Jednu z možností, jak snížit daňové úniky, připravilo Ministerstvo financí. V novele zákona o daních z příjmů navrhuje zavést povinnost oznamovat příjmy nad pět milionů korun, které jsou osvobozeny od daně, společně s odevzdáním daňového přiznání. Dosud platí, že pokud má někdo příjmy osvobozené od daně, finanční úřad o nich neví a ani si tak nemůže ověřit, jestli skutečně plní podmínku pro osvobození. Navíc se daňová správa potýká s tím, že nedokáže prokázat nelegálnost podezřelého majetku, na který při svém šetření narazí.
V praxi se proto běžně stává, že se kontrolovaní odvolávají na mnohamilionové dary či půjčky od příbuzných nebo výhry v loteriích. Tedy na příjmy, které jsou od daní osvobozené a při kontrolách jsou často dokladovány antedatovanými smlouvami. Toho, kdo by po začátku platnosti novely takové příjmy přiznal se zpožděním, nebo dokonce až na popud finanční správy, bude čekat pokuta. Pohybovat se bude od 0,1 procenta z hodnoty od daně osvobozeného příjmu při pozdním dobrovolném oznámení až do 15 procent, tedy sazbě daně z příjmu, v případě, že ani na vyzvání dotyčný příjem neohlásí.
Ze zlata se už nelegálně získané prostředky nikdy nezjistí
Podle důvodové zprávy k novele má toto ustanovení napomáhat zamezování daňových úniků. Spojitost tohoto kroku s majetkovými přiznáními, o nichž mnoho let hovořila ČSSD, ale odmítá předseda sněmovního ústavně právního výboru Jeroným Tejc. „Ta úprava musí být mnohem širší. Navíc to, s čím teď přichází Ministerstvo financí, není žádná novinka. Je to věc, kterou jsem já dlouhodobě prosazoval. Stává se totiž, že když si někteří lidé uloží nelegálně získané prostředky do zlata, do zlatých mincí, nebo tvrdí, že je získali jako dar, tak už nikdy nikdo zpětně nezjistí, jak to ve skutečnosti bylo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
Psali jsme:
Vychází z toho, že stát by měl mít informaci, že někdo má doma peníze v hotovosti nebo zlaté cihličky nad určitou částku. „Stejně jako je to v případě registru vozidel, katastru nemovitostí nebo bankovních účtů, samozřejmě za předpokladu, že stát splní všechny podmínky přístupu k těmto informacím, například soudního povolení. Jinak se budeme dlouhodobě setkávat s výmluvami, že někdo nalezl na své půdě několik milionů korun a zřejmě byly od jeho předků, takže se mu nestane vůbec nic. Důležité je, aby ti, kteří neoznámí konkrétní majetek, o něj nakonec v případě, že se takový majetek nalezne, přišli, a to ve stoprocentní výši, kterou neoznámili,“ myslí si Jeroným Tejc.
Pokutám v řádech jednotek procent se nepoctivci budou jen vysmívat
Je totiž přesvědčen, že pokud má systém fungovat, tak za neoznámení musí následovat skutečně razantní sankce. „Jinak se samozřejmě ti nepoctivci, kteří budou chtít protředky legalizovat tímto způsobem, budou pokutám vysmívat. A budou je brát jako jeden z dalších nákladů, které pro jejich legalizaci mají. Pokud má někdo doma dvacet milionů korun a stát o nich nemá žádnou povědomost, nemůže kontrolovat, zda nejde o peníze z trestné činnosti. Proto musí být sankce v této věci významné. Jestli to bude sto procent, nebo padesát procent, je samozřejmě na debatu. Ale myslím si, že částky kolem jedné desetiny procenta, jednoho procenta či patnácti procent jsou poměrně malé,“ konstatuje předseda ústavně právního výboru.
Naopak mírným sankcím tak, jak je v novele zákona o daních z příjmů navrhuje Ministerstvo financí, je nakloněn jeden z nejznámějších bojovníků proti korupci a bývalý vyšetřovatel hospodářské kriminality Václav Láska. „Jestli to má být postih za to, že někdo nesplnil oznamovací povinnost, tak sankce nad padesát procent jsou opravdu vysoké,“ říká pro ParlamentníListy.cz Václav Láska, který se v nadcházejících volbách bude ucházet o Senát v Praze 5 na společné kandidátce Strany zelených a KDU-ČSL s podporou Pirátů.
Prostředky získané trestním jednáním dotyčný ukryje na někoho jiného
Razantnější sankce by chápal, pokud někdo nesplní svoji oznamovací povinnost, ze které mu vyplývají třeba nějaké daňové povinnosti. „To je vážné porušení možná i na hranici nějakého úmyslného jednání, aby někdo získal obohacení a obral stát. Tam má být vysoká sankce. Ale jestliže někdo nesplnil svoji oznamovací povinnost, z níž mu ale nevyplývá žádné další plnění, tak to si myslím, že nějaké drastické sankce nad padesát procent nejsou opodstatněné,“ domnívá se Václav Láska.
Neobstojí u něj ani argument, že lidé s nelegálně nabytým majetkem nic oznamovat nebudou a spolehnou se na to, že buď na ně žádná kontrola nepřijde, nebo maximálně zaplatí 15 procent z hodnoty od daně osvobozeného příjmu. „Podívejme se na to z jiného hlediska. Pokud někdo takové finanční prostředky získá nějakým korupčním nebo vůbec trestním jednáním, tak si pravděpodobně už dá tu práci, že je nebude evidovat na sebe, ale zamaskuje je, nebo je ukryje na nějakou společnost nebo na spřízněné osoby,“ vysvětluje bývalý vyšetřovatel hospodářské kriminality.
Opatření Ministerstva financí bude směřovat jen na zapomnětlivé
„Takže si myslím, že když někdo opravdu získává finanční prostředky trestnou činností, tak si s tím dá tu práci a nenechá je napsat na sebe. Takže tohleto opatření – dovolím si tipnout – by opravdu spíš směřovalo proti lidem, kteří opomenuli, než že měli nějaký úmysl majetek skrýt. Protože když má někdo úmysl majetek skrýt, tak to neudělá tím primitivním způsobem, že si ho napíše na sebe a jenom ho zatají před státními orgány. Většinou ho totiž důsledně schová,“ nepochybuje Václav Láska o tom, že novela Ministerstva financí nebude bičem na lidi s nepoctivě získaným majetkem, ale jen na zapomnětlivce.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
