Visegrádská skupina vznikla právě před 35 lety. Vedle role regionálního formátu zemí usilujících o zapojení do západních struktur v té době byla i fórem, jehož étos formovali Václav Havel, Lech Walesa a maďarský prezident Arpád Göncz, tak jako jeho československý kolega liberál a spisovatel.
Postupem desetiletí se její formát proměňoval, někdy byly rozdíly tak zásadní, že byla jednání spíše formální, ale mnohem více se o Visegrádu jako platformě začalo mluvit po migrační krizi z podzimu 2015. Spojenectví Jaroslava Kaczynského, Viktora Orbána, Roberta Fica a Andreje Babiše se dostávalo od některých médií značně negativních přívlastků. Pozice Visegrádu jako formátu středoevropských specifik, ať s pozitivním, či negativním znaménkem, se drží již deset let tak nějak setrvale.
Budapešťské setkání předsedů parlamentů se původně mělo konat v listopadu; kvůli nejasné povolební situaci v Česku bylo posunuto na únor. Zatímco ve čtvrtek proběhlo jednání ve „visegrádském“ formátu, páteční program vyplnilo jednání se zástupci zemí západního Balkánu, usilujících o přistoupení k EU v současnosti.
Téma nastavil hned na úvod Viktor Orbán. Premiér hostitel v projevu v zasedacím sále maďarského parlamentu uvedl, že proces přistoupení balkánských zemí je zásadně komplikován aktivitami EU směrem k Ukrajině, které znemožňují investice a politickou iniciativu při integračním procesu s Černou Horou, s Makedonií a s dalšími zeměmi balkánského regionu.
Tomio Okamura před českými novináři uvedl, že ze strany pozvaných zemí zazněl silný odpor proti tomu, že by Ukrajina získávala výhody v přístupovém procesu. „Ty země vyjednávají o přistoupení už dvacet let, splňují už skoro všechny podmínky, ale Ukrajina nesplňuje skoro nic,“ řekl po jednání.
On sám ve svém projevu zemím západního Balkánu zcela otevřeně popsal, že členství v EU má své výhody i nevýhody. Byl prý velmi upřímný, k čemuž před jednáním někteří účastníci nabádali.
Česká delegace na jednání V4 s předsedy parlamentů západního Balkánu
K jednání skupiny V4 Okamura ocenil, že za této vlády se začalo na vztazích v rámci Visegrádské skupiny pracovat a už se objevují první konkrétní výsledky. Zmínil například dohodu mezi Českem a Slovenskem o sdíleném režimu zdravotnické záchranky v pohraničních regionech.
Za Česko se obou akcí účastnil i předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil. Podle něj se při jednání ukázalo, že pozice zemí V4 jsou možná bližší, než to vypadá. Ocenil i několik myšlenek Viktora Orbána, zejména ohledně konkurenceschopnosti EU.
V interpretaci Orbánových představ o budoucím rozvoji EU se ale oba čeští předsedové neshodli. Zatímco podle Okamury z jednání jasně vyplynulo, že snahou těchto zemí je omezení vlivu EU na vnitrostátní rozhodování, Miloš Vystrčil poznamenal, že Orbánova slova o potřebě rozvoje, odkazující na Draghiho a Letovu zprávu, reálně znamenají nutnost větší integrace v některých oblastech, třeba na kapitálových trzích.
Nesouhlasí ale s Orbánovým názorem, že EU musí ve finančních prioritách volit mezi integrací zemí západního Balkánu a podporou Ukrajiny. A skeptický je i k plánu maďarského premiéra na nové mírové ekvilibrium pro náš kontinent, na kterém by participovala Evropa s Ruskem.
„Pan Orbán řekl, že válka na Ukrajině byla chyba. No ano, ale tu chybu udělal Putin. A kdo udělal chybu, ten za ni musí platit, jinak si jiní budou myslet, že to mohou opakovat také,“ vyjádřil svůj názor předseda Senátu PČR Vystrčil.
Za důležité považuje, aby Evropa ukázala, že má o region západního Balkánu zájem a nenechávala jej v mocenském vakuu. Což podle Vystrčila skutečně může působit značně problematicky, pokud se přístupové rozhovory některých zemí táhnou už dvacet let, a některé kvůli tomu provedly skutečně zásadní změny, Makedonie dokonce změnila svůj název.
Evropa podle něj musí mít ambice být mocností. Tak jako ve čtvrtek, Miloš Vystrčil připomínal výrok Friedricha Merze, že „buď bude Evropa velmocí, nebo budou na koncertu velmocí tancovat jiní“.
Z jednání má ale v tomto směru dobrý pocit, dokázaly se pojmenovat některé problémy, jejichž řešení by mohlo přístupové procesy odblokovat a státy V4 se zavázaly, že budou integraci západního Balkánu podporovat.
Předseda českého Senátu se snažil na jednání prosadit rezoluci vyjadřující podporu Ukrajině, ale byl odmítnut. Čtvrtečním a pátečním jednáním se ale táhl hlavně konflikt mezi pořádajícím Maďarskem a Polskem. To zastupovali místopředsedové Sejmu a Senátu Szymon Holownia a Maciej Ziwno, oba z liberální formace Polsko 2050. Ve čtvrtek po jednání zástupce Sejmu na tiskové konferenci mluvil o tom, že uvažují, že jednání opustí ještě večer a nezúčastní se konference visegrádské skupiny se západním Balkánem.
Nakonec se pátečního jednání účastnili, hovořili tam, ale odletěli dříve, před schvalováním závěrečné rezoluce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Potřebujeme Visegrádskou spolupráci?
