Příběh podle Dalíkových vzpomínek začal v létě 2006. Tehdy končící vláda Jiřího Paroubka schválila nákup pandurů od rakouské firmy Steyr. Mezitím se uskutečnily volby, které vyhrála ODS, ale kvůli remízovému výsledku trvala vyjednávání o nové vládě dalších půl roku. Paroubkova vláda tedy několik měsíců úřadovala v demisi a ministr obrany Karel Kühnl se obával, že nemá mandát, aby miliardový kontrakt podepsal.

Lobbisté pracující pro Steyr proto oslovili Topolánka, ať Künhla ujistí, že může vládou schválený kontrakt v klidu podepsat, že s tím jako vítěz voleb souhlasí. Topolánkovým prostředníkem při jednání se zbrojaři byl jeho poradce Marek Dalík.

„Obrátil se na mě Jaroslav Veverka s tím, že Pavel Musela, který má kontrakt s výrobcem pandurů, má problém. Že když to zařídím, dostanu nějaké peníze,“ líčí dnes pravomocně odsouzený Dalík. Ústní slib prý zněl na deset milionů korun. Dalík se tedy vypravil za Topolánkem a přesvědčil jej, že smlouva se podepsat musí. Budoucí premiér se spojil s dosluhujícím ministrem Kühnlem a ujistil jej, že může v klidu podepsat. Jak Dalík podle Lidových novin dodává, Kühnl si jako protiplnění vyhádal post velvyslance v Chorvatsku.