Madeleine Albrightová na dotaz PL: Srbové pořád zabíjeli muslimy. Museli jsme je bombardovat

12. 3. 2019 20:29

Madeleine Albrightová nelituje civilistů, kteří zahynuli během bombardování Srbska letouny NATO v roce 1999. Na přímý dotaz ParlamentníchListů.cz někdejší americká ministryně zahraničí a velvyslankyně USA při OSN reagovala slovy, že „Srbové stále zabíjeli a museli jsme to zastavit“. Diplomatické řešení prý nebylo možné.

Madeleine Albrightová na dotaz PL: Srbové pořád zabíjeli muslimy. Museli jsme je bombardovat
Foto: kryeministri-ks.net
Popisek: Madeleine Albrightová a někdejší velitel teroristů Hashim Thači. Pojí je blízký osobní vztah

Několik dní aktuálně v Praze pobývá dvaaosmdesátiletá bývalá americká politička Madeleine Albrightová (rozená Marie Korbelová, pozn. red.). Dorazila především na oslavy 20. výročí členství České republiky v NATO.

Mnohá média a politici Albrightovou s oblibou opět vyzdvihují do nebes jako ztělesnění humanity, ochrany lidských práv a demokracie ve světě. ParlamentníListy.cz se chtěly podívat na odvrácenou tvář této západní „demokratické celebrity“.

V letošním roce si totiž připomínáme také 20 let od bombardování tehdejší zbytkové Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), které trvalo dlouhých 78 dní a nocí. 

Anketa

Vážíte si Madeleine Albrightové?

5%
95%
hlasovalo: 24131 lidí

Během aliančního bombardování zahynulo kolem 2 500 civilistů, ženy a děti nevyjímaje. Symbolem akce, kterou prosazovaly především Spojené státy a konkrétně Albrightová osobně, se v Srbsku stala Milica Rakić. Tehdy tříletá holčička, kterou zabila bomba NATO. Před časem se dokonce v některých médiích objevily spekulace, že srbská pravoslavná církev zvažuje její svatořečení.

Při obhajobě aliančního útoku na Jugoslávii často znějí argumenty, že nebylo jinak možné zastavit tamní Miloševićův režim, který prý masově vraždil Albánce na Kosovu a Metohiji. Tak alespoň mluvila tehdejší válečná propaganda a totožně tak dodnes mluví i Madeleine Albrightová. 

Dávno přitom bylo zpochybněno, že akce, která bombardování spustila, se skutečně odehrála tak, jak byla v západních médiích vykreslována. Šlo o tzv. masakr v Račaku z půlky ledna 1999, kdy byla u vesnice uvedeného jména nalezena mrtvá těla 45 lidí v civilních šatech. Problém byl v tom, jak se následně ukázalo, že nešlo o civilisty, nýbrž o bojovníky kosovsko-albánské teroristické organizace UČK, kteří padli v boji a posmrtně byli převlečeni do civilních šatů. 

Měl se tak navodit dojem, že Srbové krutě postříleli nevinné civilisty. A právě Račak byl používán jako argument, proč přistoupit k bombardování. Na místo údajného masakru byli dováženy západní televizní štáby, aby zdokumentovaly onen šokující „masakr“ a de facto dostaly veřejné mínění v daných zemích na stranu Albánců a Spojeným státům daly morální oprávnění k zásahu. Že se to tehdy stalo úplně jinak, v tu chvíli nikoho příliš nezajímalo. 

Během dvaceti let, která od bombardování uplynula, se ve veřejném prostoru objevil nespočet svědectví, důkazů a indicií nasvědčujících, že situace tehdy byla mnohem složitější a mnohé věci se staly jinak, než byly prezentovány. 

Hlavní aktéři si však své mínění uchovávají i nadále, jak potvrzuje reakce hlavní architektky bombardování Madeleine Albrightové na přímou otázku reportéra ParlamentníchListů.cz. 

Bývalá ministryně zahraničí USA sice v posledních dnech v Praze vystoupila na řadě akcí, nicméně příležitost položit jí jakoukoli otázku byla pouze jedna, a to během jejího vystoupení před studenty Právnické fakulty Univerzity Karlovy v pondělí.

