Podle Hrehy se prezident projevil jako starý lišák a stylizoval se v celém rozhovoru s moderátorem Frekvence 1 Lubošem Xaverem Veselým do podoby člověka, který uvažuje v souvislostech, ale užívá selského rozumu stejně jako většina národa. Za pozitivní ale Hreha považuje to, že se Zeman v některých případech distancoval od populismu, když například odmítl trest smrti, i když – jak uvedl – většina národa s takovým postojem nesouhlasí.
Armáda by měla stát na hranicích
V úvodu Prezidentského Pressklubu se Miloš Zeman vyjádřil k problematice imigrace. Politici podle něj nedělají vše a sám Zeman zastává dva názory, které se nevylučují. „První z nich je, že by bylo optimální, kdyby Evropská unie chránila své vnější hranice, ale bohužel skupina Frontex, která je má chránit, je naprosto bezmocná,“ uvedl Miloš Zeman, podle kterého se v případě nefunkčnosti celoevropské ochrany hranic před ilegálními imigranty musíme bránit vlastními silami a imigranty vracet do země, odkud přišli, tedy do sousední země. Zeman je v tomto případě zastáncem použití armády na hranicích. Odmítl ale užívat vůči imigrantům pojem vetřelci. Zeman je dělí na čtytři kategorie – první z nich jsou ti, kteří patří mezi azylanty, a počítá s nimi plán vlády přijmout 1500 uprchlíků, druhá kategorie jsou lidé utíkající z politických příčin a třetí jsou ekonomičtí imigranti, u nichž se podle Zemana ani neví, jestli u nás chtějí pracovat nebo jen pobírat sociální dávky. „Nikdo zatím neřekl, jaký je poměr těchto skupiny, domnívám se ale, že drtivá většina jsou ekonomičtí imigranti, kteří přicházejí ze zemí, kde není válka, např. z Eritreje, Senegalu nebo Pákistánu. A mám tedy podezření, že u nás nechtějí pracovat, a pokud přecházejí do Německa, stejně je budeme mít na krku. Měli by být vraceni, a ne umísťování do nějakých zařízení,“ řekl Miloš Zeman. Čtvrtou skupinou jsou pak ilegální imigranti.
A pokud budeme podle Zemana přijímat muslimy, budeme čelit třem rizikům: „První spočívá v tom, že se u nás vytvoří ghetta a že tito lidé kvůli výrazné kulturní odlišnosti nebudou schopni integrace, druhé riziko nechci přeceňovat a jde o infekční nemoci, ale třetí je pravděpodobnější, a to, že Islámský stát ve vlně islámských uprchlíků k nám vyšle spící buňky jako zárodek budoucích teroristických organizací, kteří by na našem území mohli udělat totéž, co se už stalo v Paříži, Londýně nebo Madridu.“
V hodnocení Radima Hrehy prezident v případě uprchlíků zjemnil svou dřívější rétoriku a to, co řekl, má svou jasnou logiku. „Zeman jasně odpověděl těm, kdo tady chtějí přijímat tisíce uprchlíků a staví své oponenty do role xenofobů a nacistů a trefuje se také do názoru většiny posluchačů,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz mediální znalec Radim Hreha, který v minulosti působil mimo jiné také jako ředitel Slovenské televize.
V dalších otázkách se Miloš Zeman vyjádřil k tématu protikuřáckého zákona, která podle svých slov podepíše, protože nechce své osobní zájmy (prezident je vášnivý kuřák - pozn.red.) nadřazovat nad rozhodnutí parlamentu. Uvedl nicméně, že bude doufat, že se v parlamentu najdou lidé, kteří budou proti. „Není to pokrytectví, protože prezident není zákonodárce, podle ústavy je součástí exekutivy, může podepsat zákon, který je proti jeho osobním zájmům, ale nenarušuje hodnoty, které uznává,“ vysvětlil prezident v pořadu.
Ledacos nezaznělo
Podle Radima Hrehy bylo i hodně témat, která v Prezidentském Pressklubu chyběla, a další byla zmíněna jen okrajově. Z nich většinou podle Hrehy „starý lišák“ Zeman jen zmínil některá fakta, ale dál se nepokračovalo. Tak tomu bylo například s tzv. pučisty a schůzkou v Lánech, k níž došlo po parlamentních volbách a které se účastnil hejtman Michal Hašek. „Zeman věc zbagatelizoval tak, jak sám chtěl, ale taková otázka nemá smysl, pokud nenásledují další otázky, kterými by ho redaktor nezatlačil do kouta. Zase šlo jen o pohodovou záležitost, hlavně o to, aby prezident pozdravil své posluchače. Redakci Frekvence 1 je jasné, že Zeman vůči novinářům umí být tvrdý a nebylo jejich zájmem jít do hloubky,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Hreha.
Prezident také promluvil k tématu své cesty do Číny. Uvedl, že ho těší, že jednak vyjádří úctu sedmnácti milionům lidí, kteří na čínské straně padly, ale navíc se domnívá, že vedle této části své návštěvy bude vést produktivní ekonomická jednání, která by mohla vést k podpisu významných dohod o čínských investicích v České republice. I toto vyjádření Radim Hreha považuje za pozitivní a každý velký podnikatel v České republice podle něj musí Zemanovu návštěvu Číny hodnotit pozitivně.
V pořadu sice nepřišla řeč na prezidentův vztah, respektive jeho spory s elitami a nemluvilo se ani o akci českých vědců ani lumpenkavárně. Radim Hreha v tom vidí smířlivý postoj prezidenta. To, že se v pořadu nezmínil rozpor mezi elitami a "obyčejným" lidem, podle Hrehy znamená, že jej uměle vytvářejí Zemanovi odpůrci, ale mezi běžnými lidmi vlastně žádná animozita vůči intelektuálům neexistuje. „Lidé se u nás nekastují, Zeman to tak vnímá a nepouští se už do toho tématu,“ konstatoval Hreha pro ParlamentníListy.cz.
Zajímavé bylo podle experta Hrehy i samotné vlastní hodnocení prezidenta, který řekl, že se bude známkovat až na konci funkčního období a že umístění v půli závodu může znamenat, že buď přepálil start, nebo že vystřelí ze zadní pozice. Za svůj nejvýznamnější čin prezident považuje to, že zabránil pokračování vlády Petra Nečase a zabránil neschopné vládě pokračovat. To podle Radima Hrehy bylo hlavním sdělením celého rozhovoru a nemohou na tom nic zpochybnit ani Zemanovi úhlavní nepřátelé.
Psali jsme:
_635695218695824229.JPG&id=73504)
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
