Macinka se po sérii „vylomenin“ právě dočkal odměny

Projev prezidenta Petra Pavla k poslancům byl očekávanou událostí. Před schůzí, která měla projednávat v druhém čtení státní rozpočet, jim dal coby voják i prezident najevo, že by především měly „adekvátně růst“ výdaje na bezpečnost.

Anketa

Co říkáte na chování Petra Macinky?

Dokáže skvěle vystihnout situaci

96%

Je to hulvát a provokatér

Macinka mě nezajímá

hlasovalo: 748 lidí

Prezident kritizoval také omezování rozpočtů neziskových organizací nebo nejistotu kolem financování veřejnoprávních médií. „Nejzávažnější je však stagnace výdajů na obranu a na celkovou bezpečnost Česka v rozpočtu na příští rok. V Evropě zuří největší válečný konflikt za posledních 80 let. Na první pohled se odehrává zdánlivě daleko od našich hranic. Ve skutečnosti se nás ale bezprostředně dotýká,“ vysvětloval poslancům Petr Pavel.

Nepředvídatelná geopolitická situace, aktuálně zesílená vojenským konfliktem na Blízkém východě, nás podle něj nutí stále více myslet na to, jak zajistit a posílit naši odolnost a obranyschopnost. „Dnes není jediný ospravedlnitelný důvod pro to, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly. Naopak je dostatek zásadních důvodů, aby adekvátně rostly. V tomto ohledu – jako vrchní velitel ozbrojených sil a také jako český prezident, kterému leží na srdci především bezpečnost našich občanů a suverenita naší země – apeluji na vaši odpovědnost,“ řekl poslancům.

Anketa

Schvalujete útok USA a Izraele na Írán?

Ano

10%

90%

hlasovalo: 8088 lidí

Za prezidentem ve vládní lavici seděl ministr zahraničí Petr Macinka, který za tři měsíce ve funkci už s prezidentem měl několik sporů. Nejen kvůli čestnému prezidentovi Motoristů Filipu Turkovi, kterého prezident odmítl jmenovat ministrem životního prostředí za Motoristy. Neshodli se ani v otázce posílání letounů L-159 na Ukrajinu.

Když prezident promlouval k poslancům a upozorňoval je, že vedle výdajů na obranu je třeba také přijmout legislativu vztahující se ke krizovým situacím, které mohou nastat, Macinka si před sebou rozložil výtisk komunistického Rudého práva, které v Československu vycházelo před rokem 1989.

Historik Petr Blažek dohledal, jaký konkrétní výtisk ministr demonstrativně studoval za prezidentovými zády. „Ministr Petr Macinka dnes v parlamentu studoval při projevu Petra Pavla historické prameny. Podařilo se mi dohledat příslušné číslo stranického tisku. Jednalo se o Rudé právo z 28. ledna 1989, na jehož titulní straně byla pozornost věnována zejména Československé lidové armádě.“

Na titulní stránce tehdy vyšel text s titulkem O snížení počtu osob, výzbroje a organizačních změnách v ČSLA. Což byla svérázná reakce na očekávané prezidentovy výzvy k navyšování rozpočtu bezpečnostních složek.

Ale tím to neskončilo. Petr Macinka se v krátké době přihlásil o slovo i ve věci jaderné iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Fotogalerie: - Pavel ve sněmovně

Prezident republiky Petr Pavel přednesl projev ve ...

Macron vzhledem k bezpečnostní situaci ve světě nařídil otevřít francouzskou jadernou doktrínu a změnit ji tak, aby odpovídala podmínkám dnešního světa.

V praxi to znamená, že Francie poprvé po desetiletích zvýší velikost svého jaderného arzenálu a výrazně zintenzivní spolupráci v oblasti jaderných zbraní s osmi evropskými spojenci včetně Velké Británie. Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí uvedl, že Paříž by mohla nasadit stíhačky Rafale schopné nést jaderné zbraně do partnerských zemí, jako je Německo a Polsko. O francouzské iniciativě informuje např. server britského listu The Guardian.

Jedna z novinářek se chtěla českého ministra zahraničí Macinky zeptat, zda by Česko mělo zájem připojit se k této francouzské iniciativě. „Prezident Macron řekl, že nařídil navýšit počet francouzských jaderných zbraní. O programu jaderného odstrašení s ním jedná i polský prezident. Mělo by se nějakým takovým způsobem připojit i Česko?“ padl dotaz.

Neobratné otázce se ministr Macinka vysmál. „Myslíte, že bychom my navýšili počet našich jaderných zbraní? Že bychom se k tomu připojili?“ reagoval Macinka protiotázkou. „Česká republika žádnými nukleárními zbraněmi neoplývá, takže my nemáme co navyšovat,“ poučil redaktorku.

„Já tomu rozumím, že probíhá takový bezpečnostní shift. I v rámci Severoatlantické aliance, kdy je tlak z Ameriky na to, aby Evropa byla soběstačnější v té obraně. To tedy asi není nic, co by se nedalo čekat, to rozhodnutí těch zemí. Ale jak říkám, Česká republika není jadernou vojenskou mocností. To jste nevěděla?“ obrátil se na novinářku s úsměvem a ujištěním, že si zástupkyně sedmé velmoci skutečně nemyslí, že Česko má nějaké jaderné zbraně.

A poté ironicky komentoval novinářské dotazy na svůj výstup s Rudým právem. „Tady je vidět, co vás novináře zajímá. Chudák pan prezident přišel s vážným proslovem, ale vás zajímají komunistické noviny. Hrozní jste,“ okořenil svůj krok ve sněmovně.

