Zatímco v Izraeli ještě stále trvá dočasné příměří, byť se pomalu chýlí ke konci, na Ukrajině zuří ruská agrese na plné obrátky. I když podle ukrajinské strany se mnoha Rusům nechce přecházet do útoků, především na jihu Ukrajiny. Tito Rusové prý mají pocit, že jim v zádech nestojí dostatečná dělostřelecká podpora. Tito vojáci se prý také občas potýkají s vlastními minovými poli, protože se k nim nedostávají informace od velení, kde jsou přesně minová pole rozmístěna.
„Ukrajinský generální štáb oznámil, že mapy ruských minových polí jsou utajované a že ruští velitelé řádně nekoordinovali s útočnými jednotkami umístění těchto minových polí, což vedlo k 50 obětem mezi prvky 810. námořní pěší brigády za poslední měsíc,“ napsal washingtonský Institut pro studium války (ISW) s tím, že ruské velení pravděpodobně nedokáže nedostatky v předávání informací bleskově napravit.
Mezitím Rusové pálí na Ukrajinu další rakety a vysílají další drony. Podle ukrajinské strany se Rusové naučili drony a rakety vysílat především nad řekami, což prý ukrajinským mobilním obranným zařízením ztěžuje jejich zaměření.
Vedle toho se prý ruští zákonodárci dál snaží legislativní prostředí nastavovat tak, aby migranty žijící v Rusku donutili k vojenské službě v armádě.
„Ruské ministerstvo vnitra (MVD) navrhlo zákon, který by vyžadoval, aby všichni cizinci vstupující do Ruska podepsali ‚dohodu o loajalitě‘, která jim zakazuje diskreditovat ruskou domácí a zahraniční politiku, popřít ruské rodinné hodnoty, popř. mimo jiné ‚nerespektování rozmanitosti regionálních a etnokulturních způsobů života‘ v Rusku. Navrhovaná opatření se pravděpodobně snaží zvýšit schopnost ruských donucovacích orgánů vyšetřovat a zatýkat migranty s cizím občanstvím jako součást snahy přinutit je k ruské vojenské službě. Ruské úřady rovněž pokračují ve snaze přinutit migranty s ruským občanstvím k přijetí do ruské armády tím, že jim vyhrožují odebráním jejich občanství a násilně jim vydávají vojenská předvolání,“ napsal k tomu ISW.
Povedla se stávka ČMKOS?Anketa
29. listopadu se uskutečnilo první jednání Rady NATO – Ukrajina (NUC), a to za účasti ministrů zahraničí. Jednali o dalších dodávkách zbraní a munice. Ze strany aliance také zaznělo, že podporuje Ukrajinu v jejím reformním úsilí, které bude někdy v budoucnu završeno členstvím Ukrajiny v NATO.
Pokud jde o samotnou alianci, Polsko prý zvažuje vyslání expertního týmu do Finska, které na hranici s Ruskem čelí náporu migrantů z Afriky a z dalších částí světa. Ty sem podle všeho posílá ruská státní moc. Poláci před časem museli na hranici s Běloruskem řešit totožné problémy.
„Polský státní tajemník a šéf polského úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera 28. listopadu uvedl, že během oficiální návštěvy finského prezidenta Sauliho Niinistö v Polsku požádal Niinistö ‚spojeneckou podporu‘ proti hybridnímu ruskému útoku na finské hranici. Siewiera oznámil, že Polsko má v úmyslu odpovědět na žádost vysláním týmu vojenských poradců do Finska, aby poskytli ‚informace o bezpečnosti hranic na místě‘ a další nespecifikovanou operační podporu,“ napsal k tématu institut.
Finské úřady 30. listopadu uzavřou poslední funkční hraniční přechod s Ruskem a nechají ho uzavřený minimálně do 13. prosince.
Na Ukrajině si v těchto dnech připomínají desáté výročí počátků protestů na Majdanu, které vyvrcholily vpádem ruských agresorů na Ukrajinu. Studenti se sešli na Majdanu 21. listopadu 2013 a začali požadovat rychlejší sbližování s EU, proti čemuž se stavěl tehdejší prezident Viktor Janukovyč, který nakonec uprchl do Ruska. 30. listopadu 2013 poslal Janukovyč na protestující policejní jednotky Berkut.
Fotogalerie: - Hnízdo Parthenopejců
„Útoky na studenty z 30. listopadu vyvolaly v následujících dnech sporadické nepokoje. Na Majdan se sjely další tisíce Kyjevanů. K demonstrantům se připojili Afghánci – veteráni sovětské války v Afghánistánu – mnoho z nich bylo napadeno obušky jednotek Berkut. Jak tehdy řekl jeden afghánský veterinář televiznímu reportérovi: ‚Pokud dnes začnou bít naše děti, pak je jen otázkou času, kdy budou bít nás všechny.‘ Brzy bylo jasné, že tyto demonstrace, které budou nazývány ‚Revolucí důstojnosti‘, nebudou tak klidné jako oranžová revoluce. Všechny strany se začaly připravovat na eskalaci – především Janukovyčův moskevský sponzor,“ napsal k 10 let starým událostem server Kyiv Post.
„Navzdory lavině ruské propagandy v průběhu let, která tvrdila, že Revoluce důstojnosti byla ve skutečnosti převratem sponzorovaným Spojenými státy nebo Georgem Sorosem nebo nějakou jinou rusofobní kabalou neonacistů, jsou důkazy zcela jasné. Moskva hodlala obnovit svou sféru vlivu, ztracenou rozpadem Sovětského svazu, a byla ochotna k dosažení svého cíle použít násilí a asymetrické (‚hybridní‘) metody. Ovládnutí Kyjeva bylo základním kamenem této strategie,“ pokračoval autor textu Stash Luczkiw.
A pokud jde o dnešní situaci na frontě, server Ukrajinská pravda s odvoláním na informace britského ministerstva obrany napsal, že Rusové začali na Ukrajině nasazovat nové speciální výsadkářské jednotky.
„Rozvědky také naznačují, že úroveň výcviku bojovníků obnovené 104. divize je nedostatečná a pod úrovní standardů pro výsadkáře, kteří jsou považováni za ‚elitu‘. S největší pravděpodobností ji bude bedlivě sledovat velitel ruských vzdušných sil generálplukovník Mychajlo Teplinskij, který je od října jmenován šéfem dněperské skupiny vojsk,“ napsala Ukrajinská pravda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Nechtík
