinka píchl do zelených aktivistů
Mgr. Petr Macinka
Kortus hodnotí výrok vicepremiéra Petra Macinky (Motoristé) o konci klimatické krize jako záměrnou provokaci. Podle vědce bylo ministrovým cílem „naštvat všechny lidi, kterým na klimatu záleží“. Kortus se domnívá, že Macinka úmyslně použil označení „klimatická krize“ namísto „klimatická změna“, aby mohl „píchnout do všech těch zelených aktivistů“.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Vědec vnímá Macinkovo počínání jako projev cynismu a snahu o vytváření polarizace ve společnosti. Kromě toho zmiňuje, že Macinka spolu s Filipem Turkem (Motoristé) často odkazuje na organizaci Clintel jako na skupinu „věhlasných vědců“. Kortus však podotýká, že když se člověk podívá na seznam členů této organizace, zjistí, že se často nejedná o odborníky na klima, ale například o právníky či klimatology amatéry, což podle něj zpochybňuje Macinkovu argumentaci.
Skepticismus vůči vědcům a popírání klimatické změny označuje za záměrné. Je přesvědčen, že se jedná o dlouholetou práci dezinformačních skupin, které používají stejné metody, jaké byly dříve uplatňovány například v tabákovém průmyslu nebo při propagaci cukru. Podle jeho slov se tabákové firmy v minulosti snažily přesvědčit veřejnost, že kouření neškodí zdraví, i když již existoval vědecký konsenzus o opaku.
Dezinformační scéna podle vědce funguje od 90. let v zásadě stále stejným způsobem. Jejím hlavním záměrem není nutně přesvědčit společnost o tom, že klimatickou změnu nezpůsobuje člověk, ale spíše „vytvořit ve společnosti dojem, že to není jisté, že vědci nevědí, jak to je“. K dosažení tohoto cíle tito aktéři cíleně útočí na vědecké poznatky a snaží se vytvářet takzvané „falešné vědecké autority“, které vystupují jako odborníci na druhé straně barikády.
Podle Kortuse je vytváření pochybností nejlepším nástrojem k rozbití vědeckých faktů a vyvolání nejistoty ve společnosti. Skupinu Clintel označuje za subjekt šířící klimatické dezinformace a zdůrazňuje, že její působení je úzce propojeno s finančními prostředky plynoucími z fosilního průmyslu.
Aktivity nadace Clintel přirovnává k praktikám tabákových korporací, které se snažily zpochybnit zdravotní rizika kouření navzdory existující vědecké shodě.
Motoristé říkají jen to, co napsal Klaus
Také fosilní korporace podle Kortuse již v osmdesátých letech disponovaly přesnými vědeckými poznatky o dopadech své činnosti na globální klima, přesto se rozhodly tyto informace utajit. Tato strategie měla za úkol chránit obchodní zájmy korporací tím, že oddalovala nutná společenská a politická opatření, která by omezila jejich činnost. Firmy upřednostnily vlastní zisk před pravdivým informováním společnosti o klimatických hrozbách.
Fotogalerie: - Univerzity za klima
„Volný trh se snaží maximalizovat zisk. Morálka a další věci do toho moc nezapadají,“ připustil vědec. Zmínil přesouvání továren do Asie kvůli zlevnění výroby. Životní podmínky tamních dělníků přitom nikoho moc nezajímaly.
Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028 jisté?Anketa
Připomněl skeptický postoj exprezidenta Václava Klause i to, že jedním z podporovatelů jeho institutu je Pavel Tykač, který podniká v uhelné energetice.
„Jsou v tom finance a ideologie zároveň,“ podotkl vědec a zmínil souvislost mezi nadací Clintel, Klausem a stranou Motoristé sobě.
Z celosvětového hlediska je Clintel podle něj relativně malý, ale podobných organizací je velké množství. To, že klimatickou změnu způsobil člověk, popírá například také Heartland Institute. „Snaží se vytvářet dojem, že o nic nejde. Jejich videa vypadají naprosto důvěryhodně. My máme to štěstí, že Motoristé tomu nerozumějí. Říkají jen to, co píše Klaus ve svých knížkách nebo na svých stránkách. Opakují to samé. Vynořilo se to znovu po dvaceti letech,“ podivuje se Kortus.
Odvolává se na vědecké důkazy a zdůrazňuje, že klimatickou změnu jednoznačně způsobuje člověk. „I kdyby třetina studií, které to říkají, měla statistické chyby v měření, pořád by bylo stoprocentní, že to způsobujeme my. Má to tolik nožiček, že jich můžete urvat, kolik chcete, ale ty základní důkazy jsou neoblomné,“ soudí vědec.
Tvrdí, že dekarbonizace není v rozporu s ekonomickou prosperitou. V řadě vyspělých zemí podle něj HDP roste, zatímco emise na osobu klesají díky efektivnějším technologiím. Tání ledovců a odumírání korálových útesů označuje za „body zlomu“, které jsou již pravděpodobně nevratné.
I přes vážnost situace se podle svých slov snaží zůstat optimistou díky rozvoji technologií, např. zlevňování solárních panelů a baterií, které mohou pomoci snížit emise, aniž by společnost musela trpět chudobou.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s tím, že by média a vědci měli v zájmu snižování polarizace společnosti volit neutrálnější termín „klimatická změna“ místo emotivního „klimatická krize“?
