Martin Koller: Co mě odmítli nechat říci o srpnu 1968

21.08.2017 19:07 | Zprávy
autor: Martin Koller

ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Internacionální pomoc, nebo okupace? Analytik Martin Koller pro ParlamentníListy.cz sepsal zamyšlení o událostech srpna 1968, které se vymyká dnes tak populárním protiruským stereotypům.

Martin Koller: Co mě odmítli nechat říci o srpnu 1968
Foto: Hans Štembera
Popisek: Martin Koller

Na srpen 1968 existují v české společnosti dva nesmiřitelné základní pohledy. Vzhledem k opakování chyb, obecné rozhádanosti a nestabilitě všeho druhu se vlastně nezměnily dodnes, přestože za rok zde bude padesáté výročí takzvané internacionální pomoci armád států Varšavské smlouvy. Tehdejší dobu jsem zažil a měl jsem půl století ke studiu informací a vytváření názoru. I tak však zůstává řada otazníků. Jistí si můžeme být pouze tím, že srpen 1968 bude opět řádně využit k politické propagandě mediální, místy i komediální. Bylo pražské jaro velkou komedií, a pokud ano, kdo byl režisér?

Předem je třeba uvést, že Československo bylo v polovině šedesátých let nejsvobodnější zemí tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci i Varšavské smlouvy. Přes všemožné politické a ideologické bariéry a stupidní dirigismus, které připomínají totalitní politiku současné EU, zde byly nesporné vědecko-technické, kulturní a sportovní úspěchy. Stačí se podívat na tehdejší tisk a uměleckou scénu. Projevovalo se to dokonce i ve vojenství. Měli jsme na rozdíl od unifikované sovětské výzbroje ostatních vazalských států vlastní pěchotní zbraně, obrněné transportéry, značnou část dělostřeleckého materiálu, absolutně nejlepší cvičný proudový letoun i terénní nákladní automobily, motocykly a další materiál, o maskáčích a kanadách „amerikánského“ vzhledu ani nemluvě. Ve srovnání s ostatními socialistickými státy, ale i řadou dalších států jsme měli minimum politických vězňů. Občané mohli navštěvovat bohoslužby, byť s určitým rizikem nepřímých postihů. Na jižní Moravě a na Slovensku chodili veřejně do kostela i někteří komunisté.

V tehdejším Polsku, Maďarsku nebo Německé demokratické republice by něco takového nebylo možné. V Sovětském svazu Leonida Brežněva by takové uvolnění socialistické morálky končilo v gulagu, ne-li hůř. Životní úroveň Československa se v průměru přibližovala Francii, kde zdaleka ne všichni byli milionáři v amerických bourácích na plážích v St. Tropez, o zaostalém Španělsku či Portugalsku nemluvě. Navíc zde byl jeden faktor zásadní důležitosti. Prezident Novotný, byť starý komunista, opakovaně a zatvrzele odmítal dislokaci sovětské armády na našem území. Československo bylo z ideologického hlediska nejslabším článkem evropské části takzvané světové socialistické soustavy.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

V čem je 9 třída dražší než jiné třídy?

Čemu přesně prospěje jejich zrušení, které tak prosazujete? Proč? Je pravda, že děti se už v 9 víc připravují spíš na další školy, ale co je na tom špatně? Navíc nemůže se negativně promítnout to, kdyby to dělali již v 8 třídě? To pak máte o dva roky základního vzdělávání míň. A už dnes je problém, ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Putin stojí za koncem Knihovny Václava Havla? Žantovský se směje

8:15 Putin stojí za koncem Knihovny Václava Havla? Žantovský se směje

TÝDEN V MÉDIÍCH Cenzura na Wikipedii, tlak Bruselu na Benátské bienále kvůli ruské účasti i další vý…