Novinář Michal Půr v rámci Datarun po odborné stránce upozorňoval na potíže s digitalizací stavebního řízení. A také s Národním geoportálem územního plánování, který byl rovněž součástí nepovedené stavební digitalizace.

„Mají v něm být zveřejňovány výstupy z územně plánovací činnosti orgánů územního plánování, zabezpečen má být přístup k evidenci územně plánovací činnosti, systém má ale poskytovat prostorová data k plánovanému využití území a zpřístupňovat a poskytovat další data, která souvisejí s územním plánováním,“ vysvětloval Půr.

NGÚP byl Ministerstvem pro místní rozvoj rovněž spuštěn od prvního července. A také se nachází v zásadních problémech, jen na něj nebyla upřena taková pozornost jako na stavební digitál, s jehož problémy přišly do styku tisíce lidí.

„Připomeňme na tomto místě, že digitalizace celého stavebního řízení měla už od roku 2019 spočívat v tom, že v polovině roku 2023 dojde k zavedení systémů jako Portál stavebníka, Národní geoportál územního plánování, Evidence stavebních postupů, Evidence elektronických dokumentací, Informační systém identifikačního čísla stavby a Informační systém stavebního řízení. Stejně jako na původní systémy a projekty v rámci digitalizace stavebního řízení i na NGÚP byla vystavena žádost na odbor hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra, proběhl průzkum trhu a byly odsouhlaseny finanční zdroje z Evropských fondů. Byl to vicepremiér Ivan Bartoš, který tyto projekty zastavil a pustil se do digitalizace po svém, což vede ke stavu, jaký panuje dnes. A pokud dnes argumentuje nutností spuštění systémů od 1. 7. 2024 kvůli čerpání dotací, je nutné připomenout, že o výše uváděné komplementární systémy a dotace za stovky milionů korun jeho rozhodnutími stát přišel,“ napsal do svého textu z 9. 9. mimo jiné novinář Půr.

Řadu jeho argumentů převzali kritici Bartošovy digitalizace včetně lidí z vlády.