31. ledna 2026 byla oficiálně ukončena těžba černého uhlí v ČR. Nejspíš tak skončilo téměř čtvrt tisiciletí trvající období rozmachu těžby a průmyslové výroby na Ostravsku, které bylo nejvýznamnější oblastí těžby uhlí a černé metalurgie již za dob Rakouska-Uherska. Pak se Ostravsko stalo „ocelovým srdcem” Československa a tím bylo i v prvních 25 letech existence samostatné České republiky.

Co se tedy stalo za posledních deset let, že toto ocelové srdce naší, až doposud průmyslové země, začalo chřadnout a dnes jsme možná svědky jeho posledních křečovitých stahů? Byly zásoby této cenné suroviny, která se dříve nazývala „černým zlatem”, vytěženy tak, že už nemáme žádné další? Nikoliv, na Ostravsku, kde se v ČR vyskytuje to nejkvalitnější černé uhlí, je pod zemí ještě celková zásoba zhruba 10 miliard tun černého uhlí (tzv. geologické zásoby).

Zhruba 2 miliardy tun z těchto zásob, které se nachází v Ostravsko – Karvinské části hornoslezské uhelné pánve, lze stále (dle momentálního vývoje světových cen) ekonomicky smysluplnně a bez střetu zájmů vytěžit.

Dobývací kombajn v černouhelné sloji na dole ČSM