Haňka poukázal na to, že v české společnosti převládá touha po titulu. Zatímco v anglosaských zemích má třetina lidí titul bakalář, ale nikdo nemá potřebu se s tím chlubit, v naší zemi je to jinak. Chládek upozornil, že ani získání vysokoškolského titulu nezajistí úspěch v životě.

Televize pak odvysílala informaci, že v současnosti je v ČR počet absolventů vysokých škol kolem 76 tisíc, v roce 2004 to bylo jen 36 658. Chládek k tomu podotkl, že chce zachovat veřejným vysokým školám stejné prostředky, ale počet studentů se sníží. „Chceme kvalitu, ale nyní platíme za počet studentů,“ uvedl, že proto je dosud zájmem škol logicky nabírat co nejvíc studentů

Přikláníme se k technickým oborům

Ministr tvrdil, že už provádí kroky k tomu, aby absolventi škol měli lepší uplatnitelnost na trhu práce. „Přikláníme se k technickým oborům,“ uvedl s tím, že s podporou technických oborů se ale musí začít už od základních škol.

Chládek kritizoval dosavadní praxi, kdy se strategie českého školství měnila s každou změnou vlády, někdy i s každou změnou ministra. Za cíl si klade, aby se na strategii, kterou nastartuje, dohodlo celé politické spektrum tak, aby se při další změně ministra už neměnila.

Vzdělávací systém zapomíná na nejvíce nadané

Haňka poukázal na to, že se ve vzdělávacím systému zapomíná na nejnadanější. „Karlova univerzita měla v roce 1990 asi 15 tisíc studentů, nyní jich má 55 tisíc. V tom počtu není možné věnovat individuální pozornost velmi nadanému studentovi,“ kritizoval. Doplnil také, že pedagogové na vysokých školách se se studenty především dělí o vlastní zkušenosti. „A to, co se studenti potřebují naučit, si mohou přečíst doma v knížce,“ předestřel svou představu podoby vysokoškolského vzdělávání. Haňkovi také vadí, že u nás chybí středně vzdělané kádry. „Sehnat někoho, kdo umí něco opravit, je těžké,“ poznamenal.