Vítězem první přímé volby prezidenta se stal Miloš Zeman. Levice tak po krajských a senátních volbách opět posílila. Co je podle Vás příčinou tohoto vzestupu levice? A domníváte se, že se levici podaří uspět i parlamentních volbách a získat tak ústavní většinu?

Je to logický cíl sociální demokracie. Po letech pravicových vlád si to zaslouží nejen česká levice, ale i občané naší republiky. Myslím, že poslední čísla o vývoji nezaměstnanosti, jež dosahuje historických hodnot i v kontextu posledního století, jsou toho sice nepříjemným, ale výmluvným důkazem. Je jasné, že snaha pravice proškrtat se k prosperitě tvrdě narazila. Česká republika potřebuje rozumné ekonomické stimuly, tedy především investice. Je potřeba vrátit důvěru lidí v politickou reprezentaci. A nejde jen o tu většinu, jež se bojí o práci i o to, že příští měsíc nezaplatí složenky. I podnikatelé a investoři jsou dnes znejistěni díky neustálým daňovým experimentům i díky tomu, že stát doslova selhává ve svých základních funkcích.

V souvislosti s přímou volbou prezidenta se ale také opět začíná hovořit i o přímé volbě starostů a hejtmanů, stejně jako o nutnosti změny volebního systému do PS. Přivítal byste i Vy takovou změnu? A jaký volební systém byste případně preferoval pro parlamentní volby?

Přímá volba prezidenta je rozsahem možná malou, ale svým dopadem významnou změnou dosavadního fungování ústavního systému v naší zemi. Může to být první kamínek, jenž přinese celou řadu dalších změn, včetně zavedení dalších prvků přímé demokracie. Ty je ale potřeba pečlivě zvážit, a pokud vůbec, tak zavádět s rozvahou a komplexně. Náš ústavní systém byl počátkem devadesátých let nastaven možná poněkud komplikovaně, ale rozhodně se snahou zajistit jeho vyvážené fungování. Další nahodilé změny by mohly celkovou stabilitu politického systému narušit. Ne každá snaha něco zlepšit musí být tedy nutně k lepšímu.

Působíte také jako stínový ministr dopravy. Co je podle Vás hlavním problémem, který je třeba v této oblasti řešit, a kterému současný ministr nevěnuje pozornost, nebo jen zanedbatelnou? A jak byste pana Stanjuru, který je za současné vlády již třetím ministrem ve funkci hodnotil?

Pan Stanjura je nikoli třetím, ale již čtvrtým ministrem dopravy této vlády, po pánech Bártovi, Šmerdovi a Dobešovi. Ne náhodou je tento personální kolotoč symptomem vleklé krize v celém rezortu. Každý nový ministr bombasticky ohlašuje nové priority. A výsledkem je, že hrozí nedočerpání evropských dotací, tedy reálná škoda pro Českou republiku, v řádu desítek miliard korun. A přitom nemáme dostavěnou páteřní dálniční a železniční síť. A zároveň se trestuhodně zanedbává příprava nových projektů, takže v příštích dvou letech nemůže být zahájena žádná významnější dopravní stavba. Je smutné, že v této situaci představí nový ministr Stanjura svou snílkovskou vizi, kterak bude doprava vypadat v roce 2020-2050. Mimo jiné o tom, jak budeme jezdit autobusotaxíky. To jde zcela proti zdravému rozumu.