Masaryk popraven, Vltava zrudla českou krví! Jak ke vzniku Československa velmi pomohla fake news

19.11.2018 20:41

STO LET REPUBLIKY Falešné zprávy a mediální manipulace či dezinformace jsou hitem internetu a tématem angažované diskuze. Připomeňme si při příležitosti stého výročí konce Velké války a vzniku Československa jednu zdánlivě nevinnou lež, která americkým tiskem proběhla koncem léta roku 1914. Šlo o zprávu zmiňující údajnou smrt Tomáše Masaryka, Karla Kramáře a o českém povstání v Praze, které mělo být krvavě potlačeno rakouskými úřady. Vyvracet „kachnu“, kterou nekriticky přebrala dvojice amerických respektovaných deníků, musela dokonce Masarykova choť Charlotta.

Masaryk popraven, Vltava zrudla českou krví! Jak ke vzniku Československa velmi pomohla fake news
Foto: Radim Panenka
Popisek: Tomáš G. Masaryk

Fake news či dezinformace jsou v současnosti mediálním tématem číslo jedna. Za oceánem z jejich šíření obviňuje americký mediální mainstream současného prezidenta USA Donalda Trumpa. Ten jakoby na oplátku z šíření hoaxů, polopravd a manipulací často viní zase americké novináře. V Evropě zase v mediálním prostoru žije téma proruských dezinformací a propagandy.

V neděli 11. listopadu uplynulo sto let od konce první světové války, největšího masakru a válečného konfliktu v dějinách lidstva. Konflikt, který přinesl nesmyslnou smrt milionům, rovněž znamenal i významný rozkvět (lze-li to takto nazývat) propagandy a mediálních manipulací.

Propagandisté se tváří v tvář obrovským možnostem propůjčených jim moderními tiskovými formáty své dílo teprve učili. Aby jen o pár desítek let později propaganda dospěla do svého neslavného vrcholu ve službách dvou hrůzných totalitních režimů: nacismu a stalinismu.  

Fotogalerie: - Den válečných veteránů

Pietní akt a udílení nejvyšších vyznamenání resort...
Pietní akt a udílení nejvyšších vyznamenání resort...
Pietní akt a udílení nejvyšších vyznamenání resort...
Pietní akt a udílení nejvyšších vyznamenání resort...
Pietní akt a udílení nejvyšších vyznamenání resort...
Pietní akt a udílení nejvyšších vyznamenání resort...

Ta největší propaganda se za první světové války zcela logicky vytvářela v propagandistických dílnách jednotlivých v konfliktu zapojených mocností. Ovšem v prvním roce války se za oceánem, ve stále ještě přísně neutrálních Spojených státech amerických, možná jen spontánně rozšířila falešná zpráva čili fake news, která paradoxně mohla prospět československé věci. A jelikož letos slavíme sto let od vzniku Československa, pojďme si tento lehce kontroverzní hoax připomenout.

Zmínku o falešné zprávě amerických novin léta Páně 1914 zmiňující smrt lídrů československého prvního zahraničního odboje, pánů Masaryka, Kramáře a Klofáče, nacházíme v publikaci novináře a historika, emigranta Jiřího Kovtuna nazvané Masarykův triumf: Příběh konce velké války vydané na sklonku osmdesátých let minulého století.

Kovtunova publikace se obšírně zabývá úspěchem Masarykova zahraničního snažení ve vztahu k propagaci samostatného státu Čechů a Slováků, které posléze vyústilo ve vznik Československa. Kromě toho se ale kniha věnuje i tomu, jakého mediální pokrytí se v americkém dobovém tisku dostávalo Masarykovi, jeho spolupracovníkům a československé věci jako takové.

Podívejme se na to, co Kovtun v knize „Masarykův triumf: Příběh konce velké války“ v sekci Příprava mezi stranami 89 až 90 o hoaxu o píše.

„Než začala Slovanská tisková kancelář soustavně rozvíjet propagační činnost, šířily se v Americe zprávy o aspiracích Čechů a Slováků jen kuse a často ve formě novinářských senzací,“ uvádí Jiří Kovtun. A následně jednu z těchto senzací, dokonce tedy ukázkové fake news a hoaxu upřesňuje. „20. srpna 1914 přinesl americký tisk zprávu o revoltě v Praze a vraždách českých politiků.“

V Praze proběhlo povstání, psaly před sto lety New York Times

New York Times, které citovaly kyjevského dopisovatele ruského deníku Novoje Vremja a převzaly zprávu z Londýna, hlásily: „Praha byla po celý den v rukou povstalců. Příští den Rakušané s posilami opět obsadili město a nastaly strašné represálie. Střílelo se po ženách a dětech a každý Čech, který byl chycen na ulici, byl zabit,“ zmiňuje mediální kiks respektovaného amerického deníku Kovtun.

Fotogalerie: - Ostrava slaví 100 let republiky

Historický průvod k výročí 100 let republiky v Ost...
Sto let republiky v Ostravě
Sto let republiky v Ostravě
Historický průvod k výročí 100 let republiky v Ost...
Historický průvod k výročí 100 let republiky v Ost...
Sto let republiky v Ostravě

A text pokračuje v podobném a emotivním duchu. „Řeka Vltava, jak zprávy říkají, tekla rudá českou krví. Nejkrásnější pomníky ve městě byly ničeny. Rakušané vyplenili obchody a napadali ženy. Tyto děsivé ukrutnosti vyvolaly po dvou dnech další povstání, po kterém následovaly nové represálie. Má se za to, že ruský konzul Žukovskij byl popraven,“ cituje Kovtun z novinové zprávy.

