Masaryk by nikdy nepřipustil to, co se dělo po válce. Psycholog vysvětluje, proč šel v této zemi "tatíčkův" odkaz do kytek

07.03.2018 17:23 | Zprávy

Právě dnes je tomu 168 let, co se narodil zakladatel Československa profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Mnoho lidí si dnes stýská, že Masarykovy ideály, na kterých byla naše republika vystavěna, jaksi vyvanuly. Psycholog a publicista Bohumil Sláma se v komentáři na blogu Aktuálně.cz zamýšlí nad tím, kam přesně Masarykovy ideály zmizely.

Masaryk by nikdy nepřipustil to, co se dělo po válce. Psycholog vysvětluje, proč šel v této zemi "tatíčkův" odkaz do kytek
Foto: Archiv
Popisek: Tomáš Garrigue Masaryk

„Zapomínání Masaryka bylo postupné. Bylo zapříčiněno převážně vnějšími vlivy a za ta desetiletí se nám vnořilo pod kůži. To nás ovšem neomlouvá, neboť jsme si hodně zavinili a stále dál si zaviňujeme i sami,“ zahájil nemilosrdně svou úvahu Sláma.

S potlačováním myšlenek Masaryka začal prý už náš druhý prezident Edvard Beneš, který sice nad jeho rakví sliboval, že „věrni zůstaneme“, ale po válce uplatnil vůči sudetským Němcům princip kolektivní viny. Stejně tak Beneš přimkl Československo k Rusku, respektive k Sovětskému svazu. A nakonec dopustil, že byla československá demokracie naprosto nepřijatelně osekána. Právo na život bylo uznáno jen u levicových stran a u lidovců.

Sláma je přesvědčen, že ani jedno z toho by Masaryk neudělal. Neupřednostnil by levicové strany před stranami pravicovými, neuplatňoval by princip kolektivní viny vůči Německu, protože velmi dobře věděl, že je třeba trestat jen konkrétní viníky. Stejně tak věděl, že všichni lidé na světě jsou si rovni ve svých slabostech, proto Němci neodolali Hitlerovi a Rusové Leninovi a Stalinovi. Věděl také, že Rusko není žádný dokonalý stát, ke kterému bychom měli zaslepeně vzhlížet.

„K Masarykovi jsme se nevrátili ani po Listopadu 89. Jeho ideový systém je přitom univerzalistický, platný a zasahuje do všech humanitních oborů, i do makroekonomiky a umění, a dnes mu chybí jen environmentalistika. Hospodářsky jsme se po Listopadu sice pozvedli, avšak zdaleka ne tak, jak jsme mohli, a co se týče civilizovanosti, morálky a kriticko-realistického myšlení, v tom jsme pouze dál upadali. Projevilo se to mimo jiné narůstajícími statistikami negativních jevů, poklesem obecné soudnosti a kultury myšlení a ztrátou mezinárodní prestiže. Vrcholem byl náš přístup k imigrantům: nikoli realistický, umírněný a solidární, ale barbarský – vyjádřený ministrem Chovancem, že Česká republika v budoucnu nepřijme ani jednoho uprchlíka. To všechno má i ekonomické důsledky: naše lidská práce i její výsledky se kvůli naší malé prestiži a politické nespolehlivosti prodávají nepřiměřeně lacino,“ napsal Sláma.

Přestože jsme národem Komenského, nedokážeme se shodnout na nezbytné reformě školství. Jsme národem Karla Havlíčka, ale je dnes v módě útočit na novináře. Často na ně útočí prezident Zeman, který nás znovu táhne k Rusku. Zdá se, že jsme nepoučitelní. Navíc odmítáme pomáhat uprchlíkům a ještě se jich bojíme, navzdory tomu, že tu takřka žádné nemáme.    

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Jak přesně chcete docílit těch sankcí za omezování svobody slova?

Jak by to jako vypadalo v praxi, protože to omezování tu je, i když ti, co se ho dopouští tvrdí opak. Problém taky je, že vás třeba nechají nechají říci svůj názor, ale vzápětí vás za něj nálepkují. Třeba tato vláda. Na takové případy by se postihy také vztahovaly? A jaká? A jak chcete postihnout om...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dostál po návratu z Moskvy prozradil vše o své návštěvě

11:04 Dostál po návratu z Moskvy prozradil vše o své návštěvě

„Přes některé rozpory lze s jistotou říci, že nikdo neplánuje žádnou invazi do naší země, ani s Rusk…