Občané městské části mají možnost si nechat bezplatně zasílat formou SMS informace o novinkách, které radnice plánuje, a současně být neprodleně informováni v případě mimořádné události. Jak se SMS rozhlas, jak se služba jmenuje, osvědčila? Prozradíte nám, jaký je o ni ze strany občanů zájem?
K dnešnímu dni má Městská část Praha-Lysolaje 1 440 obyvatel včetně dětí. Informační SMS službu nazvanou „SMS ROZHLAS Lysolaje“ využívá 75 občanů, což je více než 5 % všech občanů, lze však předpokládat, že je vždy jedno telefonní číslo na rodinu, a tak pokrytí touto službou bude reálně mnohem vyšší. Jde o jeden z informačních a komunikačních kanálů radnice s občany, který je bezesporu nejrychlejším spojením, a může tak velmi dobře posloužit především při nutnosti rychlé informovanosti občanů, při živelních pohromách a krizových situacích. Nejefektivnější je však zpravodajství v místním dvouměsíčníku Lysolajský zpravodaj, který je distribuován zdarma do všech dopisních schránek. Třetím osvědčeným informačním médiem jsou vývěsní tabule rozmístěné po frekventovaných místech městské části, jako jsou zastávky autobusu, úřad, obchod apod.
Při jakých příležitostech, jak často komunikujete s občany vy sám?
Lysolajští občané jsou zvyklí svého starostu zastavovat na ulici, a řeší tak se mnou věci operativně a hned. Dveře mé kanceláře jsou každému otevřené. Osobně komunikuji s občany na kulturních akcích pořádaných městkou částí cca jednou měsíčně. Při veřejných debatách, které svoláváme k důležitým tématům. V letošním roce proběhla diskuse na téma „Budoucnost předškolního vzdělávání v Lysolajích“ a plánujeme ještě diskusní setkání na téma „Rozvoj lokality Dolina-Štěpnice“. Dále navštěvuji lysolajské jubilanty v místě jejich bydliště, tato setkání pro mě bývají velmi obohacující.
Do jaké míry vás vytěžuje funkce starosty? Jak probíhá váš běžný pracovní den?
Vzhledem k tomu, že na úřadě nemáme dlouhodobě zřízenou funkci tajemníka, veškerou agendu zpracovávám sám ve spolupráci se dvěma výkonnými úředníky. Finanční prostředky ušetřené za funkci tajemníka tak můžeme použít třeba na nutné opravy, kulturu nebo podporu místních spolků. V rámci dvou odborů vykonává úřad městské části nejen samosprávní činnosti, ale také některé výkony státní správy v přenesené působnosti jako kupříkladu povolování kácení dřevin, vydávání rybářských lístků, agendu trvalého pobytu, ověřování listin, přestupkovou agendu, kontrolní činnost v oblasti lázeňské a ubytovací kapacity a služby Czech POINT. Za samosprávu máme jako úřad ve správě komunikace, chodníky, budovu úřadu, obecní dvůr s garážemi a dílnou, hasičskou zbrojnici, obchod, parky a další zeleň, Základní školu Járy Cimrmana s kapacitou 400 žáků a Mateřskou školu Pampeliška s kapacitou 56 dětí. Opravdu se zde nenudíme. K tomu je třeba být neustále v kontaktu s občany, místními podnikateli, sousedními městskými částmi, hlavním městem Prahou a dalšími institucemi, které buď poskytují servis nám, nebo my jim. Je nutné mít představu dlouhodobého rozvoje městské části. Tomu pak podřizovat rozpočet, připravovat projekty, hledat zdroje financování, sledovat vyhlašované grantové programy a realizovat věci v široké shodě s trvalou hodnotou. Z pohledu starosty jde o velmi rozmanitou práci a každý den je jiný. Tím je tato práce zajímavá a hodně tvořivá. Vždy jde však o rozhodování za všech 1 440 občanů Lysolají. Občané mi dali důvěru a spoléhají nato, že budu vždy hájit jejich zájmy.
Na řadu problémů je ale i starosta malým pánem. Jak jste spokojen se spoluprací s novým vedením magistrátu? Vidíte oproti minulosti, kdy Prahu dlouhou dobu ovládala ODS, nějakou pozitivní změnu? V čem konkrétně?
