Haňka poukázal na to, že v české společnosti převládá touha po titulu. Zatímco v anglosaských zemích má třetina lidí titul bakalář, ale nikdo nemá potřebu se s tím chlubit, v naší zemi je to jinak. Chládek upozornil, že ani získání vysokoškolského titulu nezajistí úspěch v životě.
Televize pak odvysílala informaci, že v současnosti je v ČR počet absolventů vysokých škol kolem 76 tisíc, v roce 2004 to bylo jen 36 658. Chládek k tomu podotkl, že chce zachovat veřejným vysokým školám stejné prostředky, ale počet studentů se sníží. „Chceme kvalitu, ale nyní platíme za počet studentů,“ uvedl, že proto je dosud zájmem škol logicky nabírat co nejvíc studentů
Přikláníme se k technickým oborům
Ministr tvrdil, že už provádí kroky k tomu, aby absolventi škol měli lepší uplatnitelnost na trhu práce. „Přikláníme se k technickým oborům,“ uvedl s tím, že s podporou technických oborů se ale musí začít už od základních škol.
Chládek kritizoval dosavadní praxi, kdy se strategie českého školství měnila s každou změnou vlády, někdy i s každou změnou ministra. Za cíl si klade, aby se na strategii, kterou nastartuje, dohodlo celé politické spektrum tak, aby se při další změně ministra už neměnila.
Vzdělávací systém zapomíná na nejvíce nadané
Haňka poukázal na to, že se ve vzdělávacím systému zapomíná na nejnadanější. „Karlova univerzita měla v roce 1990 asi 15 tisíc studentů, nyní jich má 55 tisíc. V tom počtu není možné věnovat individuální pozornost velmi nadanému studentovi,“ kritizoval. Doplnil také, že pedagogové na vysokých školách se se studenty především dělí o vlastní zkušenosti. „A to, co se studenti potřebují naučit, si mohou přečíst doma v knížce,“ předestřel svou představu podoby vysokoškolského vzdělávání. Haňkovi také vadí, že u nás chybí středně vzdělané kádry. „Sehnat někoho, kdo umí něco opravit, je těžké,“ poznamenal.
Učitelé by měli být zbaveni řady povinností, měli by hlavně učit
Chládek prozradil, že jeho vzorem je finský vzdělávací systém. „Našemu systému chybí schopnost zaostalého žáka vytáhnout na jemu možnou nejvyšší úroveň,“ upozornil. Rád by také zbavil učitele podle jeho názoru neúměrné zodpovědnosti za dozory a další věci s výukou přímo nesouvisející. „To v Evropě nemá obdobu,“ řekl Chládek s tím, že proto by na školách mělo být více doprovodného personálu. „Učitel by měl hlavně učit, měla by to být klíčová pozice,“ dodal.
S tím, že je třeba u dětí podpořit to, v čem jsou dobré, souhlasil i Haňka. Poukázal i na nedostatek britského školství, které provádí hodnocení dětí, když jsou jim tři roky, pak v jejich sedmi, patnácti a devatenácti letech. Výsledky nejsou moc lichotivé. Děti, které jsou na tom nejhůř na začátku hodnocení, jsou na tom špatně i v 19 letech. „Učí se vše, ale nic pořádně,“ podotkl.
Nejde o reformu školství, ale „pozitivní kontinuální změnu“
Chládek také vysvětlil svůj názor na maturity. Je odpůrcem jednotné maturity. Nelze podle něj srovnávat gymnazistu s absolventy středních škol. A učňové by prý už nemuseli maturovat vůbec. „Proč zatěžovat hlavu někomu, kdo zvládá svůj obor, ale není mu shůry dáno?“ Chládek odmítl plánované změny ve školství nazvat reformou. Označil je za „pozitivní kontinuální změnou“.
Učitel by měl děti učit kritickému myšlení
Svůj přístup by měla i Česká školní inspekce, z níž by se měl stát více metodický orgán. „Učitel by neměl být tím, kdo odvykládá látku a pak z ní zkouší, ale měl by učit kritickému myšlení, aby se děti naučily oponovat,“ podotkl ministr.
Poukázal na stížnosti podnikatelů na to, že problém u lidí není ani tak jazyková zdatnost, jako spíš komunikační a prezentační dovednosti. Václav Moravec ale oponoval zkušeností své obvodní lékařky, která si mu posteskla, že její dcera ve třetí třídě musí připravovat prezentaci v powerpointu, a přitom neumí ani pořádně číst.
Důležité je i tvůrčí myšlení
Haňka vypíchl důležitost tvůrčího myšlení. „Vadí mi, že studenti jsou vedeni k tomu se něco nabiflovat,“ řekl s tím, že v tomto směru obdivuje anglické školství, které dává důraz na vytváření hodnot.
Když spolupracují děti ve škole, dostanou pětku. Když to samé udělají zaměstnanci v Microsoftu, dostanou odměnu
Mühlfeit si myslí, že vedení školského rezortu má poprvé v dějinách možnost uvést do praxe učení Jana Ámose Komenského. „Když ve škole děti spolupracují, dostanou pětku, říká se tomu podvádění. Když spolupracují v Microsoftu, dostanou odměnu,“ uvedl v lehké nadsázce.
Moravec poukázal na to, že prakticky mimo kontrolu jsou české pobočky zahraničních vysokých škol a že mnohdy své zákazníky klamou slibem získání vysokoškolského titulu. Ale už neřeknou, že tento titul musí nostrifikovat česká vysoká škola. Chládek uvedl, že součástí novely vysokoškolského zákona bude i dohled nad pobočkami zahraničních univerzit, budou také muset procházet akreditací. Přiznal, že v současnosti se u nás málokdy objevuje prestižní zahraniční vysoká škola. Většinou u nás prý zakládají své pobočky školy druhého, třetího, čtvrtého řádu, které k nám jdou za byznysem.
Proč bylo odkládáno jmenování Jiřího Fajta profesorem
V závěru pořadu Chládek vysvětlil, proč bylo odkládáno jmenování ředitele Národní galerie Jiřího Fajta profesorem. Na ministerstvo prý přišly dva podněty. Jeden se týkal habilitačního řízení, druhým podnětem bylo, že Fajtovi byla odmítnuta profesura v Německu z důvodu plagiátorství. Chládek argumentoval tím, že podnět na plagiátorství musel prošetřit, jinak by jednal v rozporu se zákonem. Nyní se ale všechny tyto věci vyřešily, návrh na jmenování Jiřího Fajta profesorem bude předložen po 10. lednu příštího roku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
