Martin Hekrdla poslouchal v rádiu profesora Putnu, který se vážně přirovnával k Čapkovi. Pak sedl k počítači a totálně jej strhal

17.08.2016 20:38

Víkendové rozhlasové vystoupení profesora Martina C. Putny na Radiožurnálu upoutalo především výzvami, aby zodpovědní politici konečně začali soudit prezidenta Miloše Zemana na vlastizradu. Komentátor Martin Hekrdla jej však vyslechl celé a narazil v něm na mnohem více myšlenek, které vyrážejí dech.

Martin Hekrdla poslouchal v rádiu profesora Putnu, který se vážně přirovnával k Čapkovi. Pak sedl k počítači a totálně jej strhal
Foto: Daniela Černá
Popisek: Historik Martin C. Putna

Komentátor Martin Hekrdla si nemyslí, že hlavním problémem současné Evropy je vnější nebezpečí z islámského světa nebo z Ruska. Ve skutečnosti prý vývoj nejvíce komplikují dvě skupiny, které by měly koexistovat, ale ve skutečnosti sebou navzájem pohrdají. Jde o evropskou veřejnost a o evropské intelektuály.

Pokud jde o Českou republiku, podle Hekrdly sledujeme mimořádnou společenskou hysterii, obávající se imigrantů, kteří u nás vůbec nejsou. Iracionalita veřejnosti je však na druhé straně snad ještě překonávána iracionalitou elit, které si nalhávají, kterak srdnatě bojují za demokracii proti hnědnutí společnosti.

Pomyslného vrcholu jejich samolibosti podle Hekrdly dosáhl profesor Martin C. Putna, který v Českém rozhlase přirovnal současnou situaci ke třicátým letům, kdy Evropu ovládal fašismus, a sebe se svými souvěrci ke Karlu Čapkovi a dalším, kteří se proti tomu stavěli.

CELÉ ROZHLASOVÉ VYSTOUPENÍ MARTINA C. PUTNY

Martin Hekrdla oceňoval Putnovu paralelu, ale jen do té doby, co mu profesor z éteru vyložil, že tragédie třicátých let spočívala v tom, že „celá Evropa jako by byla znuděna, znavena, znechucena z demokracie a začala volat po silných řešeních a silných vůdcích“. Výklad, že lidé v Evropě byli ve třicátých letech „znuděni z demokracie“ je podle Hekrdly v kontextu Velké hospodářské krize a dalších problémů, kterým lidé museli čelit, mimořádně drzý.

„Literární kavárna prostě nepracuje s ekonomikou, s produkčními fundamenty, nýbrž žongluje s idejemi, mentalitami, memy, jimiž se šíří ‚vlny iracionality‘,“ píše Hekrdla. Kavárníci podle něj mají své myšlenky do značné míry odtržené od reálného světa a na ně aplikují veškeré dění. A pak jen bezmocně koukají, že vše dopadne úplně jinak, jako ti intelektuálové ve třicátých letech, kteří podle Putnova výkladu „ukázali se býti bezmocnými“.

Hekrdla k tomu dodává, že Karel Čapek i další tehdejší intelektuálové byli na rozdíl od Putny schopni alespoň pochopit, že běžní lidé mohou mít důvody s tehdejšími diktátory, ať hnědými, nebo rudými, sympatizovat. Dnes profesor Putna prostě vysvětlí, že iracionální hnědnoucí společnost sympatizuje s diktátory, a má vystaráno.

CELÝ KOMENTÁŘ MARTINA HEKRDLY

Vrchol však prý nastal, když si profesor Putna stěžoval, že lidé elity a jejich výklady neposlouchají. Hnědnutí Evropy se podle něj projevuje třeba tím, že lidé si nemyslí o Rusku to, co jim diktují: „Bylo to blaženě jednoduché a jednoznačné: Rusko je agresor, který ukradl kus Ukrajiny. A kdo říká něco jiného, je ruský agent. Nebo hlupák. Nebo obojí,“ vzpomínal s dojetím. Dnes už to prý lidé takto jasně vidět nedokážou.

„I lid dočista zpitomělý pudovou islamofobií rozezná nutně putnovské ‚mimoňství‘ nevídaných rozměrů. Lež má krátké nohy, ale autentický předsudečný omyl falešného vědomí, bublina ideologie, načinčaná navíc upřímným zápalem, nemá nohy nakonec žádné,“ okomentoval to Martin Hekrdla. Je prý neuvěřitelnou záhadou, jak může tak prázdná ideologie vůbec mít ambici cokoliv ovlivňovat.

Prezentaci profesora Putny na rozhlasových vlnách však ještě nebyl konec. Pak obhájce demokracie a Čapkův následovník vysvětloval, že odmítá poslouchat jakékoliv názory, které „nejsou relevantní“, tedy kvalifikovatelné podle akademických kritérií.

Po těchto slovech Martin Hekrdla uzavřel: „Zaslepená putnoidní kavárna není jen jiná slepá ulička, ale i další – a nemalá – hrozba svobodě.“


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…