Prahu řídí magistrát. Mají městské části jiný význam než jako magistrátní detašovaná pracoviště?
Rozhodně mají. Každá městská část má své zastupitelstvo. Určitě není dobře ho podceňovat. Ono svou prací hodně ovlivňuje podmínky života v té které městské části. Rozhodně má k občanům a jejich problémům blíž než velká radnice.
Psali jsme:
Můžete být konkrétnější?
Uvedu vám příklad. Magistrát se rozhodl zkusit v centrální části Prahy 5 spuštění pilotního projektu parkovacích zón. Rada městská části řekla k tomuto pokusu svoje ne.
Proč?
Nebylo by to podle našeho názoru zkoušení funkčnosti projektu, ale zkoušení trpělivosti občanů. Na systému parkovací zón přece už za dlouhá leta jejich provozu není co zkoušet. To zaprvé. Zadruhé už podle selského rozumu je jasné, že vyčlenit takový systém rezervovaného parkování na prostor několika ulic povede pouze k přehuštění ulic přilehlých. Tím se bude parkovací problém stále jen posouvat do dalších a dalších oblastí. Navíc obecně jsou v Praze občané drtivou většinou proti parkovacím zónám. Tak zvaná koncepce klidové dopravy vznikla hluboko v minulém politickém systému, kdy socialismus rozhodně nepodporoval rozvoj individuální dopravy. Dnes je sice politický systém jiný, ale jak sami vidíte, některé tehdejší myšlenky stále přežívají. Nevím, jestli to není spojeno s přežíváním lidí, kteří je tehdy zastávali.
Abychom nehovořili pouze o parkování, zeptám se vás jinak. Má tedy pro městské části nějaký smysl magistrát?
Samozřejmě. Praha je jedno město. Potřebuje vedle politiky městských částí rozhodně jednotnou městskou politiku. Například v dopravě. Zkuste si představit, jak by asi vypadala dopravní obslužnost, kdyby autobusy a tramvaje zajišťovaly jednotlivé městské části podle potřeb svých občanů, bez ohledu na jednotnou dopravní koncepci města. Totéž platí o městské výstavbě. Pozemková rezerva jednotlivých městských částí přece není shodná. Zdravotnictví. Každá městská část by měla mít svůj systém lékařské péče? To je přece nesmysl.
A co školství?
Tam už to tak přesně neplatí. Působnost vysokého školství jednoznačně přesahuje hranice města. Ale střední školství už je převážně městské, ovšem s vysokou spádovostí celé přilehlé oblasti. Proti tomu stojí základní školství. Kdysi se základní škole říkalo obecná škola. To nebyla náhoda. Obecnou školu spravovala obec. Není důvod, proč by ji neměla spravovat dnes. Základní škola totiž skutečně slouží především těm, kteří v obci bydlí. Stejné nebo velmi podobné je to i v případě městských částí.
Psali jsme:
Podle vás mají tedy zastupitelstva městských částí daleko silnější postavení, než si uvědomují?
Než vám na takovou otázku dokáži odpovědět, musíme rozlišit mezi výkonem státní správy a samosprávou. Do výkonu státní správy nemohou zastupitelstva městských částí zasahovat. Tam městská část skutečně hraje úlohu jakéhosi detašovaného pracoviště. V oblasti samosprávných funkcí záleží především na nich a na jejich rozhodování, jak silné postavení mají.
Proč to podle vašeho názoru dostatečně nevyužívají?
Neřekl bych obecně, že to nevyužívají. Situace určitě není ve všech městských částech stejná. Důležitou úlohu přitom hraje i složení zastupitelstva a to závisí především na „dospělosti“ nebo „vyzrálosti“ kandidujících stran a hnutí. Není to jenom v rozdílu mezi politikou a politikařením. „Svaté nadšení“ některých nováčků bez politických zkušeností zpravidla velmi rychle vyprchá při prvních setkáních s realitou komunální politiky.
Dáváte tedy přednost profesionálním politikům i na komunální úrovni?
Oba extrémy jsou podle mne stejně špatné. Svíčková nemá být slaná ani sladká, natož kyselá. Každá kuchařka vám řekne, že dobrá svíčková závisí především na vyrovnanosti všech těchto chutí. S kandidátkou je to stejné. Pokud tam budou jenom nadšení amatéři, těžko si dokáží uvědomovat všechny důsledky každého svého rozhodnutí. Pokud tam budou jenom zkušení profesionálové, nebudou hledat nová řešení. Nedokáží reagovat na změnu názorů nebo potřeb občanů. Dobrá kandidátka musí být vyvážená. To je počátek. Pak je třeba doufat, že takto vyvážené složení bude mít i zvolené zastupitelstvo.
Vy jste původním povoláním právník. Čím je pro vás přitažlivé věnovat se místo právní kariéry komunální politice?
Nesouhlasím s vaším termínem „původní povolání“. Myslím si, že právnické vzdělání je pro komunální politiku při dnešní nepřehlednosti zákonů, předpisů, pokynů a vůbec norem všeho druhu, velmi vhodná příprava. Stručně řečeno, věnuji se právu i nadále, byť je to dnes především správní právo.
Čím je tedy komunální politika pro vás zajímavá? Jako advokát byste měl jistě vyšší příjmy.
Finančně určitě tak zajímavá není. Pro peníze jsem si tuto profesi rozhodně nevybral. Dává vám ale širší prostor pro seberealizaci. Jako advokát můžete úspěšně řešit jednotlivé kauzy, ale těžko ovlivníte podmínky jejich vzniku. Jako komunální politik naopak takovou možnost máte.
Psali jsme:
Byl byste tedy zklamán, kdybyste v komunálních volbách neuspěl?
Pochopitelně bych byl zklamán. Každý, kdo se účastní takové soutěže, je zklamán, pokud neuspěje. Nejde o kariéru; jako právník bych neměl mít potíže uživit se. Jde o to, že člověk byl přesvědčen o správnosti nebo prospěšnosti nějakých názorů, nějaké politiky – a nic… Společnost vás nepotřebuje, o vaše názory není zájem. To se netýká jen těch, kteří do voleb se žádnými názory nešli. Ti se s tím vyrovnají snáze. Pociťují méně odpovědnosti a je to pro ně jen vlastní neúspěch. Pro mě by to byl neúspěch politické koncepce, neúspěch mého přesvědčení. Neúspěch mých názorů.
Přeji vám tedy, abyste ve volbách uspěl!
Děkuji. Ale byl bych raději, kdybyste to přál občanům.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ava
