Heslo Miloše do koše podle něj demokrat přežije, heslo druhé Hanba, hanba však bylo podle jeho názoru skandální. „Je trochu zvláštní, pokud mnoha lidem nedochází, že k účastníkům oslav založení republiky přistupovat takto en bloc je na úrovni, řekněme, anarchistů ve Vídni, když před budovou, v níž se koná ples města, útočí na hosty hromadně jako na kapitalistické svině, případně fašisty. Ale dobře, představme si, že mezi vycházejícími mohli být vyznamenaní nebo (v případě, že se vyznamenání udílela in memoriam) jejich potomci,“ poukazuje Kaiser.
Pozastavil se například nad tím, proč by se měl cítit provinile třeba generál Jaroslav Klemeš, který z rukou prezidenta převzal Řád bílého lva. „Klemeš je poslední žijící ‚anglický‘ parašutista, jehož otce mimochodem mezitím, co on v Británii trénoval na seskok do protektorátu, tady zastřelili za pomoc Židům. A nebyl to jen Klemeš, kdo si na Hrad přišel pro ocenění své odvahy patrně na sklonku života a kdo má právo cítit uspokojení, že tento stát, jemuž on nebo ona, případně jeho/její rodina tolik obětovali, si na ně přece jen vzpomněl,“ uvedl Kaiser.
Původní text ZDE.
Následně se tak obrátil k nevyznamenanému Jiřímu Bradymu, který své ocenění nezískal údajně proto, že se jeho synovec, ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) sešel s dalajlámou. „V člověku od minulé neděle v přímé úměře s tím, jak den po dni tahali Bradyho jako cvičeného medvěda z předávání ocenění a čestných doktorátů do televize a na Staroměstské náměstí, rostl zvláštní pocit, že se tu zneužívá historie, druhá světová válka a holocaust a že se to používá k něčemu daleko profánnějšímu, než je připomínka hrůz minulého století,“ poznamenal Kaiser se slovy, že umanutost mnohých mohla vyvolat dojem, že Brady je nejvýznamnější, nebo poslední oběť či aktér druhé světové války.
Kaiser následně vyjmenoval další neoceněné, namátkou Evžena Plocka, jenž se upálil na protest proti sovětské okupaci, křesťanského aktivistu Jaroslava Vrbenského či palubního inženýra Jaroslava Hofrichtera. „A nejsou jen muži a ženy ze seznamů schválených sněmovnou, senátem, popřípadě vládou. Ještě v roce 2016, ač je to k nevíře, žijí desítky přímých účastníků druhého odboje. Asi na drtivou většinu z nich si s nějakou milou poctou za posledních 25 let někdo vzpomněl, nicméně privilegium státního vyznamenání z rukou prezidenta republiky se logicky dostane jen menší, zřejmě minimální části z nich. Zemřou bez pozvánky na Pražský hrad,“ dodal se slovy, že tito pamětníci však mají ke státním vyznamenáním a večerům jiný postoj, než se v posledních dnech ustálil jako standard ve veřejném prostoru.
„Respektovali a respektují na Pražském hradě nikoliv pouze osobně Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, ale skrze jeho hlavu český stát, jenž pro ně evidentně pořád cosi znamená. Už jen kvůli těmto lidem by bylo lepší příště státní svátky a památné dny z politického boje vynechat,“ zakončil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
