Majdan? Násilný převrat s podporou Sorose, uvedl v MF DNES právník Rybin. Přidal historky. A toto se strhlo: Čtěte sami

05.03.2020 13:32

„Euromajdan byl násilný státní převrat a Krym se již nikdy nevrátí do státního svazku Ukrajiny,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Valentin Rybin, známý jako obhájce některých vězněných Rusů a lidí, kteří jsou na Ukrajině označováni tamní vládou za teroristy a separatisty. Článek si přečetl i analytik think tanku Atlantic Council Jakub Kalenský a pořádně jej rozpálil. O rozhovoru napsal, že se jedná o svinstvo a státu vyčetl, že nevydává dostatečné úsilí v boji proti dezinformacím. Excelentní iniciativy naopak prý dosahuje nevládní sektor, z něhož jmenuje například analytika Jakuba Jandu.

Majdan? Násilný převrat s podporou Sorose, uvedl v MF DNES právník Rybin. Přidal historky. A toto se strhlo: Čtěte sami
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Ukrajinský právník Valentin Rybin
reklama

Rybin o Majdanu tvrdí, že se jednalo o státní převrat. „Byl to státní převrat, na kterém se podílely radikální nacionalistické skupiny financované oligarchy i ze zahraničí,“ tvrdí o dění, které vedlo k pádu prezidenta Viktora Janukovyče. Ukrajinské policisty, kteří na Majdanu bojovali s tehdejšími demonstranty, hájí. Sám působí jako obhájce lidí obviněných z velezrady, mezi něž patří například generálové bezpečnostní služby, kteří se postavili proti převratu v roce 2014. Dále tvrdí, že jsou jeho klienti lidé, kteří se „chopili zbraně a snažili se nějakým způsobem zabránit euromajdanskému převratu“.

Anketa

Považujete Ukrajinu za spojenecký stát?

3%
97%
hlasovalo: 10316 lidí


Dění na Majdanu popisuje jinak, než dnes tvrdí oficiální ukrajinská vláda. „Účastníci euromajdanu házeli na představitele pořádkových sil kameny a lahve se zápalnou směsí a někdy po nich také stříleli. To vše za účelem násilného uchopení moci. A skutečnost, že to byl státní převrat, je mimo jiné prokázána i tím, že jedním z vůbec prvních aktů strůjců převratu byl zákon o amnestii, která se udílela účastníkům násilných a v mnoha případech také kriminálních činů, jež ukrajinské zákonodárství označuje jako násilné uchopení moci a porušení ústavního pořádku,“ popisuje. Zákon měl amnestovat asi 50 druhů trestných činů, mezi nimi například únosy lidí, způsobení těžké újmy na zdraví, svržení ústavních orgánů a násilné uchopení moci.

Tvrzení Ruska, že události lze nazývat fašistickým převratem sice odmítá, ale „převratu“ se podle něj „aktivně zúčastnily radikální nacionalistické organizace. Ty byly financovány ukrajinskými oligarchy a po převratu i ze státního rozpočtu“.

Fotogalerie: - Putinovo Rusko

Konference Občanského institutu o Putinově Rusku n...
Konference Občanského institutu o Putinově Rusku n...
Konference Občanského institutu o Putinově Rusku n...
Roman Joch
Marius Laurinavičius
Tomáš Pojar

Finance měly téct také ze zahraničí. Nejvýznamnějším zahraničním finančníkem podle Rybina byl a stále je George Soros. „Cokoli může nadělat Rusku problémy, to pan Soros podpoří. Chtěl by politickou situaci v Rusku vrátit do 90. let, kdy vyhovovala Spojeným státům, liberálním elitám, a tím i panu Sorosovi,“ myslí si.



Rybin o protestech, které započaly 21. listopadu 2013 poté, co tehdejší ukrajinská vláda pozastavila přípravy na podpis asociační dohody s Evropskou unií, uvádí, že „lidé už měli dost svého zbídačení, chtěli normální podmínky pro důstojnou lidskou existenci“. Do dění se ovšem následně podle právníka vložily i zmíněné radikálně nacionalistické skupiny a protesty se přeměnily na převrat.