On je prostě nejvíc...?????? pic.twitter.com/DpV2iM7v6w
— Michal von Reichenberg ???? (@Michal73287034) March 4, 2026

To vše se odehrálo během jednoho odpoledne, které Petr Macinka uzavřel na pražském letišti, kam dorazil, aby se podíval na přílet repatriačních letů z Blízkého východu a aby přivítal Čechy, kteří už se vrátili domů. Absolvoval zde i vstup pro CNN Prima News a moderátor ze studia začal rozhovor sdělením, že se s ministrem spojují na Letiště Václava Havla. „Dobrý večer, vítám vás tady na Letišti Ruzyně,“ reagoval ministr.

Anketa

Jakou školní známkou zatím hodnotíte práci současné Babišovy vlády?

72%

16%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 14511 lidí

Motorista na hraně

Tento výčet mediálních výstupů během jediného dne ukazuje, jakým způsobem dokázal předseda Motoristů sobě ovládnout veřejný prostor. Během pěti měsíců od voleb dokázal poslat do veřejného prostoru hned několik výroků, které si začaly žít vlastním životem a staly se součástí běžné mluvy.

Podle politologa Lukáše Valeše zde máme co do činění se skutečně mimořádným talentem politické komunikace. „Všichni dnes řeší Macinkovo Rudé právo a nikoho nezajímá, co poslancům vykládal prezident,“ říká pro ParlamentníListy.cz.

S ním souhlasí i komentátor Petr Holec, podle kterého se ministrovi a šéfovi Motoristů Petru Macinkovi s Rudým právem povedl dokonalý zásah.

„V Rudém právu z ledna 1989 byl totiž článek s titulkem Reálný krok k vytváření důvěry a někdejší bafuňář KSČ, rozvědčík s falešnou občankou a kolaborant se sovětskou okupací vlastní země mluvil přesně tak, jako by se o takový krok pokoušel – a zase mu nevyšel,“ myslí si Holec nad výstupem prezidenta, který nazval „pokusem o projev“.

A jde ještě dále. „Krátce předtím dal Pavel na demonstraci rozkaz svým agitátorům s kasičkou, aby z něj nedělali opozičního lídra, protože ho tím připraví o hlasy při jeho druhé kandidatuře na prezidenta, načež přijde do sněmovny a začne přesně jako opoziční lídr mluvit. Tohle prostě nevymyslíte, tohle je fakt kádrový materiál!“ říká komentátor.

Fotogalerie: - Pavel ve sněmovně

Přítomnost Rudého práva ve sněmovně podle něj ocenil i sám prezident. „Musel se cítit ve svém skutečném prostředí, kde se nemusí přetvařovat. Myslím, že hned poté poslal Macinkovi z mobilu svého hradního šéfa Petra Koláře děkovnou SMS,“ směje se Holec.

Docent Valeš ale považuje Macinkův způsob komunikace, který etudou s novinami ve vládní lavici dosáhl prozatímního vrcholu, za nový fenomén české politiky. Už proto, že odpovídá stylu komunikace Motoristů sobě, jejichž je Macinka předsedou, a v českých podmínkách rozvíjí třeba to, co můžeme pozorovat u dnešní americké administrativy.

Místy jde skutečně „na sarkastickou hranu“, což ale Motoristé do české politiky přinášeli od začátku. Způsob komunikace Petra Macinky má ale podle Valeše potenciál zaujmout mnohem širší spektrum, než je sedm procent voličů jeho strany.

„Najednou je tu originální politik, kterých je po čertech málo. Je osobitý, jde na hranu, dokáže přesně vyhmátnout co udělat a jedním drobným gestem strhnout pozornost a přeformátovat debatu. Na pár vteřin ukáže noviny, utrousí jednu poznámku a všichni o tom mluví. Je atraktivní pro občany, i pro média.“

A co svede opozice?

S médii ministr Macinka rovněž dokázal nastolit doposud nevídaný styl komunikace, zhuštěný do dnes již slavné poznámky „Jsme hrozní, další dotaz“. Do něj zapadl i jeho dialog s redaktorkou o neexistujícím českém jaderném arzenálu.

Nebo do odpovědi na tiskové konferenci, když se jej redaktor Novinek ptal, jak budeme reagovat na nebezpečí raket z Ruska a Běloruska.

„Může to občas vypadat jako výsměch, ale položme si otázku, zda si jej někteří novináři nezaslouží,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Lukáš Valeš. Připomíná, že značná část médií dlouhodobě funguje ideologicky, do zpravodajství míchá komentáře a na základě tohoto přístupu tvoří otázky, které skutečně občas vypadají jako hloupé. Politik na toto chování musí nějakým způsobem reagovat.

Podobně ovládat debatu a nastolovat o čem a jak se bude hovořit, podle Valeše dokázal naposledy Miloš Zeman.

A pozoruhodné je, že Macinka svou schopnost zaujmout dokáže prezentovat i na mezinárodní úrovni, což doposud bývalo pro české politiky nedostižnou metou. „Vzpomeňme ten pochvalný tweet od amerického prezidenta. I na mezinárodní scéně umí velmi lehce vystihnout podstatu, jako tou poznámkou k Hillary Clintonové, že prostě nemá ráda Trumpa,“ říká. I proto považuje Macinku za úspěšného i jako ministra zahraničí.

Macinkova schopnost podle Valeše vyniká tím více, že opozice proti němu není schopna nabídnout nikoho, kdo by byl schopen reagovat. „Když dokázal zaujmout David Rath, druhá strana proti němu dokázala nasadit Miroslava Kalouska. Dnes tam nikoho takového nevidím,“ říká docent Valeš.