Do pořadu Pro a proti v Českém rozhlasu Plus přišel diskutovat ústavní právník Zdeněk Koudelka. Druhým debatujícím byl právník a novinář Tomáš Němeček. Na úvodní otázku, zda prezident v poslední době porušuje Ústavu, odpovídá nejdříve Zdeněk Koudelka. Odpověděl, že nikoliv. Oponent Němeček však řekl: „Když si přečteme ústavní žalobu, kterou schválil Senát a předložil ji do Sněmovny, tak tam najdeme řadu pro mě přesvědčivých argumentů,“ řekl právník.
Další otázka se týkala roztrhání Ústavy na veřejnosti, čímž moderátor narážel na Mináře z Milionu chvilek pro demokracii. „To je určité teatrální gesto, už jsme v Brně tady zažili, že se státní vlajka vytahovala z vaginy a bylo to placeno z veřejných peněz města Brna, takže když to srovnám s tímto, tak roztrhání textu Ústavy hodnotím jako nižší závažnost,“ řekl Koudelka. Němeček odpověděl, že to gesto plní účel, řekl: „Ano, jak je vidno, tak kvůli tomu gestu jsme se dneska tady sešli, jsme ve studiu, čili to, čeho chtěl dosáhnout, dosáhl,“ zněla odpověď.
Zaslouží si Věra Jourová pokračovat v Evropské komisi jako zástupkyně České republiky?Anketa
Koudelka dostal další otázku a to tu, zda prezident Zeman porušil Ústavu, když odmítal odvolat bývalého ministra kultury Staňka. Podle něj je rozhodující, že prezident nakonec ministra odvolal. „A navíc, po dobu dvou měsíců nebyl nečinný. Inicioval jednání s předsedou sociální demokracie Hamáčkem. Chtěl dosáhnout určitého usmíření s dnes už bývalým ministrem Staňkem.“ Pokračoval: „Pak tu máme případ prezidenta Klause, který taky nevyhověl hned návrhu na odvolání pana Johna. Nakonec došlo ke smíření a premiér ten svůj návrh vzal zpět,“ podotknul. Následovala otázka, opět na ústavního právníka Koudelku, zda ta role ve vyjednávání prezidentovi náleží, v Ústavě o tom není ani slovo. „Prezident není loutka, která by musela akceptovat návrhy, které jsou jí předkládány jinými subjekty a znovu opakuji, on coby politický aktér, ta jeho snaha smířit, byť neúspěšná snaha, smířit ministra kultury a předsedu Hamáčka, je legitimní záležitost,“ řekl Koudelka.
Němeček odpověď metaforoval: „Ústavní praxe je v tomto cosi jako tanec, ve kterém se pohybují různí aktéři a reagují na sebe. Tančit se musí umět, samozřejmě. Pokud někdo použije příklady z minulosti a řekne: ‚Ale Václav Havel tehdy taky tančil na tři doby,‘ tak tam je podstatné to, že to byl waltz a jde o to, že Miloš Zeman Ústavu neslyší, protože má něco jako ústavní hluch v tomto směru, respektive nevnímá rytmus, takže se chová často mimoběžně. Je to tedy takový ústavní mimoň v tom tanci. To je ta věc, kterou mu vytýkají. Pokud by v řádu několika dnů zjišťoval, jak je zajištěna personální stabilita vlády po odvolání konkrétního člověka, asi u řádů dnů by nebylo pochyb. Nicméně tady jsme byli v situaci, kdy prezident republiky si osoboval právo kohokoliv z jakýchkoliv důvodů vetovat. To kdykoliv. Tím by se stal hegemonem celého procesu, jeho význam by byl nad většinou v Poslanecké sněmovně, byl by mohl učinit vládu úplnou loutkou ve svých rukou. To byla právě ta problematická věc, že prezident si přisvojil právo rozhodovat, kdo ve vládě nebude a kdo ve vládě bude, bez ohledu na názor premiéra.“
Fotogalerie: - V sinťiangském muzeu koní
Němeček v rozhovoru řekl, že rozdílem mezi předchozím prezidentem a Milošem Zemanem je to, že: „Konal svévolně, bez jakéhokoliv zjevného důvodu jenom proto, že se mu některý kandidát nelíbil. Nebo tvrdil, že nějaký kandidát na ministra kultury jemu předložený předsedou vlády, podle jeho osobního názoru není kompetentní. To je přece absurdita té celé situace, a nikoliv se bavit, zda Ústavní soud řekl kdysi, kdesi k jiné věci úplně něco jiného. Ta svévole je na tom ta drásavá. To je ten rozdíl proti jiným tancům,“ rozvinul myšlenku Němeček.
Koudelka ke konci rozhovoru řekl: „Tady se plete parlamentní republika s vládou shromáždění, kde je vláda volena parlamentem. Tady máme parlamentní republiku, kde vládu jmenuje prezident republiky. Musí mít důvěru Sněmovny, opírá se o dva orgány, ale ta důvěra Sněmovny nepřebíjí to, že rozhoduje o složení členů vlády prezident republiky.“
Následovala téměř poslední otázka, v návaznosti na politologa Bohumila Doležala, který napsal v Echu24: „Pokud jde o ústavnost a zákonnost, je třeba důrazně říci – je nemožné zformulovat zákon či Ústavu tak, aby je nemohl nikdo obejít ani zneužít. Základní podmínkou zákonnosti je elementární dobrá vůle ve společnosti,“ otázka mířila na Němečka.
„No, nesporně chybí. Nepřipadá mi to to nejpodstatnější v této naší situaci. Podstatné mi připadá to, že jsme na hraně toho, aby se prosadila neblahá ústavní zvyklost, to co tomu může zabránit, bude to, když Sněmovna nyní schválí návrh ústavní žaloby Senátu, ale ta situace je velmi vratká a křehká a hrozí, že se tak nestane, že se ta ústavní zvyklost zakotví,“ odpověděl těsně před koncem Němeček.
Poslední otázka mířila na Koudelku, když se moderátor ptal, zda by se měla Ústava s ohledem na poslední události nějak měnit a zpřesňovat. „Určitě ne, já se domnívám, že naše Ústava je v této věci napsána dobře a současná praxe odpovídá textu Ústavy. Ale kdyby to někdo chtěl změnit, tak je legitimní, aby přišel se změnou Ústavy, kde bude provedena novela, například že ministra jmenuje předseda vlády, nebo že bude vláda volena Poslaneckou sněmovnou, ale musí se změnit Ústava,“ zakončil pořad Pro a proti docent Koudelka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
