Skandál kolem německé zahraniční rozvědky BND vypukl v březnu, kdy týdeník Der Spiegel informoval o pomoci BND americké zpravodajské agentuře NSA při odposlouchávání evropských cílů, a to včetně úřadu francouzského prezidenta, Evropské komise a společnosti Airbus, hlavního konkurenta amerického Boeingu v mnoha tendrech. Podle zpráv v médiích dodala NSA BND „selektory“ v podobě internetových, webových a e-mailových adres i telefonních čísel – pro elektronické sledování.
Článek Financial Times, jehož český překlad publikovaly Britské listy, podotýká, že jde o vysoce citlivé téma, protože zákon výslovně zakazuje BND operovat v Německu. To má prý na starosti Spolkový úřad na ochranu ústavy (BvF), který je vázán přísnějšími zákonnými předpisy.
Parlamentní výbor německého Bundestagu pro zpravodajské služby již na nastalou situaci zareagoval, když oznámil, že požaduje seznam selektorů, aby poslanci mohli posoudit, zda spolupráce s NSA byla legitimní.
Pod tlakem se dle Financial Times ocitá i kancléřka Angela Merkelová, od které veřejnost očekává, že vysvětlí, kolik toho vlastně němečtí představitelé věděli o pomoci BND se špehováním spojenců v EU. Kancléřka se prozatím komentářům vesměs vyhýbá a stejně tak odmítá provést v rozvědce personální změny. Pokud však bude aféra dále pokračovat, bude muset Merkelová dle Financial Times k personálním změnám přece jenom sáhnout.
A ráznější postup by dle některých německých představitelů měla kancléřka zaujmout i ve vztahu k Washingtonu. Ten totiž zamítl její požadavek na zveřejnění seznamu selektorů, což například šéfa sociálních demokratů Sigmara Gabriela přimělo k požadavku, aby kancléřka ve vztahu k Washingtonu prokázala zásadovější přístup.
Výzkum pro Bild publikovaný v květnu navíc ukázal, že 62 % dotázaných zastává názor, že poslední skandál poškodil reputaci Angely Merkelové.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