New York Times ovšem nebyly jediným americkým listem, který se na lep lákavé senzace chytil. Totožnou zprávu, byť z ruských pramenů, otiskly i noviny New York Herald, píše Kovtun. Tyto noviny dodaly, že „mezi oběťmi byli dr. Kramář, Klofáč a profesor Masaryk, který byl popraven ve vojenské pevnosti“.

Fake news o smrti Masaryka a Kramáře...

„Během dvou dnů přibyly ke zprávě další téměř kanibalistické detaily,“ pokračuje Kovtun v bizarním výčtu. „Chicagská Svornost napsala 22. srpna: „Tak nám zabili a rozsekali dr. Kramáře, tak zabili poslance Klofáče a utratili život prof. Masaryka…“ Ještě rozhořčeněji podle Kovtuna o smyšlené události psaly v USA tehdejší krajanské noviny. Krajanská komunita byla ostatně ve Spojených státech velmi silná a bez jejích aktivit si lze vznik samostatného Československa asi jen těžko představit. „Rozpěněná krev bije horečným tempem do skrání: česká krev kropí ulice,“ cituje Kovtun ve své knize tehdejší krajanská periodika.

„Redakce Svornosti se ve věci údajné vraždy Masaryka a jeho druhů obrátila na Adolfa J. Sabatha, rodáka z Čech, člena amerického Kongresu od roku 1906. Sabath vznesl 24. srpna dotaz na státní department,“ píše Kovtun. 26. srpna se pak v záznamech amerického státního departmentu vyskytuje zpráva amerického konzulátu z Prahy o tom, že město je klidné a pověst o zavraždění Masaryka, Klofáče a Kramáře je falešná. Jinými slovy se jednalo o hoax. „Dementi zřejmě nebylo včas zasláno na příslušná místa,“ píše Kovtun.

Fotogalerie: - Dominik Hašek a Milion chvilek na Václaváku

Oslava 100 let republiky na Václavském náměstí
Oslava 100 let republiky na Václavském náměstí
Oslava 100 let republiky na Václavském náměstí
Oslava 100 let republiky na Václavském náměstí
Oslava 100 let republiky na Václavském náměstí
Oslava 100 let republiky na Václavském náměstí

I tak ale rozruch kolem falešných zpráv pokračoval a zkazek přibývalo. „Divoké dohady se šířily po několik dalších dnů. Tisk přinesl 29. a 31. srpna nové zprávy, že Masaryk byl odsouzen k trestu smrti a má být popraven. Státnímu departmentu došly další naléhavé dotazy a žádosti o intervenci. Přímo na tehdejšího ministra zahraničních věcí Williama Bryana se 30. srpna obrátila Česko-americká tisková kancelář s výzvou, aby pomohl zachránit Masaryka, „tohoto velkého učence, státníka a spisovatele,“ píše Kovtun.

U novinových článků přitom nezůstalo. Aféra rezonovala i v diplomacii. „Státní department proto telegramem z 31. srpna znovu žádal americké diplomatické zástupce v Rakousku o informaci o Masarykově osudu a rychle dostal nové sdělení, že v Praze je klid a Masaryk a jeho druhové jsou naživu. 3. září mohl státní department považovat pověsti o pražském krveprolití za definitivně vyvrácené,“ píše Kovtun.

V Praze povstání není, rodina je v bezpečí, uklidňovala Charlotta Masaryková

Potvrzení, že je Masaryk naživu, přišlo koneckonců do USA přímo od jeho rodiny. „20. září uveřejnily New York Times dopis Eleanor Garrigue Fergusonové, která citovala dopis své sestry Charlotty Masarykové z 29. srpna. Charlotte reagovala na zprávy, o kterých se doslechla na americkém konzulátě v Praze, a sdělovala, že ‚v Praze není žádné povstání a že celá rodina je v bezpečí a zdráva‘,“ píše Kovtun.

Jak Kovtun celou věc hodnotí? „Celá aféra byla poznamenána až groteskně přehnanou novinářskou rétorikou a splaskla jako bublina,“ poznamenává. „Byla falešným signálem, ale ne signálem, který odezněl zcela bez účinku. Potvrdilo se na ní, že v Americe je okruh lidí, kteří si cení Masaryka a strachují se o jeho život,“ dodává.

Jiří Kovtun, prozaik, historik, básník a novinář, se narodil roku 1927 na Podkarpatské Rusi. Studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1948 odešel z Československa. Později pracoval v rádiu Svobodná Evropa v Mnichově a rovněž i ve Voice of America. Mezi lety 1977 a 2000 pracoval coby odborník na českou a slovenskou problematiku v knihovně amerického kongresu ve Washingtonu. Kovtun je autorem řady publikací. Kniha Masarykův triumf: Příběh konce velké války vyšla v roce 1987. Zemřel v roce 2014.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jonáš Kříž

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jaromír Soukup totálně zesměšnil Petra Fialu. Jako kdyby se dostal  do školy jen díky inkluzi...

15:54 Jaromír Soukup totálně zesměšnil Petra Fialu. Jako kdyby se dostal do školy jen díky inkluzi...

V posledním díle Mých zpráv se Jaromír Soukup věnoval zdravotnictví, kde si prý ministr Vojtěch bude…