Evropa se v poslední době dostala pod palbu kritiky ze strany USA. Nedaří se jí totiž plnit svoje závazky plynoucí z členství v NATO. Evropské země nedávají slíbená 2 % HDP na svou obranu, což z nich v očích prezidentského kandidáta Donalda Trumpa dělá jen černé pasažéry, kteří doufají, že postačí peníze amerických daňových poplatníků.

„Jedna oblast, kde Evropa může Spojeným státům demonstrovat svůj strategický význam, je Rusko Vladimira Putina,“ míní Verhofstadt, podle kterého je nutné prodloužit a ještě přitvrdit ekonomické sankce, které na Rusko EU uvalila po anexi Krymu a agresi na Ukrajině.

Přesvědčení jednotlivých členských zemí o nutnosti tvrdého postupu vůči Rusku je však stále vrtkavější. Některé země se ozývají, že je na čase zvolnit, což je podle Verhofstadta výsledkem „kremelských lobbistických snah“. Například německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier je toho názoru, že je třeba sankce odlehčit. Italský premiér Matteo Renzi je k nim také skeptický a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se rovnou vydává na Mezinárodní ekonomické fórum v Petrohradu.

„Teď není čas na to, aby Evropa byla ‚měkká‘ vůči Rusku. Místo toho, aby se účastnil Putinovy konference a poskytl tak Kremlu možnost propagandistického převratu ještě před parlamentními volbami, měl Juncker dát priority EU na první místo,“ tvrdí Verhofstadt, podle kterého by uvolnění přístupu k Rusku mělo dalekosáhlé následky pro celou Evropu a znamenalo by „významné ztráty pro Ukrajinu“. Může k tomu dojít pouze tehdy, kdy Rusko dodrží minské dohody v celém jejich rozsahu.