Marian Kechlibar: Lidé už o integraci Evropy nestojí. Petici za ni podepsali lidé s věkovým průměrem kolem 70

18.04.2019 18:44

Evropští intelektuálové píší milostné dopisy místo toho, aby se podívali na jasná čísla a zkusili se zamyslet nad tím, co z nich plyne, zlobí se matematik Marian Kechlibar. Tak se na tato čísla podíval sám a popsal, co nás může potkat.

Marian Kechlibar: Lidé už o  integraci Evropy nestojí. Petici za ni podepsali lidé s věkovým průměrem kolem 70
Foto: Archiv MK
Popisek: Matematik a publicista Marian Kechlibar

Kechlibar má obavy o svobodu slova. Ve Spojených státech bývalo zvykem takřka do roztrhání těla hájit první dodatek tamní ústavy o svobodě slova. Dnes je tomu jinak. Touha všechno regulovat dorazila i mezi mladé Američany.

V EU už je touha ledacos regulovat přítomná. Snad i kvůli touze několika lidí stále těsněji integrovat EU. Tento proces podle matematika a komentátora narazil na své limity. Nemálo Evropanů už o hlubší integraci nestojí.

„Právě jsem četl rozhovor s vnukem Winstona Churchilla. On je „remainer“ (pro setrvání v EU; pozn. red.), ale přesto říkal, že snaha o čím dál větší integraci byla přesně tím, co Británii vytěsnilo ven, že v zásadě neopustila EU úplně z vlastní vůle, ale že nebyla schopna skousnout to, co se po ní požadovalo nebo do čeho byla tlačena. Myslím, že nevznikne ani společná evropská armáda. Jde totiž o příliš citlivé téma, protože ozbrojené složky a kontrola vlastního území byly vždy výsostným znakem postavením státu a bude obtížné přesvědčit třeba Poláky nebo Italy, aby se do něčeho takového dali,“ pravil Kechlibar v rozhovoru pro server Kupředu do minulosti.

S Integrací EU podle Kechlibara nijak zvlášť nepohne ani dopis několika desítek intelektuálů, kteří vyzývají k obraně před populismem a k udržení výhod EU. Pod výzvou byl podepsán např. spisovatel Milan Kundera.

„Mám pocit, že celý manifest je jedním velkým milostným dopisem statu quo. V tom se skrývá stagnace a zkostnatění. Jaký je průměrný věk těchto signatářů? Není to náhodou kolem 70? Nechci se jim posmívat. Mají své životní zkušenosti a podobně. Ale není to moc reprezentativní ani z hlediska průřezu intelektuální vrstvou Evropy,“ podotkl.

Evropa si podle jeho názoru musí položit důležité otázky a musí se podívat pravdě do očí. Musí se zamyslet nad africkou porodností a nad tím, co velký nárůst populace v tom či onom regionu zpravidla vyvolává.

„A v historii populační přetlak většinou vedl k nějaké expanzi. Dokonce i s nájezdy Vikingů, o kterých si dnes myslíme, že byly primárně loupežně motivované, to tak primárně stoprocentně nebylo. Bylo to tak, že přišlo lepší klima a na pobřeží Norska a Dánska se začaly rozrůstat rodiny, takže už se tam pomalu nevešly. Tak mladší synové odcházeli zaprvé si zaloupit a za druhé se někde usadit. A osídlili například kus Irska, Island a podobně. Tento vzorec vidíte v historii stále. Vidíte ho v tom, jak Británie expandovala z maličkého ostrůvku. Podíváte-li se na glóbus, tak to je maličký ostrůvek – a jak velkou říši svého času obsadila,“ prohlásil Kechlibar.

„To nebylo jenom průmyslovou převahou, ale i tím, že měli v nějakou dobu strašně moc lidí, protože u nich někdy kolem roku 1760 začala prudce klesat úmrtnost, ale porodnost se stále držela kolem 8 dětí. Takže měli asi století převisu mladých lidí, které museli někam umístit. Kdyby všichni zůstali doma, tak by ohrožovali vládu. To se opakuje stále znovu a nevidím důvod, proč by tentokrát měla nastat nějaká historická výjimka,“ pokračoval.

Každému populačnímu tlaku se lze bránit. Kupříkladu Japonci se ve středověku ubránili invazi Mongolů, ale současní evropští politici se pohříchu bránit nechtějí. Podle matematika by přitom pomohlo, kdybychom podstatně zpřísnili tresty za pašování lidí. V Bulharsku za to dnes hrozí 20 let za katrem a to může pašeráky odradit.

Stejně tak je třeba si uvědomit, že evropské sociální systémy mají určité limity. Kechlibar, který si tolik zakládá na číslech, předložil čtenářům pár čísel z Rakouska.

„Díval jsem se na rakouské statistiky. Ještě v roce 2010 nemělo 25 procent pobíračů sociálních dávek rakouské občanství. A v roce 2017 už to bylo 50 procent. To je ohromný skok, který si zadlužené státy nemohou dovolit. To je něco, u čeho bude muset proběhnout nějaká realignace bez ohledu na to, co si o tom kdo myslí. Je to prostě matematický a účetní tlak a někteří lidé ještě odmítají myšlenkově uznat, že je potřeba předefinovat sociální systémy. A kolem toho probíhá realignace, která štěpí i levicové a pravicové strany,“ uvedl Kechlibar.

Současně si prý musíme uvědomit, že každý národ je schopen vstřebat určité množství migrantů, ale toto množství je omezené. Překročení této hranice už pozmění identitu společenství jako celku a dnes se v politice bojuje mimo jiné o identitu.

A nakonec se musíme vyrovnat s tím, že je Asie na vzestupu, průmyslově i populačně, zatímco Evropa ztrácí své dosavadní postavení.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: mp

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Takový binec! Skandál po pohřbu Karla Gotta? FOTO, za které možná vyrazí šéfa

9:02 Takový binec! Skandál po pohřbu Karla Gotta? FOTO, za které možná vyrazí šéfa

Bývalý poslanec za TOP 09 František Laudát se na svém facebookovém profilu zamyslel nad snímkem z po…