Jako takzvaná malá městská část jsme opravdu méně slyšet. V roce 2012 přišlo vedení pražské radnice řízené TOP 09 s nápadem zrušit malé městské části, čili 35 městských částí z celkových 57. Na tento popud vznikl dne 23. 5. 2012 Svaz městských částí hl. m. Prahy, jehož jsem se stal v letošním roce předsedou. V současné době má svaz 26 členů z řad malých městských částí, pilně pracuje na připomínkování legislativních změn. Cílem svazu jsou výměna zkušeností, spolupráce a ochrana společných zájmů městských částí. Jsme tak již neopomenutelnými při politickém vyjednávání. Spolupráce s novým vedením magistrátu je nastavena standardně a musím ocenit vstřícnost při jednáních především ve věci nového rozpočtového určení daní v rámci hlavního města (dotační vztahy mezi hlavním městem a městskými částmi). V současnosti putuje ze státního rozpočtu do hlavního města cca 32 000 Kč na občana ročně, z toho však dostávají městské části pouze cca 2 500 Kč na občana! Doufám, že se podaří tuto dotační částku pro městské části v rozpočtu hlavního města již na rok 2016 výrazně navýšit.
I vy sám jste loni do zastupitelstva metropole kandidoval. Ačkoliv je má otázka nyní irelevantní, pokud byste uspěl, co byste chtěl na území hlavního města změnit?
Jsem místopředsedou pražské organizace hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a toto hnutí také reprezentuji ve dvou komisích Rady hl. m. Prahy a jako člen dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy. Jsem v neustálém kontaktu s našimi dvěma zastupiteli v zastupitelstvu hlavního města, kteří zastávají funkce radní a předsedy výboru. Můj poradní hlas tak již dnes směřuje k tomu, aby Praha byla moderním a dobře fungujícím městem se šetrnou a odpovědnou správou. Trvale mě zajímá oblast dopravy a podpora občanské společnosti. V těchto oblastech má Praha co dohánět.
Psali jsme:
Co vnímáte jako nejzávažnější problémy městské části a jaké se podle vás nabízí řešení?
Závažným problémem je doprava. Jsme jednou z okrajových městských částí, kudy denně proudí do Prahy a zpět do Středočeského kraje tisíce vozidel. Tento tranzit neúměrně zatěžuje komunikace, zhoršuje životní prostředí v lokalitě a o bezpečnosti chodců a cyklistů nemluvě. Řešením je kombinace několika opatření, většinou však na úrovni hlavního města. Nestačí pouze zavádět zóny 30 km/h, budovat retardéry a nová dopravní značení a signalizaci. Je třeba zásadně preferovat hromadnou dopravu, která však musí být rychlá a spolehlivá. Co nejrychleji provést integraci pražské a středočeské hromadné dopravy do jednoho společného systému a ustanovit jednoho organizátora, zajistit preferenci vozidel MHD v běžném provozu, železnici zařadit mezi neoddělitelnou součást MHD v Praze, využívat tramvaje a vlakotramvaje jako moderní dopravní prostředek. Je samozřejmě nutné také dobudovat některé liniové dopravní stavby v hlavním městě a dokončit silniční okruh Prahy, ten však v rozumné variantě, nikoliv tak, jak je navržen již od padesátých let minulého století.
Jaká nejdůležitější rozhodnutí jsou před vámi v nejbližších (tý)dnech?
Rozhodnutí činím každý den a ke každému se snažím přistupovat se stejnou vážností. Spíše bych hovořil o úkolech a cílech, které mám před sebou. V Lysolajích je to jistě přístavba Základní školy Járy Cimrmana, za Svaz městských částí připomínkování pražských stavebních předpisů a dalších legislativních změn a v Dopravním podniku hl. m. Prahy pak připravovaná změna makrostruktury a důsledná kontrolní činnost.
Máte na závěr nějaký vzkaz pro občany?
Občané by měli vědět, že kdo o svá práva nepečuje, ten je ztrácí. Občanům bych přál, aby mnohá zklamání z politické situace poslední doby nevedla k jejich rezignaci, ale naopak aby povzbudila jejich zájem o věci veřejné, pak bude líp. Dovolte mi také malou pozvánku do Lysolají, kde proběhlo v tomto roce již druhé sochařské sympozium pod taktovkou Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska. Byla vytvořena úchvatná díla z hořického pískovce, která jsou nyní v Lysolajích trvale instalována.
Další rozhovory z kraje:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