Těžit z toho dle obhájce měly zejména Spojené státy americké za tehdejší Obamovy administrativy. Přinesl i slova o jednom ze současných demokratických kandidátů: „Demonstranty podporovali a osobně navštěvovali třeba náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nuland a viceprezident Joe Biden. A nerozdávali jim jen sušenky. Na tyto akce byly vydány miliony dolarů.“

Fotogalerie: - Čtyři roky po Majdanu

Debata: "Ukrajina čtyři roky po Majdanu"
Bezpečnostní analytik a komentátor Jan Schneider
Debata: "Ukrajina čtyři roky po Majdanu"
Lubomír Zaorálek
Stanislav Novotný
Debata: "Ukrajina čtyři roky po Majdanu"

Evropská unie měla mít roli pozorovatele. „Kdyby prý v Evropě pravdivě věděli, co se odehrávalo v Kyjevě a třeba také ve Lvově, zhrozili by se toho a nepodpořili by tu takzvanou proevropskou opozici,“ doplňuje. Na mysli má zejména násilí proti pořádkovým silám.

Anketa

Je Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví?

76%
19%
hlasovalo: 18293 lidí


Na dotaz, kdo střílel na kyjevském náměstí Majdan, odpovídá, že to bylo více lidí. Sám popisuje například tři lidi ze strany demonstrantů. Během vlády prezidenta Porošenka ale dle právníka „udělaly mocenské orgány vše pro to, aby vyšetření případů střelby ze strany demonstrantů naprosto znemožnily“. O tom, že jsou za násilí proti demonstrantům stíháni policisté, hovoří jako o zradě a je pro amnestii tehdejších pořádkových sil.

Došlo též na situaci na východě Ukrajiny, jenž je ovládán separatistickými silami napojenými na Rusko. To má dle Rybina zásadní roli: „Vím, že je dnes na Západě v módě mezi politiky označovat Rusko za základní zlo, ale takový přístup musí prostě skončit, pokud se má konflikt na východě Ukrajiny vyřešit.“ Rusko podle jeho úsudku má zájem na urovnání konfliktu na Donbasu. To, že dodává separatistům v Doněcku a Luhansku zbraně, vidí jako „důkaz zájmu na zajištění životů a bezpečnosti lidí na těchto územích“.

Fotogalerie: - Den nezávislosti Ukrajiny

Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...
Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...
Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...
Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...
Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...
Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...

Závěrem se vyjádřil ke Krymu; ten má být pro Ukrajinu „navždy ztracen“ „Je nutné mít také na paměti, že Krym ztratili představitelé té moci, která nastoupila v důsledku majdanského převratu,“ tvrdí.

Analytik a „bojovník proti fake news“ Jakub Kalenský si o rozhovoru s Rybinem, který byl vedený editorem MF DNES Ladislavem Hynekem, myslí, že to je svinstvo. „V letech 2014–15 byly lži kremelské propagandy na okraji – v Aeronetech a Protiproudech. V roce 2020 vychází s palcovými titulky v nejčtenějším ‚seriózním‘ deníku. Podobné svinstvo nevydává MfD poprvé, bezpochyby ani naposled. Trend je patrný – Putinova propaganda si to za ty roky odpracovala, poznala terén, vybudovala struktury, zefektivnila činnost, a díky tomu získává větší prostor a s ním i větší publikum,“ píše ve svém příspěvku na Facebooku.

Doplňuje, že „z hlediska účinku na publikum je jedno, jestli v MfD slouží Kremlu lidé zaplacení, nebo jen užiteční idioti, čtenář nemá šanci to rozlišit“. A stěžuje si na reakce ČR na tyto hrozby. Kdo má naopak podle něho excelentní iniciativy, je nevládního sektor. Vychvaluje především Adrianu Černou, Bohumila Kartouse či analytika Jakuba Jandu.

Ve svém příspěvku stihl pohanit i nového ombudsmana. „Stát dělá proti dezinformacím jen absolutní minimum (převážně neveřejná činnost CTHH, zprávy BIS – a existuje něco jiného?), naopak jejich šíření ještě pomáhá například obsazováním mediálních rad a legitimizací osob, které čistě kremelskou propagandu a konspirace šíří (Křeček). Trajektorie je tak zřetelná – problém se bude zhoršovat. Požehnaný den, přátelé,“ napsal.

V dalším z příspěvků v diskuzi Jakub Kalenský doplnil: „Každopádně mi nejde tak docela o toho jednotlivce, ten je v tom ta nejvíc postradatelná složka. Kreml pracuje – takovéhle jednotlivce tak bude nutně nacházet. Kdyby to nebyl Henek, bude to někdo jiný. Problém je v tom, že se té informační agresi nebráníme, a proto nám ten problém utěšeně bují.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: rak
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mengele! Na*raný Ondřej Hejma o důchodcích. A to ještě asi neviděl toto

11:44 Mengele! Na*raný Ondřej Hejma o důchodcích. A to ještě asi neviděl toto

Má smysl zachraňovat každého pacienta s koronavirem? Otázka lékařské etiky v čím dál větším množství…