Ani tam to však nebylo snadné. Organizátoři neumožnili, aby byly dotazy z publika kladeny přímo v danou chvíli na mikrofon, ale bylo nutné je po předešlé registraci vložit do speciálního webového formuláře. Tam následně účastníci debaty měli možnost jednotlivé položené otázky „lajkovat“ s tím, že dotazy s největším počtem „lajků“ nakonec moderátor Michael Žantovský přítomné Albrightové položí.

Otázka ParlamentníchListů.cz zněla takto: „Jak s odstupem 20 let hodnotíte bombardování Jugoslávie? Bylo to správné? S ohledem na tisíce mrtvých civilistů (včetně žen a dětí), nelitujete toho?“

Odpověď Albrightové ukázala, že tehdejší operace s následkem tisíců nevinných obětí nelituje. Naopak označila Srby za jediné strůjce utrpení, které prý bylo nutné zastavit.

Fotogalerie: - 15 let od bombardování Srbska

Před srbským velvyslanectvím se uskutečnila vzpomí...
Václav Dvořák s poslancem Jaroslavem Foldynou
Poslanec Jaroslav Foldyna mluví před srbskou ambas...
Předsedkyně České suverenity Jana Volfová
Bývalý ministr zahraničních věcí Jan Kavan
Miroslav Polreich s Václavem Dvořákem

„Myslím, že to, co se dělo v Jugoslávii, v Bosně a Kosovu, hrozně moc lidí umřelo a musím říct, že jsme se dlouho snažili najít nějaké diplomatické řešení. Je to tragédie. Nechtěli jsme používat bomby, ale opravdu tam (míněné na Kosovu, pozn. red.) Srbové zabíjeli lidi a zkoušeli jsme všechno. Kolikrát jsme vedli diplomatická jednání, všecko jsme zkoušeli, ale Srbové zabíjeli lidi jenom proto, že byli muslimové,“ sdělila Albrightová.

Během další debaty před publikem na Právnické fakultě se Albrightová zastavila i nad otázkou, proč útok proběhl bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. "Rusové by nám to tam vetovali, takže jsme šli rovnou k NATO," přiznala exministryně, že Organizaci spojených národů a snahu o získání širokého souhlasu k zásahu vědomě obešla.

Ve veřejných diskusích často v reakci na podobná prohlášení zaznívají názory, proč byly bombardovány civilní cíle včetně nemocnic, škol, osobních vlaků plných lidí, budovy televize atd. 

Jak dříve pro ParlamentníListy.cz řekl prezident Miloš Zeman, který byl v roce 1999 premiérem, Albrightová tehdy české vládě slibovala, že útoky Aliance budou mířit pouze na vojenské cíle. Podle prezidenta tehdy lhala a českou vládu podvedla. Aktuálně pak Miloš Zeman ČTK uvedl, že rozhodnutí české vlády vyslovit souhlas s útokem byla chyba.

Závěrem v souvislosti s Kosovem, které se po bombardování stalo de facto protektorátem Západu (je tam umístěna jedna z největších amerických vojenských základen mimo území USA, pozn. red.), je namístě dodat, že Madeleine Albrightová zde byla zainteresována i osobně. 

Exministryně totiž díky blízkým osobním vazbám na tehdejšího vůdce teroristické UČK a dnešního prezidenta Hashima Tačiho za výhodných podmínek privatizovala kosovskou telefonickou společnost Ipko, kterou následně její společnost prodala slovinskému Telekomu. Jak uvedla i Česká televize, výběrové řízení bylo tehdy na míru ušité právě firmě Albright Capital Management. Na prodeji Madeleine Albrightová, nositelka americké „prezidentské medaile svobody“, vydělala odhadem půl miliardy korun.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Proč Zeman otevírá po návštěvě nemocnice debatu o svém nástupci? Komentátor Pečinka přichází s tímto tvrzením

21:31 Proč Zeman otevírá po návštěvě nemocnice debatu o svém nástupci? Komentátor Pečinka přichází s tímto tvrzením

Hostem v pořadu Štrunc! žurnalisty Pavla Štrunce na serveru Info.cz byl komentátor týdeníku Reflex B…